Voda teče z každého kohoutku, ale je to vzácná věc. Vodohospodář láká k návštěvě i přestavbě vodojemů
Rozhovor Lucie Výborné s Robertem Kořínkem, znalcem nejen ostravských vodojemů z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, probíhal 41 metrů nad zemí v oblasti Dolních Vítkovic v Ostravě. V rámci projektu o věžových vodojemech vznikly dvě knihy i webové stránky, na kterých mohou lidé hledat inspiraci pro výlety. „Pokud si někdo vodojemy zamiluje, kniha o konverzích je inspirací pro přestavbu,“ láká Kořínek.
Koukáme na Dolní oblast Vítkovic z výšky 41 metrů nad zemí, na jaké stavbě se nacházíme?
Nacházíme se ve vodojemu, který byl postaven roku 1962, a konstrukčně je to typická stavba. Zajímavý je vodojem tím, že je integrální součástí celého systému - kumuloval vodu pro chlazení pecí a fungoval jako rezervní zásoba vody. Dokazuje, jak jsou v celém areálu složky na sebe navázány a jedna bez druhé by nefungovaly.
Vodojemy jsou fascinující svou zdánlivou jednoduchostí, popisuje vodohospodář. Jak vlastně fungují?
Jste vodohospodář, který má zájem o nefunkční vodojemy. Co vás k nim přitahuje?
Vodojem je něco jednoduchého – je to nádrž, která plní jisté funkce. Zdánlivě se jedná se o jednoúčelovou věc, ale při bližším pohledu člověk zjistí možnosti konstrukčních řešení nebo různé vodovodní systémy, a zjistí, že se jedná o velmi rozmanité téma.
Jaký je nejstarší vodojem u nás?
Nejstarší vodojem u nás má téměř dvě stě let. Nejstarší vodojemy byly stavby, které sloužily k akumulaci vody a souvisely s rozvojem železnice.
Jak vlastně fungují vodojemy?
Plní několik funkcí: jsou zásobárnou vody při poruše na síti, kdy se z nich dodává voda do systému. Dále mají tlakovou funkci, jelikož je nádrž umístěna nad terénem, tak voda udržuje tlak ve vodosystému, a tím pádem nám doma z kohoutku teče sama. Poslední funkcí je vyrovnávací funkce: když se nahání voda z čerpací stanice, začne při velkém odběru vodojem vodu do systému dotovat.
Připomínky minulosti
Kolik je v současnosti v Česku funkčních vodojemů?
Věžové vodojemy dnes ještě stále fungují, z celkového počtu 1500 staveb v ČR jich dnes 1100 stojí, z toho 600 objektů je stále v provozu.
2:12
Projekt studentů architektury a lidí z Mořic. Kolumbárium z hlíny řeší místo na tamním hřbitově
Číst článek
Posluchači jistě znají řadící páku pětiletky, dva maďarské vodojemy.
Jedná se o hydroglobus a aquaglobus, které byly v 60. letech 20. století dodány z Maďarska, jedná se o typizované stavby. Někdo říká, že nejsou hezké, ovšem na území České republiky jich máme více než 500. Jsou to stavby, které se významnou mírou podílely na rozvoji vodárenství v ČR. Bez nich by to nebylo tak snadné.
Co všechno se dá při průzkumech vodojemů najít?
Hlavně binec. Když děláme průzkumy, chceme se seznámit s konstrukčním řešením a technologií staveb. V archivech se dočteme spoustu informací, ovšem ověření reality na místě je věc jiná. Technologie v plánech nebývají zakresleny podrobně, proto je třeba je výzkumem ověřit a stejně tak zjistit, jak přesně vodárensky fungovaly.
Nové využití vodojemů
Vzpomenete si na obzvláště zdařilou rekonstrukci vodojemu?
Pokud hovoříme o konverzích, tak takových situací jsme viděli několik v Česku i zahraničí, jedná se o přestavby na penziony, bydlení, ubytování pro turisty.
Z vodojemů vznikají muzea, například tento vodojem v Dolních Vítkovicích je zachovaný jako takzvaná paměť místa, kdy připomíná celý areál a jeho funkčnost. Možností využití je hodně, v rámci projektu jsme napsali inspirační manuál pro zájemce o přestavbu vodojemů s názvem Konverze věžových vodojemů.
24:01
Poválečná architektura není pouhý brutalismus. To by byla zjednodušující nálepka, vysvětluje Vladimir 518
Číst článek
Kam je dobré si udělat výlet?
Oblast Dolních Vítkovic je skvělý tip, zájemci se mohou dozvědět o historii objektu z cedulky, která stojí pod ním. Dále jsou velmi zajímavé hasicí věže bývalé koksovny, takhle dostupné jsou v republice pouze u nás v Ostravě.
Jak profituje veřejnost z vašeho výzkumu?
V rámci výzkumu, na kterém spolupracoval Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a ČVUT, vznikla veřejná databáze vodojemů v České republice. Uživatelé z řad veřejnosti si mohou vyfiltrovat stavby podle umístění a jiných parametrů, údaje si zanést do mapy a navštívit je. U každého vodojemu jsou také fotky, popis historie. Tato webová stránka tedy slouží jako zdroj poznání a pro výlety.
Jaký je nejkrásnější výhled z vodojemu?
Jakýkoliv. Liší se pouze okolní krajina – zda vidíme spíše industriální nebo přírodní krásy.
Poslechněte si celý rozhovor, audio najdete nahoře ve článku.
