Atletika, mistrovství světa - tři slova, která jsme v uplynulých devíti dnech tak často skloňovali. Zkusme to ještě jednou.

17:46 4. září 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ne, v žádném případě se nedá říci, že by šlo o špatně zorganizovaný šampionát, i když novináři, kteří si ze všech oficiálních ubytovacích možností vybrali tu nejlevnější variantu, se ocitli v hodinových hotelích.

Po pořadatelské stránce se Korejcům nic vytknout nedá a určitě podobně zvládnou i mnohem náročnější akci, jakou budou zimní olympijské hry v roce 2018. Přesto však vyvolává divné pocity fakt, že stadion byl zcela zaplněn jen při slavnostním zahájení. Po něm minimálně čtvrtinu sedaček přikryly obří zdobené plachty, volná neobsazená místa však přesto zůstala. A ne v řádu desítek...

Neslavnou je i skutečnost, že poprvé v historii těchto vrcholných atletických soutěží se ani jeden závodník pořádající země nedostal do první šestice. Místo atletiky vládly domácímu televiznímu sportovnímu programu fotbal s baseballem. Logicky to vyvolává otázku, proč šampionát dostala právě Jižní Korea.

Před čtyřmi lety jeli atleti do japonské Ósaky, za další čtyři roky se vydají do Pekingu. Jinými slovy - každé druhé mistrovství světa v Asii. Vysvětlení nabízí pohled na sponzorský pool. Z osmi partnerů Mezinárodní atletické federace je šest z tohoto koutů světa. Mimochodem jedním ze sponzorů je jistá ruská banka a hádejte, kde se atleti sejdou za dva roky? V Moskvě.

Prostě - kdo dává, ten i rozhoduje. Platí to v olympismu či ve fotbalu stejně jako v atletice. Kdo ví? Třeba světový šampionát v gorodkách, tedy pokud vůbec existuje, chce sponzorovat nějaká česká firma.

Miroslav Augustin, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít