Příznaky covidu? ‚Ztrátu čichu už moc nevídáme, častější je průjem,‘ popisuje šéf spolku Mladí praktici
Do konce prvního roku zemřelo v Česku s covidem přes 16 tisíc lidí. Nyní už ale pacienty s těžkým průběhem tohoto onemocnění nevídáme tak často. Co se změnilo? Jaké jsou teď hlavní příznaky covidu-19? A dá se odlišit od chřipky? V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz a Radiožurnál odpovídá praktický lékař Vojtěch Mucha, předseda spolku Mladí praktici.
Jak se proměnilo onemocnění covid-19 od roku 2020 doteď?
Covid se proměnil hlavně v tom, že naprostá většina populace už ho prodělala. Už nevídáme tak často těžké průběhy. Také velká část populace ví, jak se chovat v situaci, kdy ho chytí nebo kdy ho má někdo z blízkých.
Je to stále poměrně podobný virus, nedá se říct stejný, protože máme různé nové varianty, ale řekl bych, že se změnila hlavně situace v okolí. Populace už není citlivá. Už víme, co čekat. Máme diagnostické a terapeutické metody a očkování. Virus se tedy podle mě změnil lehce, ale hlavně se změnila naše situace.
Jaké jsou tedy nyní hlavní příznaky, podle kterých se dá covid poznat?
Naprostá většina pacientů prodělává covid s běžnými respiračními příznaky. Nejčastěji jsou to teploty, bolesti svalů, kloubů a kašel – zpravidla zpočátku suchý, postupně může být i vlhký – a rýma, případně ucpaný nos.
Respirátory jsme venku mít nemuseli, přiznává Prymula po pěti letech covidu v Česku
Číst článek
Málokdy už teď vídáme případy, kdy by byla dušnost, ani moc často nevídáme ztrátu čichu, která byla ze začátku. Naopak příznaky, které dříve nebyly tak často, ale nyní je vídáme relativně častěji, jsou například příznaky gastrointestinální. To znamená průjem nebo nevolnost, někdy i zvracení. Někdy i u těchto příznaků, ačkoli to nečekáme, nakonec pozitivně otestujeme covid.
Máme sezonu respiračních onemocnění, zejména chřipky, dá se covid v tuhle chvíli odlišit od chřipky, nebo je to pro laika poměrně složité?
V podstatě to pro laika není odlišitelné, není to totiž odlišitelné ani pro profesionála. Docela často jsme překvapení, co nakonec antigenní test ukáže, zda je to spíše covid, nebo chřipka.
Samozřejmě někdy příznaky trošičku napovídají. Dramaticky rychlý nástup příznaků, intenzivní horečka, bolesti svalů, kloubů bývají spíše u chřipky. Zatímco klasické respirační onemocnění je častěji covid. Ale rozhodně to neplatí stoprocentně, proto doporučujeme všem, kdo mají některé z těchto příznaků, tak buď, pokud si to mohou dovolit, aby to vystonali doma a ten, kdo potřebuje vědět, jestli je to spíše covid, nebo chřipka, tak jediná možnost, jak to zjistit, je opravdu test.
V tuto chvíli většina praktických lékařů disponuje antigenními testy. Někteří mají k dispozici i takzvané kombinované antigenní testy, kde vidíte, zda je to covid, nebo chřipka. Hned víte, s čím máte tu čest. Toto testování má smysl spíše u pacientů, u kterých má vliv na další postup, hlavně na léčbu. Tedy u pacientů rizikových a celkově nemocných, starších seniorů a podobně.
Jak takový test probíhá? Dělá se v ordinaci a výsledek vidíte hned?
Ano, při antigenním testu se udělá přímo v ordinaci výtěr z nosu nebo nosohltanu. A výsledek vidíme během několika minut.
A jaká je nyní inkubační doba onemocnění covid-19?
