Místo tlumočníků AI překladače? Resort vnitra chystá změnu v azylovém řízení, chybí nástroj i metodika
Resort vnitra připravuje cizinecký zákon, díky kterému by úřady mohly v azylovém řízení využívat místo lidí robotické tlumočníky. Tedy nástroje, které budou průběh řízení tlumočit natolik dobře, že už nebude lidský tlumočník třeba. Takový nástroj ale zatím podle resortu neexistuje. Tlumočníci varují před nejistou kvalitou takových nástrojů, organizace pro pomoc uprchlíkům ale změnu vítá. Slibuje si větší objektivitu řízení.
Místo tlumočníků AI překladače? Resort vnitra chystá změnu v azylovém řízení, chybí nástroj i metodika
„Ačkoliv v současnosti zatím zřejmě neexistuje takový systém, který by se mohl rovnat výkonu ‚lidského‘ tlumočníka, alespoň, jde-li o konsekutivní tlumočení do českého jazyka, není vyloučeno, že takový nástroj bude k dispozici v budoucnu. Proto je vhodné na tento předpokládaný technologický pokrok reagovat i v textu zákona a připustit možnost automatického či strojového tlumočení,“ píše v důvodové zprávě k připravovanému cizineckému zákonu, který aktuálně leží ve Sněmovně, ministerstvo vnitra.
Podle ministerské mluvčí Hany Malé budou o využití podobných automatických nástrojů rozhodovat samy úřady. Odmítnout strojový překlad bude moci i účastník azylového řízení. To s sebou ale ponese podmínky. „Jestliže účastník řízení odmítne automatické tlumočení, což učinit může, musí si soudního tlumočníka zajistit a náklady tlumočení uhradit sám,“ vysvětlila Malá.
Automatické tlumočníky by pak úřady mohly využívat nejen při žádostech o azyl, ale i v případě řízení o zrušení pobytového oprávnění, které samy iniciují. „I tam by mohlo tlumočení být zajištěno pomocí tohoto zařízení. I v tomto případě je možné tlumočení prostřednictvím tohoto zařízení odmítnout,“ vysvětluje mluvčí.
Kdo je soudní tlumočník?
Soudním tlumočníkem je člověk, který je zapsaný do seznamu tlumočníků a překladatelů vedeného ministerstvem spravedlnosti a je oprávněný k výkonu tlumočnické činnosti. Profese tlumočníka je specifická, jelikož pro výkon této činnosti nestačí samotná znalost jazyka, tlumočník musí být schopen rychle porozumět a analyzovat projev mluvčího. Nejdůležitějším prvkem tlumočnické činnosti je tedy pohotovost. Zejména pak v rámci soudního řízení jsou důležité aspekty přímé interakce s obžalovaným, advokáty, svědky, soudcem, státním zástupcem.
Výkonem tlumočnické činnosti se rozumí provádění tlumočnických úkonů před orgány veřejné moci nebo v souvislosti s právním jednáním ve formě notářského zápisu. Úkony a činnost, jejichž předmětem je přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jsou posuzovány jako tlumočnická činnost.Termín „tlumočník“ vystihuje pouze činnost, kterou vykonává profesionálně připravený odborník v oboru tlumočení, tj. ústní konsekutivní nebo synchronní převod z jazyka výchozího do jazyka cílového, zatímco písemný převod (překlad) provádí odborník označený terminologicky správně jako „překladatel“.
Zdroj: Justice.cz
Jde přitom o radikální změnu. Doteď totiž využití podobných technických nástrojů v azylovém řízení nebylo možné. Podle připraveného zákona by nasazení takových nástrojů bylo možné až ve chvíli, kdy budou svou rychlostí a přesností srovnatelné se živými tlumočníky a tlumočnicemi. Taková přesnost ale není podle Edity Jirákové, předsedkyně Jednoty tlumočníků a překladatelů, aktuálně dosažitelná.
25:36
Od technologických firem nelze čekat samoregulaci. Na AI zatím příliš nevydělávají, míní Holý
Číst článek
„Je dostupná rozsáhlá databáze odborných prací popisujících celou řadu zásadních pochybení v procesu strojového překladu, předsudečnost, výpustky, záměny a zcela nesprávné interpretace,“ popisuje s tím, že podobné chyby se dějí i při odborném překladu. V praxi soudních tlumočníků je ale situace ještě komplikovanější.
„Podíváme-li se na spontánní lidskou mluvu, navíc ještě realizovanou v nekomfortních, stresujících podmínkách, bývá nestrukturovaná, přerývavá, obsahuje nedokončené věty. Zde jedině lidský tlumočník z těchto útržků dokáže udělat logický celek a správně prezentovat záměr mluvčího. Dojem, že překlad, potažmo tlumočení, je doslovný převod slova za slovo, je laický pohled, který nebere v potaz, že tlumočení není překlad,“ vysvětluje a upozorňuje, že v takovém případě je klíčová interpretace.
