Junovy pravomoci jsou pozastaveny, ale zůstává zatím v úřadu. Možností zbavit ho funkce se zabývá ústavní soud, pro jeho odvolání se vyslovil už dvoutřetinovou většinou parlament.
„Jižní Korea bude vykonávat svou zahraniční a bezpečnostní politiku bez přerušení a usiluje o to, aby se spojenectví mezi Jižní Koreou a USA udrželo a vytrvale rozvíjelo,“ stojí v prohlášení Soulu.
Žebříčku vyspělých zemí s nejvyšším počtem sebevražd vévodí Jižní Korea, umírají i středoškoláci. „Důraz je místo na jedince kladen na produktivitu,“ líčí pro jihokorejská režisérka July Jung.
Převážná většina poslanců PPP návrh bojkotovala, čímž bylo hlasování neplatné. Ve čtvrtek šéf strany Han řekl, že poslanci se budou moci sami rozhodnout, jak hlasovat.
Právě ministr obrany měl podle médií prezidentovi vyhlášení stanného práva. Minulý týden ve čtvrtek Kim jako ministr obrany rezignoval, od neděle byl zadržován a vyslýchán a v úterý byl zatčen.
Severokorejský oficiální list Rodong Sinmun na šesté stránce ve středu označil Junovo rozhodnutí vyhlásit stanné právo za „šílené“ a přirovnal jeho chování k počínání někdejších vojenských diktátorů.
Jihokorejské vyšetřování okolností vyhlášení stanného práva odhalilo, že o něj přímo požádal prezident Jun Sok-jol. Speciální síly měly vyvádět poslance z budovy.
Jediným zadrženým politikem je zatím exministr obrany Kim Jong-hjon. Podle tisku i některých vládních představitelů právě exministr prezidentovi poradil vyhlášení stanného práva.
Projev byl prvním veřejným vystoupením hlavy státu od úterního vyhlášení stanného práva, což byl krok, který prezident učinil kvůli údajným sympatiím opozičních poslanců k Severní Koreji.
„Vzhledem k nově odhaleným skutečnostem se domnívám, že je nutné urychleně pozastavit prezidentu Jun Sok-jolovi výkon funkce,“ řekl k odvolání jihokorejského prezidenta předseda provládní strany.
Ve funkci skončil jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjo poté, co jeho rezignaci přijal prezident Jun Sok-jol. Média tvrdila, že ministr obrany prezidentovi navrhl úterní vyhlášení stanného práva.
„Lidé jsou naštvaní, že se něco takového může stát v roce 2024. Jde o ostudný okamžik moderní korejské historie,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Korejec Joumin Won.
„Nyní se rýsuje několik scénářů. Jedním z nich je mimo jiné i to, že by k vyhlášení stanného práva mohlo znovu dojít,“ říká k situaci v Jižní Koreji koreanistka Jana Chamrová.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil na několik hodin stanné právo. Opoziční Demokratickou stranu obvinil ze sympatií vůči KLDR. Parlament jeho rozhodnutí zase zrušil.
Podle jihokorejské ústavy může prezident vyhlásit stanné právo v případě vojenského ohrožení nebo při potřebě zajistit vnitřní bezpečnost země. Musí ho ovšem zrušit, pokud se parlament vysloví proti.
Mladík se rozhodl přibrat, když se dozvěděl, že se musí armádě znovu přijít ukázat. Údajně tedy výrazně změnil svoje stravovací návyky – zdvojnásobil porce jídla a skončil ve fyzicky náročné práci.
Jen v roce 2024 se obětí „epidemie samoty“ stalo více než 3600 lidí, přičemž 85 procent z nich jsou muži. Obzvlášť zranitelní jsou muži ve věku 50 až 60 let.
Jun uvedl, že nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině představuje hrozbu pro jihokorejskou bezpečnost. Podle něj díky účasti v bojích na straně Ruska získá severokorejská armáda zkušenosti.
Z asijských lídrů Trump hovořil i s hlavami Japonska a Jižní Koreje. Australský premiér Albanese řekl, že doufá v pokračování obranného projektu AUKUS s USA a Velkou Británií.
Severní Korea už vyslala do Ruska na přibližně 10 tisíc vojáků. „Minimálně pomohou k tomu, aby Rusové mohli v Kurské oblasti shromáždit větší síly,“ říká analytik z Univerzity obrany Tomáš Řepa.
Zatím není známo, zda byl prezident Jun Sok-jol v době dopadu odpadu v areálu. Bezpečnostní služba hlavy státu uvedla, že mezi odpadky nebyly žádné nebezpečné předměty.