Závislost průmyslu na materiálech z Číny je větší, než to vypadá. Válka s Tchaj-wanem by firmy ochromila
Klíčová část českého průmyslu, což je výroba aut a strojírenství, je silně závislá na dovozu surovin a polotovarů z Číny. Pokud by došlo k nějakému konfliktu, třeba mezi Čínou a Tchaj-wanem, měly by tuzemské podniky velké problémy. Stát by se proto měl snažit soběstačnost výrobců alespoň částečně posílit. Ukázala to nová studie, kterou zpracovalo Sdružení pro zahraniční investice – AFI ve spolupráci s poradenskou firmou EY.
Evropská komise nedávno schválila Akt o kritických surovinách, který má zvýšit soběstačnost evropského průmyslu. Nedávná covidová a poté energetická krize totiž ukázaly, jak se závislost na dovozech citlivých surovin a komponent nezbytných pro výrobu nevyplácí.
Kvůli pandemii se před víc než dvěma lety například zastavila část dopravy z Asie a evropské firmy včetně tuzemské Škody Auto musely snížit výrobu kvůli nedostatku čipů. Po napadení Ukrajiny Ruskem zase kvůli závislosti Evropy na ruském plynu vyletěly vzhůru ceny všech energií, což oslabilo konkurenceschopnost průmyslu v EU.
Některé suroviny a polotovary přitom budou potřeba čím dál víc, a to kvůli zelené transformaci ekonomiky. Jde třeba o výstavbu nových větrníků, solárních panelů či výrobu baterek pro elektroauta.
Sdružení pro zahraniční investice – AFI se proto podle jeho výkonného ředitele Ondřeje Votruby rozhodlo zmapovat, jak je na tom se závislostí na kritických surovinách a materiálech klíčový průmysl v Česku. Konkrétně automotive a strojírenství, které tvoří třetinu veškerého zpracovatelského průmyslu u nás.
Studie mapovala základní suroviny a materiály důležité pro podniky z těchto oborů, což jsou železná ruda, ocel, bauxit, hliník, zinek, hořčík, lithium a kaučuk. Z oceli se například vyrábí základní části konstrukcí aut a strojů, kaučuk je důležitý pro pneumatiky a lithium pro autobaterie.
„Výsledkem je, že naše závislost na Číně je ještě větší, než jsme čekali, protože Čína figuruje u pěti ze šesti základních surovin vždy v první trojici zemí, pokud jde o jejich těžbu. Kromě toho jsme mapovali i zpracování těchto surovin a tam je Čína u většiny z nich dokonce na prvním místě,“ uvedl v pořadu Peníze a vliv ředitel sdružení Ondřej Votruba.
Krizové scénáře
Obrovskou závislost průmyslu podle Votruby ilustrují také tři krizové scénáře, které modelují dopad případných válečných konfliktů, obchodních válek nebo další pandemie či přírodní katastrofy ve světě na dodávky klíčových materiálů do Evropy včetně Česka.
Například kdyby teoreticky Čína napadla Tchaj-wan, který je významným producentem čipů, podle Votruby bude mít problém celosvětový obchod. I proto, že velká část surovin a materiálů se převáží po moři a jedna z nejvytíženějších námořních tras na světě je právě Tchajwanský průliv, přes který proplouvá 85 procent velkých nákladních lodí. „Co se týká čistě Evropy, tak 40 procent dodávek do Evropy, které jedou na lodích, proplouvají tímto průlivem,“ upozornil Votruba.
Co bude s mým autem? Vše o magickém roku 2035 a vlivu eurovoleb na budoucnost naší dopravy
Číst článek
Zablokování této cesty by tak mělo na Evropu včetně Česka značný dopad. „Zdá se, že pro spoustu firem je jedinou strategií ‚zavřeme před tím oči‘, jako kdyby tento scénář neexistoval. Jenže on existuje a má nenulovou pravděpodobnost, ať už za rok, nebo za pět let. V tu chvíli Evropa nemá moc jiných alternativ. Znamenalo by to drastické omezení toho, co jsme schopni v Evropě vyrábět,“ upozornil Petr Knap z EY.
Podle něj se na válku v Jihočínském moři nebo přepadení Tchaj-wanu dívá studie jako na hlavní ze tří kritických scénářů, kdy by se mohlo „zhroutit srdce polovodičového průmyslu nebo by část nejpokročilejších polovodičových technologií nebyla (v Evropě) dostupná“.
Obchodní války
Druhý krizový scénář se zabývá růstem ochranářských opatření a nebezpečím obchodních válek. Ochranářská opatření se zvýšila hlavně v době covidu. „Přišli jsme třeba na to, že počet celosvětových obchodních intervencí byl v zásadě dlouhodobě poměrně konstantní, ale od začátku roku 2020 je tu obrovský zub směrem nahoru. Vyskočilo to opravdu téměř kolmo, teď to mírně padá zpět na předcovidovou úroveň,“ popsal Votruba.
Výrazně se na zvýšení ochranářských opatření přitom podílely USA, a to nejen v posledních krizových letech. „Mezi lety 2009 a 2023 zavedly USA téměř 10 tisíc intervencí a jsou zdaleka na prvním místě mezi zeměmi světa, které je zavádějí. Na druhém místě je Brazílie, na třetím Čína,“ uvedl šéf sdružení. Ochranářská opatření USA stoupají mimo jiné kvůli „vracející se a mizející“ obchodní válce s Čínou.
Čína není férový soupeř. Elektromobily vyváží za příliš nízké ceny, míní ekonom Švejnar
Číst článek
Studie také ukázala, že země, na které intervence nejvíc dopadají, jsou na prvních místech státy Evropy. Na první příčce je Německo, na druhé Francie, na třetím Itálie. Německo je přitom pro Česko vůbec největší obchodní partner a Francie je největší mezi zeměmi, se kterými nesousedíme.
Jak zbytečně moc netrpět
Kvůli geopolitickým změnám, pandemii i napadení Ukrajiny Ruskem se už rozhodla částečně změnit svou strategii největší automobilka u nás, Škoda Auto. Podle člena představenstva Martina Jahna firma některé výroby přesunula zpět do Česka, například kabelové svazky z Ukrajiny.
„Teď také jednáme s firmou onsemi, která vyrábí pro koncern Volkswagen a Škoda Auto exkluzivně čipy pro autoprůmysl, aby je vyráběla v České republice. Samozřejmě to ale nejde u všech komponentů pro celé auto, protože pro to by tady ani nebylo místo,“ uvedl Jahn. Škodovka podle něj už změnila i nákupní strategii čipů, jejichž nedostatek koncem roku 2021 ochromil výrobu firmy.
Východ Německa bude evropským centrem výroby čipů. Berlín se dohodl s dalším investorem
Číst článek
„Nenecháváme nákup čipů a polovodičů na našich dodavatelích, tak jako tomu bylo dříve. Nakupujeme přímo a našim dodavatelům je dodáváme nebo jim zajišťujeme dodávky. Takže snažíme se pokrýt ty nejvíce rizikové oblasti, abychom při příští krizi netrpěli zbytečně moc,“ dodal Jahn.
Mangan a lithium
Sdružení pro zahraniční investice chce nyní jednat s vládou, jak soběstačnost průmyslu i v rámci Česka zlepšit. Na území Čech jsou například jedny z největších ložisek lithia a manganu, tedy surovin pro autobaterie. Projekty jejich těžby se ale táhnou řadu let. Podle Votruby jsou obecně problémem nejen složité povolovací procedury, ale i fakt, že veřejné instituce často nedodržují platné lhůty, do kdy se mají vyjádřit k žádostem investorů. Lhůta je například 30 dní, běžně se ale prodlužuje na 90. „Státní aparát podle mě nevyužívá ani možnosti, jaké už teď máme,“ uvedl.
Například projekt těžby manganu z hlušiny po předchozím dolování ve Chvaleticích se v posledních měsících sice posunul dopředu, připravuje se ale už desátý rok. Podle Votruby jde přitom o projekt, který spadá pod zmíněný evropský Akt o kritických surovinách.
Zpracovatelský závod lithia z Cínovce by mohl vzniknout u elektrárny v Prunéřově
Číst článek
Projekt kanadské společnosti Euro Manganese s podílem Evropské banky pro obnovu a rozvoj má snížit závislost Evropy na dovozu surovin pro baterie tím, že zajistí až 20 procent předpokládané evropské poptávky po vysoce čistém manganu v roce 2030. „Z úhlu pohledu tohoto zákona se jedná o strategický projekt, což je něco, co bychom opravdu měli lépe podporovat,“ upozornil Votruba.
V minulosti úřady protahovaly jednání i kolem průzkumu ložiska lithia v Krušných Horách, což je další projekt, o kterém se zmiňuje evropský akt jako o možnosti zásobování části EU lithiem. Do původní investorské firmy Geomet ovládané australskou EMH, která pracovala na průzkumu a chtěla lithium těžit, nakonec majoritně vstoupil státem ovládaný ČEZ. Podle mluvčího firmy Ladislava Kříže se budou žádosti o podporu v rámci Aktu o kritických surovinách podávat k Evropské komisi do letošního podzimu. „Doufáme, že těžba lithia na Cínovci bude mezi vybranými,“ uvedl mluvčí.
‚Změňte daně‘
Sdružení pro zahraniční investice chce vládě jako podpůrné opatření pro zvýšení soběstačnosti průmyslu mimo jiné navrhnout, aby se zabývala změnami v rozpočtovém určení daní pro obce. Současný systém totiž nijak nezohledňuje, jestli na území obce stojí výroba s nízkou nebo naopak špičkovou přidanou hodnotou. Obce z těchto investic mají příjmy pouze formou daně z nemovitostí a řada projektů jim tak přináší jen zátěž a nevýhody, takže je často zablokují.
Česko by se podle Votruby mohlo inspirovat třeba v Rakousku nebo v Německu, kde obce dostávají určité procento z celkových daní z příjmů, které továrny na jejich území vygenerují. „Pokud by se u nás přenastavilo rozpočtové určení daní, tak by obce nemusely jednotlivě vyjednávat o kompenzacích, přesně by věděly, kolik dostanou, co z toho všechno budou mít. Neříkám, že by odpor pak nebyl žádný, ale výrazně by klesl,“ dodal Votruba.
Návrh není bez šance, ale zřejmě až pro příští vládu a parlament. Hnutí STAN podle místopředsedy hnutí a poslance Lukáše Vlčka větší pobídky pro obce podporuje. „Zavádění motivační složky pro obce v rámci rozpočtového určení daní je pro STAN silné téma, o kterém se chceme v příštích měsících a letech bavit. Nyní obce nemají mnoho motivací, aby lákaly investory. Chceme se inspirovat v zahraničí,“ uvedl Vlček.