Ministerstvo připouští, že by problémy mohly nastat u tlumočení malých, raritních jazyků, pro které není dostatek vstupních dat, ze kterých by mohl nástroj čerpat. A také v případě tlumočení složitějších úkonů, jako je třeba výslech. Proto resort plánuje automatické tlumočnické nástroje využívat jen u vybraných, dostatečně velkých jazyků.
Jenže jak poukazuje Jiráková, čeština, která bude v tlumočení nutně figurovat, je malý jazyk, který musí být vždy strojově překládán přes angličtinu, pro kterou je dostatek vstupních dat. „Kromě dvojice čeština-angličtina tedy nikdy nepůjde o přímý překlad, ale o překlad ‚zdvojený‘, kde se riziko chybné interpretace zvyšuje,“ upozorňuje.
Objektivnější překlady?
Obavy, že by mohlo dojít k chybám v překladu u méně obvyklých jazyků, sdílí i ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. „Věřím tomu, že když to bude žadatel z Afriky, z nějakého raritního jazyka, tak může být problém,“ připouští s upozorněním, že ale takových případů v Česku obecně příliš není.
3:14
Česko loni udělilo mezinárodní ochranu 114 cizincům. Mnohdy je ale časově omezená, upozorňuje právnička
Číst článek
„Vycházíme z toho, že většina těch žadatelů o azyl, ať už v Evropě, nebo u nás, pochází z celkem stálých zemí. V Evropě je to velmi často Afghánistán, Sýrie, v posledních letech i Turecko. Věřím, že u většiny těch klasických žadatelů by tento problém nenastával,“ říká.
Podle něj má své nedostatky i aktuálně nastavený model, kdy je tlumočník najímaný a za tlumočení placený ministerstvem vnitra, případně policií. „Častokrát jde o člověka bez tlumočnické doložky. A my máme problémy s tím, že takový tlumočník často překládá pro cizince špatně. Když potom konfrontujeme cizince s tím, co údajně uvedl v protokolu, tak se dozvídáme, že nic podobného ve skutečnosti neřekl. Takže si od toho trošku slibujeme, že pokud to bude automatický a nezkreslený překlad, že by to vlastně mohlo být ku prospěchu věci,“ podotýká.
Podle Jirákové ale řešením výhrad ke kvalitě tlumočení není nahrazení tlumočníků stroji. „Pokud má ministerstvo (vnitra) informace o nekvalitním či neetickém výkonu tlumočnické činnosti, je povinno konat a usilovat o nápravu. Není ani v zájmu profesní organizace, aby hájila špatný výkon tlumočníka, který poškozuje profesní komunitu jako takovou,“ vyzývá s dovětkem, že soudních tlumočníků je 2500 a v případě pochybení by jim měl resort spravedlnosti ve správním řízení udělit pokutu či odebrat licenci.
Chybí nástroj i metodika
Původně měl zákon vstoupit v platnost v roce 2026, není ale jisté, jestli současná Sněmovna zákon ještě stihne projednat a schválit.
1:47
Hledáte informace? Zeptejte se chatbota. Úřady testují roboty jako součást komunikace s obyvateli
Číst článek
Jak přiznává ministerstvo, nástroj, který by už nyní úřady mohly v azylovém řízení využívat, zatím neexistuje. „Takové zařízení, bude-li existovat, se nejprve musí vyzkoušet co se týče přesnosti a spolehlivosti jeho tlumočení v praxi. A to pro každý v úvahu přicházející jazyk zvlášť,“ přiblížila mluvčí resortu vnitra Hana Malá.
Neupřesnila ale, jak přesně by takové testování mělo probíhat a podle jakých pravidel. „Použitelné by mělo být pouze to zařízení, v jehož případě bude moci být zajištěno tlumočení na úrovni ověřené v praxi v kontaktu s cizinci samotnými, rodilými mluvčími a soudními tlumočníky,“ říká mluvčí resortu.
Podle tlumočnice Jirákové je třeba nejprve jasně zákonem definovat a regulovat pojem ‚technické zařízení‘, aby každé takové zařízení splňovalo mezinárodní standardy lidských práv a práva na spravedlivý proces. „Trváme na legislativním ukotvení garancí na důvěrnost a ochranu dat, což může být ohroženo používáním technologických zařízení, na ochranu soukromí a bezpečnost osobních informací jednotlivce během imigračního procesu, a především na odpovědnost,“ vypočítává dále Jiráková.
