Češi se podceňují, Američané se nacpou všude, Izraelci jsou odvážní. Miliardář Fryc popsal, co brzdí startupy
Skoro 150 zakladatelů a investorů do startupů podepsalo dopis premiérovi Petru Fialovi (ODS), aby podpořil další úpravy zaměstnaneckých akcií. Nedávná daňová novela je totiž podle zakladatele bývalého úspěšného startupu Mall.cz Ondřeje Fryce „nefunkční paskvil“. Problémem je také nepružný trh práce a hesla „Čechy Čechům“, která zavírají hranice zahraničním pracovníkům.
Spící českou ekonomiku by mohla pomoct probudit větší podpora startupů, tedy nových inovativních firem. Ty úspěšné pak mohou přispět k tomu, aby se Česko vymanilo z ekonomiky levné výroby i práce a stalo se ekonomikou vlastních značek a vyšší přidané hodnoty.
Podle startupistů ale brzdí jejich růst v Česku mimo jiné nefunkční systém pro odměňování lidí prostřednictvím zaměstnaneckých akcií, který je přitom běžný jinde ve světě. Podmínky zákona o dani z příjmů, upravující právě zaměstnanecké akcie, se přitom nedávno změnily, novela platí teprve od letošního ledna.
„Jenže to, co se schválilo, vůbec neřeší hlavní problémy zaměstnaneckých akcií. Z mého pohledu je to nefunkční paskvil,“ řekl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu plus Ondřej Fryc, zakladatel někdejšího startupu Mall.cz. Po jeho prodeji před víc než dekádou se stal Fryc jedním z nejbohatších lidí Česka a byznysu startupů se věnuje dál i jako investor ve firmě Reflex Capital.
Fryc je také jedním ze signatářů dopisu premiérovi Petrovi Fialovi, který minulý týden podepsalo téměř 150 zakladatelů, ředitelů a investorů začínajících technologických firem. Žádají v něm, aby jako premiér podpořil změnu, která umožní startupům zaměstnanecké akcie skutečně využívat.
Chybí lidé
Současná novela platná od ledna umožnila prvotním majitelům těchto akcií odložit jejich zdanění až za 10 let. Jenže cesta od založení do plného rozvoje a zhodnocení startupu trvá v řadě případů podle podnikatelů velmi často déle.
Navíc zaměstnanci pak výnos z akcií stále musí zdanit ne jako běžní investoři nižší srážkovou daní, ale daní z příjmů a odvádět také obě pojištění.
Pražská burza skončila na nejvyšší hodnotě za 16 let. Nejlépe si vedla Erste Bank
Číst článek
„Myslím si, že hlavní problém je nepochopení, co vlastně zaměstnanecká akcie dělá. Není to zaměstnanecký benefit. Ale vláda si to zjevně myslí, a proto na to aplikuje sociální a zdravotní pojištění,“ upozornil Fryc.
Stát tak zaměstnanci s akciemi své firmy nyní sebere na daních a pojistném přes 50 procent hodnoty. „A to je strašně nefér, protože externímu investorovi (který si koupí libovolné akcie na burze - pozn. red.) sebere jen 15 procent nebo nic, pokud to spadne do daňového testu,“ uvedl.
Startupy využívají zaměstnanecké akcie hlavně proto, že na začátku jejich zakladatelé potřebují rozvinout nějaký dobrý nápad, ale většinou nemají dost peněz. Aby přesto nalákali chytré mozky, nabízejí podíl na případném budoucím úspěchu firmy formou akcií. Z malé části startupů se totiž pak skutečně mohou stát i miliardové giganty.
Například dánský Novo Nordisk začínal jako startup a dnes patří mezi nejhodnotnější značky Evropy.
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
Číst článek
Dalším problémem v Česku nejen pro startupy je podle Ondřeje Fryce sehnat dost lidí. I proto, že je problém dostat je k nám ze zahraničí. Ať už kvalifikované, tak i nekvalifikované zaměstnance. „Nikdo tady nechce dělat řidiče, skladníky, sestřičky v nemocnicích. A pak vidím diskuse o migraci, taková ta populistická hesla jako Čechy Čechům a podobně. To jsme úplně sami proti sobě, protože kdo bude dělat všechnu tu práci?“ upozornil Fryc.
Když podle něj Mall.cz ještě za jeho působení potřeboval sehnat lidi do skladu, nakonec si je musel vzít ze zahraničí přes agenturu. Vyřizování povolení pro zahraniční pracovníky napřímo bylo se státem tak komplikované, že to firma vzdala.
Podceňovací nátura
Problém Česka je podle Ondřeje Fryce v neposlední řadě také nízké sebevědomí jinak šikovných a chytrých lidí. „Startupy v Česku brzdí zejména taková česká podceňovací se nátura. Češi mají tendenci se nikde moc necpat oproti třeba Američanům, kteří se cpou všude, dokáží se přeprodat, i když třeba nic moc nemají,“ popsal s nadsázkou Fryc.
Podle něj je to dané i tuzemským školstvím, kde stále přetrvává důraz na biflování a opomíjí se „měkké dovednosti jako je například sebeprezentace a mluvení před lidmi“.
Smlouva o gigafactory. ‚Vyjednali jsme maximum možného, neměli jsme v rukou nic,‘ tvrdí advokát
Číst článek
Příkladem pro inovátorské podnikání by podle Fryce mohl být Izrael, který patří mezi nejúspěšnější země, pokud jde o počet startupových jednorožců, tedy firem oceněných investory na více než miliardu dolarů. V Česku jsou čtyři, Izrael jich má 26. Důvodem je podle Fryce hlavně odvaha Izraelců. „Mají odvahu dělat chyby, jít a něco zkusit. To si myslím, že u nás chybí. Neúspěch se tu bere jako nějaké společenské selhání,“ dodal Fryc.
Startupová scéna v tuzemsku je přes všechny zmíněné potíže v tuzemsku celkem významná. Podle nedávné studie společnosti Datarun pro platformu Česko Plus se startupy u nás podílejí na HDP asi pěti procenty a zaměstnávají přímo asi 150 tisíc lidí. „Je to tedy podnikání větší než celé zemědělství, svoji činností zasahuje i do zpracovatelského průmyslu či vývoje technologií,“ uvedl iniciátor platformy Česko Plus Radim Ivan, ostravský politik za ODS a člen frakce Mladá ODS.
I podle něj je problém v nastavení legislativy pro startupy u nás v tom, že tomuto podnikání současní politici, včetně z jeho strany, nerozumí. „Zkrátka ti lidé, kteří jsou dneska ať už v Poslanecké sněmovně nebo ve vládě, tak si startupovým prostředním neprošli, neznají ho, nerozumí mu a nedokážou ho úplně pochopit. My jsme si dali za cíl vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat,“ uvedl Ivan.
Byrokracie a nepružný trh
Studie ukázala, že kromě nevýhodných podmínek pro zaměstnanecké akcie startupistům nejvíc vadí byrokracie a nepružný trh práce. „My jsme střední trh, na kterém jde hodně testovat a málo kazit. To startupy oceňují. Potřebujeme ale co nejvíce flexibilní podnikatelské prostředí,“ upozornil Ivan.
Máme potřebu hledat střední cestu a nevyčnívat, ale proč nebýt ambiciózní, říká ekonomka
Číst článek
Drtivá většina startupů svůj nápad totiž nedovede k úspěšnému konci. „Z každých deseti nápadů vyjde jeden. A z těch, které trochu vyšly, tak z deseti zase vyjde jeden a tak můžeme pokračovat až na globální úroveň. Takže k tomu, abychom tu měli ty nejúspěšnější startupy, potřebujeme i spousty neúspěšných, a proto potřebujeme flexibilní trh: rychle začít a rychle zase klidně skončit,“ vysvětlil Radim Ivan.
Pro další zvýhodnění zaměstnaneckých akcií jsou i vládní Piráti, kteří už připravili další novelu. Podpořit chtějí startupy i v rámci svého nového plánu na „rozhýbání české ekonomiky“, která podle nich připomíná „lenochoda“.
Na konkrétních návrzích v této oblasti pracuje s Piráty jejich člen, podnikatel a spoluzakladatel úspěšného startupu na prodej letenek Kiwi.com, Jiří Hlavenka. „Startupy jsou základnou pyramidy a z ní potom vyrůstají ty obrovské firmy,“ vysvětlil, proč je Česko potřebuje. I v celkovém počtu startupů ale podle Hlavenky zaostáváme. „Dokonce i Rakousko, na které se občas díváme jako na staré dobré mocnářství, má dvakrát víc startupů na počet obyvatel než Česká republika,“ dodal.
Celý podcast Peníze a vliv si můžete poslechnout v přiloženém audiu nahoře v článku.
