Emoce z dotačního boje odvádí pozornost od toho, o co jde – tedy o téměř dva biliony korun, které tuzemský daňový poplatník odvede státní pokladně v různém typu daní.
„Tlak na zvyšování cen másla je po celé Evropě. Podle Eurostatu se v průměru cena zvýšila o patnáct procent proti loňskému roku,“ popisuje komentátor serveru Seznam Zprávy Petr Holub.
Debata o důchodech vždy zvýší hladinu adrenalinu, rozproudí emoce.Pokud se mikrofony ve Sněmovně opravdu rozžhaví do běla, nemusí vládou navržená novela důchodů vůbec projít.
Kroky slovenských kolegů musí zdejším rozpočtářům imponovat. Základní sazba DPH vyroste z 20 na 23 procent, zároveň se z 21 procent na 24 zvýší daň z příjmů pro podniky s vyšším obratem.
Nabízí se srovnání s Rakouskem-Uherskem druhé poloviny 19. století. Také tehdy posílali Češi a Moravané do Vídně návrhy svých kandidátů – a přinejmenším zpočátku nebyli příliš úspěšní.
Těžko se dá dopředu předpovědět, jak bude stát s penězi daňových poplatníků hospodařit, prostě to nějak dopadne a účetní na odpovědném ministerstvu to nějak spočítají.
Ekonomové jsou zajedno, že tuzemské zdražování dnes táhnou služby, mezi kterými hrají významnou roli restaurace, hotely, kadeřnictví, doprava, telekomunikace a také nákup rekreací.
Krize bydlení, do které se Česko propadlo, je popsána jako nedostatek bytů. Ani skvělé zprávy Hypomonitoru ale nejde vykládat tak, že tento nedostatek zmizí.
Bilance českého rozpočtu je stejně špatná jako v zemích V4 nebo v Rumunsku, aspoň se trochu zlepšuje, zatímco u zmíněných sousedů je naopak čím dál horší.
Vyšší mzdy mohou mít i jeden nepříjemný efekt. Obchodníci z toho třeba usoudí, že lépe vydělávajícím občanům mohou zase zvyšovat ceny. Vrátí se inflace.
V roce 2022 vyrostly průměrné ceny elektřiny o třetinu, loni to bylo o čtvrtinu a letos o dalších 12 procent. V součtu to je přes 80 procent za tři roky, po Estonsku nejvíc v Evropské unii.
Od covidové pandemie a s ní spojených lockdownů se tuzemské hospodářství dlouho potácelo pod úrovní roku 2019 a všechny sliby i prognózy, že se poměry zlepší, se ukázaly jako marné.
Zavedení akceleračních zón ale nemusí být jednoduché například proto, že v minulosti lidé z některých obcí zakázali stavbu větrných elektráren hlasováním v místních referendech.
„Už i poslední zimy byly takové, že jsme měli namále. A před deseti lety se také zrušila padesátka. Takže musíme být na to připravení a nebrat to jako status quo,“ říká starosta Bedřichova Petr Holub.
Tuzemská veřejnost dostala nůž na krk. Pokud neuvolní fakticky neomezené finanční zdroje, nebude mít v dohledné době čím svítit. Možná ovšem byla konference jenom varováním.
Na negativních předpovědích z prvních dnů nového roku je však zneklidňující něco jiného než jejich obsah. Varovná je spíše nálada, která se v nich skrývá – samá skepse a pesimismus.
V zásadě jde o převyprávění evakuace legionářů po šesti tisících kilometrech Transsibiřské magistrály z Omska do Vladivostoku, která proběhla od října roku 1919 do dubna 1920.
Letos jsme se zatím od obchodníků dočkali jenom povzdechů, že lidé bez slev už opravdu nic nekoupí a že se tedy dva roky klesající tržby v maloobchodu nemají šanci zotavit.
