Osmdesátky jsou zpět. I s nukleární silou
Pohledem do světa módy a showbyznysu zažíváme návrat estetiky 80. let už roky. Nosí se ošklivé tenisky, vytahané džíny, neon i účes s vlasy dlouhými na krk zvaný mullet, česky „na Jágra“. Vrátily ale i jiné věci, které měly zůstat zasypány nánosem času: studená válka, vyzbrojování, krvavé konflikty – a fascinace jádrem. Včetně toho, že se po desítkách let vrátilo na scénu i absurdní vyhrožování jadernými zbraněmi.
Ovšem v pragmatičtějších kruzích a rovině – jde hlavně o návrat jádra do debat o energetice. Přitom není to tak dávno, třináct let, kdy se světová veřejnost po ničivé havárii v japonské Fukušimě chtěla od jaderné energetiky úplně odvrátit.
Třeba v Německu se přesně tehdy po masivních protijaderných protestech odhlasovalo odstavení jaderných elektráren. Folklórem posledních dekád byl tlak bavorských a rakouských politiků na Česko kvůli Temelínu.
Ačkoli v Evropě existuje 167 jaderných reaktorů, nové jaderné projekty byly od 90. let jen výjimečné. Nyní se jich chystá řada: podle evropské jaderné společnosti je deset reaktorů ve výstavbě. Globálně se jich staví 60, další stovka je v plánu a 350 ve stadiu úvah.
Co je za tou změnou? Jaderná energetika představuje nejlevnější zdroj energie, navíc je bezemisní. Samozřejmě zůstává nevyřešená otázka úložišť jaderného odpadu a také bezpečnosti elektráren v případě vnějšího ohrožení či přírodních katastrof typu tsunami v japonské Fukušimě.
Znovu to jádro...
EDF si stěžuje u Evropské komise. Vadí jí, že v Dukovanech mají jaderné bloky postavit Korejci
Číst článek
Znovuobjevená jaderná energetika nyní zlákala i technologické firmy. Konkrétně jde o malé jaderné reaktory.
Google nedávno podepsal dohodu s firmou Kairos Power na vývoj malých modulárních reaktorů SMR, které mají už v roce 2030 produkovat 500 megawatt jaderné energie, přičemž Google chce, aby v budoucnu obstaraly její veškerou energetickou spotřebu.
Podobně se Microsoft spojil s Constellation Energy, aby za 1,6 miliardy dolarů znovuoživili odstavený reaktor v Pensylvánii.
Microsoft chce z této elektrárny odebírat elektřinu dvacet let. Amazon letos získal datové centrum poháněné jadernou energií. Technologičtí mogulové, jako jsou Bill Gates a Jeff Bezos, stále více mluví o jaderné energii.
Jadená fúze
Největší naděje vyvolává technologie pokročilejší než klasické jaderné štěpení, takzvaná jaderná fúze, tedy způsob, jakým vytváří energii Slunce.
První na světě. Google uzavřel dohodu o využití jaderné energie k provozu umělé inteligence
Číst článek
V Kalifornii se ji vědcům nedávno povedlo nasimulovat – a vyrobili víc energie, než při pokusu spotřebovali. To budí nadšení, ovšem technologie není ještě zdaleka použitelná v běžné realitě.
To, proč se do nukleární energie hrnou technologičtí giganti, má čistě praktický rozměr. Pokrok v umělé inteligenci je vysoce energeticky náročný. Modely jako ChatGPT spotřebují desetkrát víc elektřiny než standardní internetové vyhledávání. Obrovskými žrouty energie jsou také cloudy, datová centra a kryptoměnová infrastruktura.
Proto je energetika jednou z nejcennějších komodit dneška. Na přístupu k relativně levné a ideálně ekologické energii závisí úspěch nejen technologických gigantů, ale i států – jak je vidět nyní na příkladu Německa, jehož průmysl poté, co země přišla o levný plyn z Ruska, těžce bojuje.
Jaderná energetika není kvůli nevyřešeným problémům žádná stoprocentní výhra, ale peníze a mozky technologických gigantů by i zde mohly leccos urychlit.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Zlehčování rizik umělé inteligence z úst amerického viceprezidenta je varující
Petr Šabata
Alpy pod tlakem klimatické změny
Klára Notaro
Andrej Babiš už hledá vnitřní nepřátele
Petr Honzejk
Vanceovo mnichovské kárání Evropy
Petr Fischer