Války dronů na ukrajinském nebi. Malé stroje ničí už i velké ‚příbuzné‘ a brzy si troufnou i na vrtulníky
Nebe nad Ukrajinou už neovládají stíhačky, kralují mu malé drony. Je to první válka, kdy vzdušnému prostoru dominují stroje za pár stovek dolarů. Nejsou už jako na začátku války hrozbou jen pro vojáky nebo tanky, ale obávat se jich musí i velké a drahé bezpilotní letouny. Sledujeme tak dronové války na ukrajinském nebi.
Používání dronů v nejsledovanějším konfliktu poslední doby změnilo novodobé válečné strategie. Na Ukrajině už neexistují žádná otevřená prostranství, která by armáda mohla jen tak projet bez strachu z odhalení.
„Současný konflikt na Ukrajině se asi dá vyhodnotit jako první velký konflikt, kde dochází k masovému použití dronů na obou stranách a drony proti sobě působí navzájem,“ popisuje pro server iROZHLAS.cz Richard Stojar z Univerzity obrany. „Kdybych zmínil válku dronů, tak by asi tohle byl první rozsáhlý konflikt, kde by se o tom dalo mluvit,“ míní bezpečnostní analytik.
Menší stroje se nejprve staly hrozbou jak pro pěchotu, tak i pro jeden z nejmocnějších symbolů vojenské síly – tanky.
Co jsou FPV drony?
Vrtulové drony first person view, tedy z pohledu první osoby, dříve používali civilisté pro zábavu. Jsou vybaveny kamerou, která přenáší záběry v reálném čase. Vojáci pak mají speciální brýle, ve kterých vidí obraz z dronu. Díky tomu přesně ví, co se na daném místě děje. A pomocí ovladače můžou na dálku dron snadno a přesně navést na cíl. Tyto drony mohou být průzkumné nebo bojové/sebevražedné, protože unesou i výbušninu.
Dokonce dokázaly ulovit mocné americké M1 Abramsy, na které Ukrajinci dlouhou dobu od USA čekali, vkládali do nich naděje na prolomení ruských linií, ale nakonec je museli z boje stáhnout. Ukázalo se totiž, že jsou proti útokům dronů zranitelné v místech s nejtenčím pancířem: na střeše, vzadu u motoru nebo mezi trupem a věží.
A bylo velmi těžké tanky ochránit, jakmile je jednou drony-lovci nebo drony-zabijáci odhalily. „Když se zamyslíte nad tím, jak se boj vyvíjel, tak hromadné nasazení obrněnců v prostředí nasyceném bezpilotními letouny může být riskantní,“ komentoval v dubnu situaci na bojišti americký admirál Christopher Grady.
Nejrozšířenějším typem na ukrajinském bojišti jsou malé FPV drony. Piloti se speciálními brýlemi, ve kterých vidí záběry v reálném čase, dokážou dron snadno ovládat a přesně zaměřit na cíl.
Jejich piloti pak běžně neoperují z frontové linie, ale relativně v bezpečí číhají na svou příležitost asi dva až pět kilometrů za hlavním bojištěm, popisuje americký think tank Atlantic Council.
FPV drony jsou také podle něj poměrně levné. Jeden se dá pořídit i za méně než 500 dolarů, což je v přepočtu pod 12 tisíc korun. Oproti tomu tank M1 Abrams stojí několik milionů dolarů. Snadno dostupné jsou také součástky dronu.
Drony na nebi
Nyní se ukazuje, že malé drony nejsou hrozbou pouze pro pěchotu a tanky, ale začínají vládnout také nebi. Z oblohy dokážou sundat velké průzkumné bezpilotní letouny, které stojí desítky tisíc dolarů. A Rusové kvůli tomu mohou být na bojišti „slepí“.
FPV drony z Česka
Češi posílají na Ukrajinu FPV drony Nemesis díky sbírce, kterou pořádá spolek Skupina D, jehož čestným předsedou je náčelník generálního štábu Karel Řehka. Dosud se vybralo přes 177 milionů korun. Drony na Ukrajině ovládá i 22letá Češka Karolína. V boji pokračuje dál i přes to, že ve válce přišla o partnera, českého medika Martina Krejčího.