Je to hodně různé. V literatuře se píše něco mezi dvěma a čtrnácti dny. Obvykle to bývá kolem tří nebo čtyř dnů, maximálně do týdne, více jenom výjimečně.
Pokud se covid rozhodne člověk vystonat doma, v jaké fázi by si měl zavolat záchranku, pokud se mu zdravotní stav zhorší?
Většině pacientů, kteří mají středně těžký nebo těžší průběh, doporučujeme pořídit si takzvaný pulzní oxymetr, který měří okysličení krve. Doporučujeme pak sledovat, jaká je jejich běžná hodnota, kterou mají na začátku onemocnění nebo ideálně v době, kdy jsou zdraví.
Česko začátek covidu zvládlo, chyby přišly na podzim. Nejbolestnější bylo zavírání škol, míní odborníci
Číst článek
U většiny populace je to mezi 97 a 100 procenty. A ve chvíli, kdy to začne klesat, když se dostanou na 93 nebo třeba i pod 90, tak už je to určitý vykřičník a je dobré to zkonzultovat s lékařem. Když už se to blíží třeba k 80, tak to už je opravdu závažný stav a je potřeba volat záchranku.
Jinak podle příznaků je to samozřejmě zhoršující se dušnost. To znamená ve chvíli, kdy pacient má nejenom kašel, ale i se zadýchává. Rozlišuje se dušnost námahová, tedy že se zadýcháváte při nějaké aktivitě, a dušnost klidová, kdy se zadýcháváte i v klidu, třeba při běžném hovoru. To už je potom potřeba zkonzultovat s lékařem. A pokud je víkend nebo odpolední hodiny, tak klidně volat i záchranku.
Léčba při covidu
Jaké léky teď proti covidu zabírají? Jaké máte k dispozici a co předepisujete?
U naprosté většiny pacientů, kteří jsou nerizikoví nebo už covid prodělali, stačí symptomatická léčba. To znamená, že léčíme pouze příznaky – kašel, vysoké horečky, případně rýmu, bolesti svalů a kloubů nějakými analgetiky. S těmito léky si vystačíme, řekl bych, u 95 procent pacientů.
Pro rizikové pacienty, u kterých se dá očekávat, že je vysoké riziko těžkého průběhu, máme v tuto chvíli už dobře účinná antivirotika, která jsou v režimu běžných léčiv, už to není žádná experimentální léčba. Disponuje jimi většina velkých lékáren.
Jejich hlavní nevýhodou je ale cena, jsou extrémně drahé. Potřebujeme je pečlivě indikovat. To je jedna věc a druhá je, že některá z těch antivirotik mají poměrně hodně interakcí s jinými léky. To znamená, že musíme dávat pozor, co pacient užívá, a případně mu tu léčbu upravit nebo v některých případech se bohužel antivirotikum, například nejčastější paxlovid, vůbec nemůže nasadit, protože u něj může být i nebezpečná potenciální interakce s jinými léčivy.
Proč uvěřili za covidu dezinformacím? ‚Strach, změny v informacích, komunikace vlády,‘ shrnuje expert
Číst článek
Zmínil jste, že ta antivirotika jsou velmi drahá. Pojišťovna je nehradí nebo nepřispívá na ně dostatečně?
Ne, pojišťovna je hradí kompletně. Pacient nepozná, že užívá takhle extrémně drahou léčbu. Ale samozřejmě my k tomu musíme trošku přihlížet. Údajně tato nákladná léčba praktickým lékařům nemá jít do nákladů. Ale samozřejmě máme vždy u každého léku na mysli, že ho můžeme použít po pečlivém uvážení. Především když jde o lék, který stojí v řádu desetitisíců. Rozpočet pojišťoven není neomezený a my vlastně spoluvybíráme koho a proč z něj léčit.
Ještě se zeptám, jestli pořád platí to, že u většiny pacientů je proti covidu nejúčinnější paracetamol, tedy například paralen.
