Rozpočet se musí opírat o reálná čísla. Návrh vlády neodpovídá legislativě, kritizuje Hrnčíř z SPD
Fialova vláda rekordně zadlužuje naši zemi, hlásí lídr SPD Tomio Okamura. Jak by podle SPD měl vypadat rozpočet na příští rok? A jak se strana staví k otázce platů politiků? Vladimír Kroc se pro Radiožurnál zeptal místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru, poslance SPD Jana Hrnčíře.
Sněmovna schválila základní parametry vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Hnutí SPD návrh státního rozpočtu s deficitem 241 miliard korun nepodpoří. Proč?
Dost toho za nás už řekla Národní rozpočtová rada, která rozcupovala vládní návrh státního rozpočtu. Každý státní rozpočet se totiž musí opírat o reálná čísla, o reálné zákony, o platnou legislativu. V tomto případě se tak ale vůbec nestalo. Mám skoro podezření, že vláda Petra Fialy snad ani nepočítá, že by tady po příštích parlamentních volbách v příštím roce ještě vládla, protože výrazným způsobem nadhodnotila příjmy, a naopak podcenila výdaje.
Kdyby vláda připravovala státní rozpočet se schodkem každý rok o jedno procento HDP nižší, na konci volebního období by došla k vyrovnanému rozpočtu, míní poslanec Jan Hrnčíř z SPD
Navrhovaný rozpočet zkrátka nedává smysl z pohledu platné legislativy. A to se nebavíme o tom, že i přesto, že vláda daňovým balíčkem výrazným způsobem zvedla lidem daně, přesto není schopna konsolidovat veřejné finance tak, jak slibovala.
Chtěl jste, aby se rozpočet vrátil k přepracování. To jste myslel vážně dva a čtvrt měsíce před koncem roku?
Není jiná možnost, protože návrh zákona státního rozpočtu se nedá zamítnout. Je možné ho buď podpořit, nepodpořit, anebo vrátit k dopracování. Myslím si, že by to bylo naprosto logické. Pokud prostě návrh rozpočtu neodpovídá platné legislativě, nezbude nám nic jiného, pokud chceme zodpovědně přistoupit k procesu, než to vládě vrátit, aby to dopracovala a případně přepracovala.
Což se ale nestane, protože tento návrh neprošel. Spokojíte se tedy s tím, že hnutí SPD návrh nepodpoří?
Nejde o to, s čím se spokojíme, ale pokud vládní čtyřkoalice má většinu poslanců ve Sněmovně, tak si samozřejmě prohlasují, co chtějí, nebo naopak opoziční návrhy zamítnou. Ale když chceme k projednávání zákona přistupovat zodpovědně, nezbylo nám nic jiného než toto načíst.
Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu. Značnou část schodku 241 miliard pokryje státní dluh
Číst článek
Co byste si tedy na vládním návrhu státního rozpočtu přáli změnit?
Ve svém projevu ve Sněmovně jsem říkal, že jestliže se pracuje s příjmy, které nejsou reálné, neopírají se o platnou legislativu, není možné s tím počítat...
Můžete vysvětlit, v čem přesně to spočívá?
Je tam počítáno třeba s příjmy z emisních povolenek, které se neopírají o reálná čísla. Prostě není možné takových příjmů dosáhnout.
Z čeho vycházíte, že není možné takové částky u emisních povolenek dosáhnout?
Analyzovala to i Národní rozpočtová rada, která říká, že při množství povolenek, které půjdou do dražby, a při ceně povolenek, která se dlouhodobě pohybuje kolem 60 eur za tunu, není možné dosáhnout 30 miliard z výnosů, ale výnosy budou mezi 18 až 20 miliardami maximálně. Je to tedy velice nereálné.
Obrovský problém je, že na platby za obnovitelné zdroje, tedy na platby solárním baronům, se počítá s částkou asi o 25 miliard nižší, než by odpovídalo platné legislativě, čehož není reálné docílit. Ministr Stanjura to v loňském roce vyřešil tím, že přesunul platby těchto poplatků na domácnosti a firmy. Ale vzhledem k tomu, že zákonný limit je 500 korun za MWh, a ten už byl dosažen, není možné to dál přesunout na spotřebitele.
5:00
Rozpočet je silně proinvestiční. Nechci to zlehčovat, ale rizika emisních povolenek zvládne, říká Stanjura
Číst článek
Nedává smysl, aby tam peníze nebyly. Naopak tam zase třeba chybí peníze na důchody, nejsou tam peníze na nepedagogické pracovníky ve školství a přitom neexistuje žádná legislativa, která by přesouvala placení mezd na tyto pracovníky na zřizovatele.
Jak vysoký schodek rozpočtu by byl podle vás přijatelný? Měl by být o 41 miliard nižší oproti letošnímu novelizovanému rozpočtu. To je pro vás malý rozdíl?
Musíte vidět souvislosti. Smysluplné by bylo, aby se snižoval schodek zhruba o jedno procento HDP, to znamená přibližně o 75 až 80 miliard ročně tak, aby se za volební období mohlo dojít k vyrovnanému rozpočtu. Vládní koalice ale přistoupila k rozpočtu tak, že schválila daňový balíček, kdy v letošním a příštím roce vytáhne úhrnem asi 150 miliard z kapes daňových poplatníků, konsolidace rozpočtu ale odpovídá zlomku této částky. Laicky řečeno na daních se vybere výrazně více, než o co se snižuje schodek, což je naprosto nepřijatelné a od vlády je to naprostý výsměch.
Vláda by tedy podle vás měla snižovat schodek o jedno procento HDP ročně?
Kdyby vláda připravovala státní rozpočet se schodkem každý rok o jedno procento HDP nižší, pak by došla na konci volebního období k rozpočtu, který by mohl být vyrovnaný. To ale vláda evidentně neudělala. Tato vláda naopak navýší dluh státních financí České republiky na nejvyšší úroveň na 1150 miliard za čtyři roky, což je vlastně vůbec nejvíc. Celkové zadlužení státu je teď 3,334 bilionu korun.
Státní dluh ve třetím čtvrtletí dosáhl rekordních 3,334 bilionu korun. Od začátku roku vzrostl o 223 miliard
Číst článek
Toto zadlužení ale přece zdaleka nemůžeme přičítat jen na vrub vládě Petra Fialy...
Samozřejmě že ne. Tento dluh ale tato vláda za dobu svého vládnutí, pokud dodrží všechny schodky, které má schválené, přesto navýší o 1150 miliard, což je za čtyři roky vládnutí nejvíce v historii České republiky. O konsolidaci veřejných financí se tu vůbec nedá mluvit.
Není normální, aby vláda, která zavedla spoustu mimořádných daní, mimořádné odvody dividend ze státních podniků, zvedla plošně daně, přesto nebyla schopná konsolidovat veřejné finance...
Kdy měla Česká republika naposledy vyrovnaný rozpočet? A jakým způsobem by zvyšovala hospodářský růst SPD? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.