„Ve vývoji dronů můžeme za poslední dva roky sledovat určitou evoluci nebo možná revoluci. Pokud bychom mluvili o využití v konfliktu na Ukrajině, tak zaznamenaly značný pokrok nejen ohledně nových technologických postupů, ale i v oblasti využití,“ hodnotí bezpečnostní analytik Stojar.
Zároveň upozorňuje, že vzdušné souboje jsou daleko náročnější. „Pozemní cíle jsou pomalé a možná lépe identifikovatelné. Využití ve vzdušném prostoru je složitější. Průzkumné drony mají manévrovací schopnosti, takže je komplikovanější je zneškodnit. Ale jak se ukázalo, není to nemožné,“ doplňuje.
Malé drony si podle Stojara mohou do budoucna troufnout třeba i na vrtulník. „Proti bitevním vrtulníkům, které musí působit v relativně malé výšce, aby dokázaly zasahovat pozemní cíle, by to mohla být velice efektivní a levná zbraň,“ podotýká.
Ruský styl boje: Moskva přišla v květnu o 1200 vojáků denně, jsou to nejvyšší ztráty během války
Číst článek
„Pokud by na ukrajinské frontě působil bojový vrtulník a v dostatečné blízkosti se pohyboval operátor s dronem, tak dnes už se něco takového může stát. Ale je potřeba vhodná souhra okolností,“ dodává bezpečnostní analytik.
Nicméně nasazení dronů ve vzdušném prostoru nebude podle něj tak rozsáhlé jako jejich využití proti pozemním cílům. A zmiňuje jejich limity jako výdrž ve vzduchu, dolet a rychlost.
Jak se proti dronům bránit? Achillovou patou pro ně mohou být rušičky signálu. Podle serveru The New York Times se ke zneškodnění používaly rybářské sítě, ale testují se třeba i laserové paprsky.
Mezitím se po bojišti začaly prohánět také tanky s obrannými klecemi, které nicméně podle serveru The Economist neposkytnou účinnou ochranu. Rusko proto sáhlo k plechovým krytům, podle kterých se objevila přezdívka želví tanky. „Otázka obrany proti dronům bude nabývat na významu,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Stojar.
Budoucnost dronů?
Podle think tanku Atlantic Council existuje jen málo důvodů, proč by se role FPV dronů v boji během nadcházejících let snižovala. S tím ale nesouhlasí armádní generál Pierre Schill, který stojí v čele francouzských pozemních sil. Podle něj je výhoda malých dronů jen „okamžikem v dějinách“.
„Beztrestný život malých, velmi jednoduchých bezpilotních letounů nad bojištěm je okamžikem v čase,“ řekl podle serveru Defense News. „Dnes je meč, ve smyslu dronu, mocný. Mocnější než štít. Štít se ale bude zlepšovat,“ doplnil Schill.
Nasazení pozemních dronů na frontové linii je na spadnutí. Zvažují je jak Rusko, tak Ukrajina
Číst článek
S jeho pohledem ale Stojar nesouhlasí. „Robotizace bojiště je určitě jedním z trendů 21. století. A v rusko-ukrajinském konfliktu se to začíná do určité míry potvrzovat,“ míní bezpečnostní analytik.
„Myslím, že drony se stanou nedílnou součástí jakéhokoli konfliktu. Byť masovost jejich použití nebude tak velká, jako můžeme sledovat dnes na ukrajinsko-ruské frontové linii. Obrana proti nim bude určitě vyvíjena, jejich efektivita bude nižší než v současnosti. Ale že by to byla uzavřená kapitola, se kterou by se nemělo do budoucna počítat, tak s tím bych polemizoval,“ nastiňuje svůj pohled.
Nasazení dronů přitom ušetří životy řady vojáků, na druhou stranu ale může válečné konflikty do budoucna prodloužit. „Nasazení dronů v aktuálním konfliktu výrazně přispívá k tomu, že ani jedna ani druhá strana není schopna prolomit frontu a posunout ji o desítky kilometrů. A přispívají ke statickému charakteru frontové linie,“ uzavírá Stojar. A zdůrazňuje ještě, že na bojišti na druhou stranu budou materiální ztráty a zdroje žádného aktéra nejsou nevyčerpatelné.