Takhle bych to asi neřekl. Hodně pacientů vnímá paracetamol jako lék na covid nebo chřipku, ale to rozhodně není pravda. Paracetamol nezkrátí dobu léčby, ani vám nesníží riziko, že budete mít těžký průběh. Maximálně udělá to, že vás nebolí svaly a klouby, a sníží vám teplotu. Takže se budete během choroby cítit o něco lépe. Ale není to lék na covid.
Pacientům říkám, že pokud mají virózu – je jedno, jestli je to covid nebo chřipka – tak léčíme příznaky, které aktuálně mají. Nemá cenu užívat léky preventivně. Paralen funguje dobře na to, když máte vysokou horečku a chcete ji snížit, a také na bolest svalů a kloubů.
Pokud máte vlhký intenzivní kašel, tak většinou doporučujeme nějaká mukolytika, která pomohou hlen naředit, aby šel lépe vykašlat. Když máte suchý kašel, tak je dobré zvlhčovat sliznice – hodně pít, inhalovat a kloktat. A případně použít lék, který suchý kašel tlumí. Který konkrétně, vám poradí v lékárně.
Nežádoucí účinky po očkování
Ohledně očkování proti covidu. Stále platí, že nás chrání jenom po omezenou dobu?
Minimální doba, po které se člověk může nechat přeočkovat, pokud to dává smysl, je šest měsíců. Ale doporučená doba přeočkování je šest až dvanáct měsíců, kdy by protilátky měly přetrvávat. U většiny populace možná budou přetrvávat i déle.
Virus se samozřejmě vyvíjí, takže mění svou povrchovou strukturu. Potom se stane, že očkování proti němu funguje méně, nebo dokonce vůbec. Z toho důvodu je potřeba vždycky vyvinout novou variantu vakcín. Potom je potřeba se přeočkovat i dříve, ale není to ani tak proto, že by imunita už nebyla tolik silná, ale že virus se změní natolik, že už na něj vakcína tolik nefunguje.
Očkování tedy zhruba jednou za rok?
Ano, v tuhle chvíli se zdá, že to vypadá racionálně tak – a my to doporučujeme většině našich pacientů, zvláště u rizikových skupin – aby se přeočkovali vždy na podzim. Jsou zvyklí se u nás očkovat na chřipku, tak si k tomu přidají i covid.
Padají mi věci z rukou a většinu času trávím v posteli, říká pacientka žijící tři roky s long covidem
Číst článek
Ještě se zeptám, očkování na chřipku a covid se teď dělá najednou?
Ano, je možné očkovat se naráz v jeden den. Do každého ramene dostanete jednu vakcínu proti jedné viróze. Česká vakcinologická společnost to doporučuje. Je pravda, že někteří pacienti udávají, že potom měli horší nežádoucí účinky. Kdo se tohoto obává, tak je samozřejmě varianta očkovat každou vakcínu zvlášť v odstupu 14 dnů. Myslím ale, že většina pacientů z logistických důvodů toleruje aplikaci obojího najednou.
Co znamená „horší nežádoucí účinky“, co se objevuje?
Po každé vakcíně můžete mít bolest ramene, teplotu, celkovou únavu, horší výkonnost po dobu několika dnů. A samozřejmě, pokud si dáte dvě vakcíny najednou, tak pravděpodobnost, že to nastane, je možná o něco vyšší.
Za mě je to pravděpodobně většinou spíše o tom, že by nežádoucí účinky nastaly stejně, akorát že jste si to dali najednou, tak to máte v jednu chvíli, a ne rozděleně, jak jste byli zvyklí.
Ptám se kvůli tomu, že lidé se obávali a dodnes obávají problémů po očkování proti covidu. Jaké jsou vážné nežádoucí účinky po tom očkování?
