Letos jsme se zatím od obchodníků dočkali jenom povzdechů, že lidé bez slev už opravdu nic nekoupí a že se tedy dva roky klesající tržby v maloobchodu nemají šanci zotavit.
Minulý týden ústavní soud v Karlsruhe zrušil Klimatický a transformační fond, ze kterého měla být financována přeměna německého hospodářství tak, aby se stalo příznivým světovému klimatu.
Jednoduše se dá říct, že každý požadavek zdravotníků na lepší pracovní podmínky je třeba se vší vážností vyslechnout. Jak se zdá, tuto povinnost ministr Válek přinejmenším do určité míry zanedbal.
Prostý občan změnu k lepšímu nevidí, ceny zůstávají na zhruba stejné úrovni jako byly dosud. Jako kdyby se abstraktní úvahy o makroekonomice o celé míle vzdálily od reality, ve které žijeme všichni.
Kdyby se volilo jen v Bratislavě, Košicích a okolí společně s městy, jako jsou Trnava nebo Trenčín, pak by vyhrál liberální blok v čele se stranou Progresivní Slovensko. Jenže se volilo i jinde.
Snaha vlády vrátit rovnováhu státnímu rozpočtu připomíná tragikomedii. Řekl to ekonom David Marek už potom, co ministr financí Zbyněk Stanjura odeslal do vlády podrobný návrh rozpočtu na rok 2024.
Restaurace a hotely nemusí člověk v domovské zemi využívat, v zahraničí je na ně odkázán. Lze tedy říci, že chorvatská zkušenost připomněla, jaké poměry panují v Česku.
Nastal vhodný čas k reformám. Hospodářská krize posledních let odhalila slabiny jednotlivých ekonomik, proto je třeba nedostatky napravit a pokud možno otevřít cestu pro další vzestup.
Prvních pět měsíců roku 2023, když se rozpočtový schodek prohluboval rekordním tempem, byli zástupci vlády o poznání víc nervózní. Teď stačily dva měsíce a hned je svět veselejší.
Na první pohled to vypadá, že vláda chce na důchodcích ušetřit, ovšem jde pouze o opatrný pokus, jak zmírnit povinnost vlády zvyšovat důchody v čase krizí, když na to v rozpočtu nejsou peníze.
Státní rozpočet na rok 2023 byl hned při schválení terčem kritiky. Ministerstvo financí ve svém návrhu nadsadilo příjmy, především do nich zahrnulo 50 miliard z mimorozpočtového Modernizačního fondu
Není třeba popírat, že se trend s inflací vyvíjí dobře, a vlastně ani zpochybňovat zásluhy vlády. Přesto nelze přejít otázku, proč u nás drahota dosáhla tak vysoko a proč se nás tak drží.
Ve srovnání s rokem 2021 jsou tuzemské ceny v průměru o 30 procent vyšší. Zároveň se od začátku roku dvouletá míra zdražení nemění. Energie stojí tuzemské domácnosti 80 procent navíc.
Aktuální čísla z dubna nakonec ukázala, že nástup lepších časů se přinejmenším odkládá. Dubnový pád stavebnictví nemá srovnání v letošním ani v minulém roce.
Češi tradičně patří v Evropě k národům, které chtějí mít rozpočet v pořádku. Zároveň ovšem lze předpokládat, že vyznávají výše zmíněnou moudrost, podle níž všechno nějak dopadne.
Debaty o plánovaných reformách prozatím umožňují výklad, že vlastně nepůjde o reformy, ale o úsporný či konsolidační balíček, jaký byl v letech 2009 a 2010 spojován s ministrem financí Janotou.
Znovu přichází zpráva, že deficit dosahuje rekordní úrovně. Znovu však ministr financí Zbyněk Stanjura opakuje, že vše probíhá podle plánu a že se plán 295 miliard na konci roku dodrží.
Jakkoli energetické firmy tvrdí, že dodávají elektřinu za významně nižší cenu, odpovídají uvedené tarify tzv. cenovému stropu, který stanovila vláda na dodávku energií domácnostem od ledna 2023.
Za digitalizaci státních institucí bylo loni utraceno 19 miliard, ovšem ve stejné době se Česko na evropském žebříčku digitalizace propadlo o jedno místo.
16 největších koncernů světa loni zvýšilo obrat o 18 procent, zisk o 16 procent. Jinými slovy zisk vyrostl z roku na rok o 22 miliard eur, což je částka, která nemá daleko k HDP Česka.
Stačí napsat do vyhledávače na internetu slovo „daně“ a pak už nezbývá než čelit nepřehlednému výčtu návrhů, kde se odvody občanů a podniků budou pokud možno už od příštího roku zvyšovat.
„To není realizovatelné, aby někdo obcházel babičky a klepal na ně s tím, že mají starý dům a musí zateplit nebo se vystěhovat. Takhle to prostě neskončí,“ věří Petr Holub.
Ekonomika se řídí podle jednoduchých pravidel a není obtížné je následovat. Snížení daní může pomoci, pokud motivuje občany a firmy k prospěšným aktivitám.
EU při covidové krizi přerušila platnost Paktu stability, jenž obsahuje i Maastrichtská kritéria, a po zdražení energii neplatnost prodloužila. Od 1. ledna 2024 ale bude nutné kritéria opět dodržovat.
