Jedna věta, o které sněmovna jednala 21,5 hodiny
Zákon obsahuje jedinou větu, přesto o něm sněmovna jednala ve středu jednadvacet a půl hodiny. Je pravda, že přitom jednotlivé poslanecké kluby požádaly o přestávky v celkové délce šest a půl hodiny. Na druhé straně se stihlo pouze první ze tří čtení zákona. Jediná věta tedy musela mít zcela výjimečný obsah, za který mělo smysl se bít.
Na první pohled se ovšem zdá, že o mnoho nešlo. Ministr financí Zbyněk Stanjura a jeho kolega ze zdravotnictví Vlastimil Válek se dohodli, že od července sníží platbu za státního pojištence z 1967 korun měsíčně o 400 korun. Tím se průměrná měsíční platba v letošním roce sníží o 200 korun, tedy na úroveň minulého roku.
Nejde o významný zásah do zdravotnických financí. Stanjurova a Válkova věta, pokud bude schválena, sníží letošní příjmy zdravotních pojišťoven o 14 miliard. Vzhledem k tomu, že v současné době mají pojišťovny na účtech 58 miliard, že platby zdravotního pojistného ze soukromého sektoru letos vyrostou nejméně o 20 miliard, že nebudou třeba výdaje nejméně ve výši 30 miliard na boj s covidem, pak se zdravotníci nemusí bát toho, že nebudou mít za co léčit, a pacienti se nemusí děsit, že na jejich uzdravení nebudou peníze.
V jediné větě sporného zákona se musí skrývat něco úplně jiného, možná představuje symbol, který demonstruje nějaké naprosto zásadní hodnoty. Z obecného pohledu je zákon pozoruhodný tím, že vláda hodlá šetřit. To je ovšem pravý opak toho, co se od ní ve veřejném prostoru žádá.
Souboj o jedinou větu
Žijeme v těžkých časech, kdy se země ještě nevzpamatovala z pandemie covidu a už čelí dopadům rusko-ukrajinské války, což se projevuje v podobě největší inflace za posledních třicet let. Proto je třeba, aby vláda vymýšlela nové sociální dávky, posílala peníze rodinám s dětmi, snižovala daně za benzin, prostě pomáhala lidem.
Do takového kontextu zapadají i vyšší dotace pro zdravotnictví, ovšem ministři by je chtěli naopak škrtat. To je skandální plán, proti kterému je třeba bojovat, a opoziční strany ANO a SPD proti němu také bojovaly úmornými obstrukcemi.
Nakonec bylo na celé sněmovní debatě nejzajímavější, že opozičníci obstrukce vzdali. Důvody byly jasné každému, kdo dvacetihodinovou debatu poslouchal. Chyběl jakýkoli věcný argument, který by nezbytnost čtrnácti miliard pro nějaký sektor zdravotnictví obhájil. Dokonce ani nezazněl strhující proslov, který by vzbudil pár obyčejných emocí a otupil odhodlání vládních stran.
Souboj o jedinou větu může posloužit jako důležitý symbol. Možná nastávají těžké časy, ovšem i v těžkých časech stát rozděluje peníze od daňových poplatníků a utrácet je může pouze s vysvětlením, že tím pro poplatníky zajišťuje nezbytnou službu nebo pomoc.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Dávky, dálnice, platy. Těžko chtít před volbami jiný rozpočet
Petr Holub
Nájmy se šplhají nahoru, vládu už ale bydlení nezajímá
Apolena Rychlíková
Fico si nejdřív počkal na čínské investice a pak jel do Číny. Poučil se z Česka
Luboš Palata
Rušení poboček úřadu práce je další komunikační chyba vlády
Petr Šabata