Rickards upozorňuje, že v těžkých ekonomických časech jaké právě prožíváme ani tolik nezáleží na tom, že klesá produkce průmyslu, že úvěry jsou nedostupné, že lidé nechtějí utrácet a nikdo nechce investovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: 2. čtvrtletí 2024 aneb Jak nastává ekonomická deprese

Prostě podnikatelé a spotřebitelé se začnou jinak chovat a pozorovatel se může spokojit s tím, že takové změny chování označí za průvodní jev nástupu recese, anebo příliš dlouhé stagnace.

Ovšem chování lidí nemusí být jen důsledkem ekonomického vývoje, naopak může být jeho příčinou.

Vykolejená ekonomika?

To se stalo podle Rickardse ve 30. letech minulého století, když ekonomiku vykolejil příliš velký příliv příliš špatných zpráv, ať už šlo o pád burzy, bolestnou inflaci nebo masové propouštění.

Nešlo jen o bezprostřední ekonomické důsledky, hlavní potíž byla v tom, že lidé – ať už krachující podnikatelé nebo obyčejní zaměstnanci – ztráceli sebedůvěru a už se ani nesnažili svou firmu zachránit, případně pomoci své rodině. Propadli se do deprese a jenom očekávali, až jim nikdo pomůže.

Pak už tolik nezáleželo na číslech. Někdy šla ekonomika dolů, někdy se jakoby zázračně uzdravila, aby se pak znovu skácela do prachu. Trvalo tehdy přes deset let, než se lidé dali dohromady, deprese skončily a poměry vylepšily.

V úterý tedy přišla další ekonomická čísla za druhé čtvrtletí letošního roku, podle kterých se ještě zdejší ekonomika od krizového dna neodrazila.

Mezičtvrtletní nárůst hrubého domácího produktu o tři desetiny procenta odpovídá vývoji, který nastal počátkem roku 2022. Jednou se bilance HDP zlepšila o pár desetin směrem nahoru, jindy dolů, o půl procenta to však nebylo nikdy. Za pozornost stojí, že stejnou zkušenost sdílí Česká republika s Německem.

Něco nového, neznámého

V každém případě jde o něco neobvyklého, jak svědčí průzkumy nálady mezi podnikateli. Podle slavného dotazníku německého institutu ifo, je hodnocení současné situace ve firmách hluboko pod průměrnými hodnotami.

Také dříve se v Německu nálada podnikatelů propadala, třeba na počátku finanční krize nebo ještě nedávno po příchodu pandemie. Nikdy však skepse nevydržela víc než pár měsíců.

Jenomže teď vládne hluboká nejistota a nedůvěra téměř dva a půl roku. Průzkumy mezi českými podnikateli říkají něco podobného, i když výsledky jsou méně závažné.

Jinými slovy, čísla o hospodářském růstu za druhé čtvrtletí nejsou příliš dramatická. Sice jsme, my i Němci, čekali nějaké zlepšení, nedočkali jsme se, ale zase se tolik nestalo.

Tak zní většina komentářů, některé jenom vyznívají o něco hůř, když předpovídají, že ani ve druhé polovině letošního roku se situace příliš nezlepší. Jednou ale bude jistě líp, slibují analytici, a nic jiného ani dělat nemohou.

Bylo by jistě skvělé, kdyby nepříliš dobré časy brzy skončily. Co když se ale za ekonomickou stagnací a špatnou náladou podnikatelů opravdu skrývá deprese, která znemožní hospodářský růst v několika dalších letech.

Pak by bylo dobré ji popsat, odhalit její příčiny, a najít cestu, jak vrátit energii do žil všem, kdo si dnes nevědí rady.    

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít