V roce 2022 vyrostly průměrné ceny elektřiny o třetinu, loni to bylo o čtvrtinu a letos o dalších 12 procent. V součtu to je přes 80 procent za tři roky, po Estonsku nejvíc v Evropské unii.
Od covidové pandemie a s ní spojených lockdownů se tuzemské hospodářství dlouho potácelo pod úrovní roku 2019 a všechny sliby i prognózy, že se poměry zlepší, se ukázaly jako marné.
Zavedení akceleračních zón ale nemusí být jednoduché například proto, že v minulosti lidé z některých obcí zakázali stavbu větrných elektráren hlasováním v místních referendech.
„Už i poslední zimy byly takové, že jsme měli namále. A před deseti lety se také zrušila padesátka. Takže musíme být na to připravení a nebrat to jako status quo,“ říká starosta Bedřichova Petr Holub.
Tuzemská veřejnost dostala nůž na krk. Pokud neuvolní fakticky neomezené finanční zdroje, nebude mít v dohledné době čím svítit. Možná ovšem byla konference jenom varováním.
Na negativních předpovědích z prvních dnů nového roku je však zneklidňující něco jiného než jejich obsah. Varovná je spíše nálada, která se v nich skrývá – samá skepse a pesimismus.
V zásadě jde o převyprávění evakuace legionářů po šesti tisících kilometrech Transsibiřské magistrály z Omska do Vladivostoku, která proběhla od října roku 1919 do dubna 1920.
Letos jsme se zatím od obchodníků dočkali jenom povzdechů, že lidé bez slev už opravdu nic nekoupí a že se tedy dva roky klesající tržby v maloobchodu nemají šanci zotavit.
Minulý týden ústavní soud v Karlsruhe zrušil Klimatický a transformační fond, ze kterého měla být financována přeměna německého hospodářství tak, aby se stalo příznivým světovému klimatu.
Jednoduše se dá říct, že každý požadavek zdravotníků na lepší pracovní podmínky je třeba se vší vážností vyslechnout. Jak se zdá, tuto povinnost ministr Válek přinejmenším do určité míry zanedbal.
Prostý občan změnu k lepšímu nevidí, ceny zůstávají na zhruba stejné úrovni jako byly dosud. Jako kdyby se abstraktní úvahy o makroekonomice o celé míle vzdálily od reality, ve které žijeme všichni.
Kdyby se volilo jen v Bratislavě, Košicích a okolí společně s městy, jako jsou Trnava nebo Trenčín, pak by vyhrál liberální blok v čele se stranou Progresivní Slovensko. Jenže se volilo i jinde.
Snaha vlády vrátit rovnováhu státnímu rozpočtu připomíná tragikomedii. Řekl to ekonom David Marek už potom, co ministr financí Zbyněk Stanjura odeslal do vlády podrobný návrh rozpočtu na rok 2024.
Restaurace a hotely nemusí člověk v domovské zemi využívat, v zahraničí je na ně odkázán. Lze tedy říci, že chorvatská zkušenost připomněla, jaké poměry panují v Česku.
Nastal vhodný čas k reformám. Hospodářská krize posledních let odhalila slabiny jednotlivých ekonomik, proto je třeba nedostatky napravit a pokud možno otevřít cestu pro další vzestup.
Prvních pět měsíců roku 2023, když se rozpočtový schodek prohluboval rekordním tempem, byli zástupci vlády o poznání víc nervózní. Teď stačily dva měsíce a hned je svět veselejší.
Na první pohled to vypadá, že vláda chce na důchodcích ušetřit, ovšem jde pouze o opatrný pokus, jak zmírnit povinnost vlády zvyšovat důchody v čase krizí, když na to v rozpočtu nejsou peníze.
Státní rozpočet na rok 2023 byl hned při schválení terčem kritiky. Ministerstvo financí ve svém návrhu nadsadilo příjmy, především do nich zahrnulo 50 miliard z mimorozpočtového Modernizačního fondu
Není třeba popírat, že se trend s inflací vyvíjí dobře, a vlastně ani zpochybňovat zásluhy vlády. Přesto nelze přejít otázku, proč u nás drahota dosáhla tak vysoko a proč se nás tak drží.