Upřímně řečeno, já jsem se u nás s vážnějším nežádoucím účinkem nesetkal. Nejhorší byly ty, co jsem říkal – únava a nevýkonnost, které u některých pacientů trvaly déle. Někteří lidé popisovali chřipkový stav, měli zvýšenou teplotu a bolesti svalů a kloubů. To byly asi nejhorší reakce, které jsem v naší ordinaci pozoroval.
Pět let po covidu: katastrofický scénář v onkologické péči nenastal. Pandemii ale odnesla psychika dětí
Číst článek
Je reálné, že někdy budeme mít očkování proti covidu, podobně jako třeba proti tetanu? To znamená, že se budeme moci očkovat jednou za 15 let?
Obávám se, že ne. Domnívám se, že to bude podobné jako u chřipky. Jsou to komunitně se šířící viry, které se každý rok sezonně vrací. Jak proti viru bojujeme, tak se musí adaptovat a mění svou povrchovou strukturu. Mění se tak rychle, že ačkoli vakcínu vymyslíme sebelíp, tak příští rok už je virus natolik jiný, že vakcína nefunguje. To je případ chřipky. A domnívám se, že u covidu to minimálně po příštích několik sezon bude podobné.
Tetanus se přenáší úplně jiným způsobem. Když se zraníme o nějaký předmět, do rány se dostane bakterie Clostridium tetani. Ta tvoří toxin, který způsobuje vlastní příznaky onemocnění tetanem. A ten je už po staletí stejný nebo velmi podobný. Bakterie totiž přetrvává v půdě ve formě neměnných spor, není na ni tedy vyvíjen selekční tlak, aby sebe nebo toxin měnila. Ale třeba nás nějaký vědec překvapí a přijde s vakcínou, která bude i na covid fungovat dlouhodobě.
Stále ale platí, že pro seniory a rizikové pacienty má očkování proti covidu větší benefity než rizika?
Obecně očkování má benefity hlavně tam, kde je větší riziko u dané choroby. U mladých a zdravých, kdy většina z nich už navíc v současné době covid prodělala, není riziko těžkého průběhu tak velké. Takže ten benefit nemusí být takový.
Na druhou stranu třeba očkování proti chřipce doporučujeme i mladším ročníkům, a to kvůli mírnějšímu průběhu. Tomu, kdo si nemůže dovolit týden stonat a potom se ještě další tři týdny dostávat do plného zdraví, což po chřipce vídáme celkem často, tak mu doporučujeme očkování proti chřipce, případně i covidu zvážit.
Pacienti s long covidem
Setkal jste se někdy ve své ordinaci s long covidem?
To víte, že ano. Zatím je to ještě poměrně problematická diagnóza, protože s dlouho přetrvávajícími obtížemi – hlavně únavovým syndromem nebo respiračními problémy, které vznikly po covidu – se setkáváme relativně často. Jestli ale jde opravdu o takzvaný long covid, nebo je to demaskovaná plicní choroba, která tam byla už dříve, nebo únavový syndrom, který se akorát sešel s covidem, to je poměrně těžké říct. Zatím pro long covid nemáme jasná diagnostická kritéria.
Co s takovým pacientem děláte, léčíte pouze příznaky?
Obvykle ho nejprve diagnostikujeme tak, jak jsme běžně u těchto problémů zvyklí. Obvykle tedy plicní vyšetření, kdy u části pacientů zjistíme, že jde o astma nebo chronickou obstrukční plicní chorobu. Uděláme celkové fyzikální vyšetření, základní laboratorní odběry, případně další testy podle obtíží konkrétního pacienta.
V Praze je k dispozici několik ambulancí, které přímo dělají specializované vyšetření na long covid nebo postcovidové obtíže. Nejčastěji jsem využíval specializovanou ambulanci, která je pod nemocnicí Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, takzvanou nemocnicí pod Petřínem. Léčba většinou probíhá ve spolupráci praktického lékaře s plicním, fyzioterapií a většinou i psychoterapií.
