Prigožinovo letadlo se zřítilo jen dva měsíce po neúspěšném puči. Spolu s ním zemřelo i několik dalších členů paramilitární skupiny. Budoucnost wagnerovců tak byla nejistá. Podle expertky Sorchy MacLeodové z Kodaňské univerzity se moc jednotek rozptýlila napříč ruským státem a jeho mocenskými strukturami.

„Wagnerova skupina byla pro Rusko neuvěřitelně geopoliticky a ekonomicky důležitá, takže nikdy úplně nezanikla, jak někteří naznačovali,“ vysvětluje pro BBC MacLeodová.

Prigožinovy jednotky byly několik let cenným nástrojem ruských operací v Africe a Sýrii a jejich působení se dalo popřít.

Wagnerovci získali klíčový význam pro Kreml hlavně na Ukrajině. Na přelomu let 2022 a 2023 pomohli ruské armádě na bojišti k mnoha vítězstvím. Podle Rady národní bezpečnosti Spojených států měla skupina na Ukrajině v jednu dobu chvíli až 50 tisíc žoldáků, často rekrutovaných z řad bývalých vězňů.

Po neúspěšném puči přešly operace wagnerovců na Ukrajině pod jiné ruské státní a polovojenské jednotky. Jeden z bývalých velitelů žoldnéřské skupiny ruské odnoži stanice BBC řekl, že dostali rozkaz připojit se k ministerstvu obrany, anebo odejít.

Co je s wagnerovci dnes?

Představitelé britských zpravodajských služeb naznačují, že některé jednotky přešly pod Rosgvardii, respektive Národní gardu. Jde o vojenskou skupinu založenou v roce 2016, o které se mluví jako o Putinově „soukromé armádě“ a která je řízena jeho bývalým bodyguardem Viktorem Zolotovem.

Ruská BBC vypátrala, že se další bývalé jednotky wagnerovců přičlenily k jednotkám Kadyrovců, a spadají tak pod vliv klíčového Putinova muže v Čečensku.

Důležitou aktivitou wagnerovců bylo i působení v Africe. Pár dní po vzpouře se Prigožin údajně dohodl s Putinem, že se jeho jednotky zaměří primárně na operace na africkém kontinentu, kde budou nadále posilovat svůj vliv napříč spřízněnými režimy a zajišťovat Moskvě důležité nerostné suroviny.

Po Prigožinově smrti údajně náměstek ministra obrany objížděl africké metropole, kde místní představitele ujišťoval, že služby wagnerovců nadále platí. Think tank polský institut mezinárodních vztahů napsal, že pozornost Kremlu v Africe po smrti Prigožina nejenže neoslabila, ale naopak posílila.

Kreml v Africe nabízí ‚balíčky‘

Moskva měla prý africkým představitelům nabízet takzvaný „balíček pro přežití režimu“ výměnou za přístup ke strategicky důležitým surovinám. Kreml tak navázal na předešlou strategii Wagnerovy skupiny. Obdobný „balíček“ nabízela i ruská expediční skupina přezdívaná Africký sbor, které velel bývalý ruský generál GRU Andrej Averjanov. Ten vedl v roce 2014 akci ohledně výbuchů skladů ve Vrběticích na Zlínsku.

Bezpečnostní analytik Atlantické rady Ruslan Trad BBC řekl, že wagnerovci se na africkém kontinentu de facto včlenili do Afrického sboru a slouží zájmům vojenské rozvědky a ministerstvu obrany. Příslušníci sboru mají na starosti zajišťování zdrojů, které Moskva využívá k obcházení sankcí. Zároveň prý pomáhají místním juntám a řídí migrační toky.

Africký sbor v lednu ohlásil vyslání prvního sta vojáků do Burkiny Faso. Další stovka žoldáků údajně dorazila v dubnu do Nigeru. V obou případech jde o země, ve kterých se v posledních dvou letech odehrály vojenské puče.

Podle polského institutu mezinárodních vztahů je role Afrického sboru přímočařejší a otevřenější. Má v afrických zemích sloužit k nahrazování západního, zejména francouzského vlivu v Africe.

Jedinou výjimkou je Středoafrická republika, kde wagnerovci stále působí v rámci své dřívější organizace. Tamní sbor totiž údajně řídí Prigožinův syn Pavel. „Moskva dala dědici zelenou, aby pokračoval v tom, co v Africe dělal už jeho otec, pod podmínkou, že to nebude v rozporu se zájmy Kremlu,“ řekl ruské odnoži BBC nejmenovaný zdroj, který s Prigožinem dřív spolupracoval.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách.

Ondřej Čížek, Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít