Při návštěvě Pardubického kraje se prezident Petr Pavel 21. května 2024 zúčastnil debaty s občany, kterou organizoval server Deník. Z publika padl mimo jiné dotaz, zda by prezident snížil věkovou hranici pro získání volebního práva v České republice na 16 let.

„Byl bych pro, protože si myslím, že dnešní mladí už mají rozhled, který jsme mnohdy my neměli ani ve dvaceti. Je to dáno tím, kolik informací a jakých se nám dnes dostává. Je to dáno ale i zájmem, protože mnoho mladých má zájem o to, co se kolem nich děje a už v průběhu studia se různě angažují ve prospěch něčeho, co jim dává smysl, což také dřív nebylo úplně běžné,“ odpověděl Pavel. 

Dále se také vyjádřil k argumentům proti snížení věkové volební hranice. „Jsou názory, že by se tím dávalo volební právo do ruky nezralým jedincům. No řekněme si upřímně, i mezi dospělými je mnoho nezralých jedinců a asi by úplně ani někteří z nich volební právo mít neměli, ale prostě ho máme takhle a já si myslím, že to tak je správně. Je to v demokracii běžné, tak proč ho komukoliv upírat.“

‚Byla to nadsázka‘

Poznámku, že i někteří nezralí jedinci by neměli mít volební právo, podle tiskové mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Evy Hromádkové pronesl prezident v nadsázce.

„Pan prezident Pavel rozhodně volební právo omezovat nechce. V debatě na dotaz, zda by mělo smysl rozšířit volební právo už od 16 let, pouze v nadsázce reagoval na argumenty odpůrců, že i mezi dospělými je mnoho nezralých lidí, kteří by možná volební právo mít neměli. Vzápětí ale dodal, že je to tak správně a že nevidí důvod volební právo komukoliv upírat,“ uvedla pro iROZHLAS.cz Hromádková.

Podle politologa Jana Charváta navíc prezident podle Ústavy pravomoci k omezení volebního práva ani nemá. „V případě jednotlivců může rozhodnout soud, plošně by bylo zapotřebí změnit Ústavu, k čemuž je nutná třípětinová většina všech poslanců.“

Omezení volebního práva, podobné tomu, o kterém píší dezinformátoři, by podle něj bylo mimo jiné problémem pro některé politické strany. „Pomineme-li fakt, že by to bylo vysoce problematické z pohledu samotného jádra demokratického uspořádání, tak by to byl problém pro strany, jejichž voliči se rekrutují významně ze starší generace, což se tyká primárně ANO a Stačilo!,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Charvát.

V případě rozšíření volebního práva pro mladé mezi 16 a 18 lety by byl dopad podle Charváta výrazně menší. „Mladší generace chodí obecně k volbám méně často, než generace starší. Čistě z pohledu logiky to jistý smysl dává (specificky vzhledem k otázce trestně právní odpovědnosti), patrně by to mírně pomohlo všem stranám, které jsou radikálnější a novější, protože dlouhodobě vidíme trend volit tyto strany například v tzv. studentských volbách.“

Eliška Drobná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít