Sommerová uvádí nový film Juráček je můj osud. Čím ji musí žena zaujmout, aby o ní natočila dokument?
Natočila přes sto filmů, věnuje se lovu autenticity, je pedagožkou a Česká televize právě uvádí premiéru jejího nového dokumentárního filmu Juráček je můj osud. „Ona píše o svém životě s takovou sebevražednou upřímností,“ popisuje Olga Sommerová knihu Dani Horákové, jež byla inspirací pro její nový film.
Dívala jsem se v pondělí s laskavým svolením vás a České televize na vaši hlavní hrdinku v předpremiéře a říkala jsem si: „Čím musí Olgu Sommerovou zaujmout žena, aby o ní chtěla točit dokument?“
Už jsem mnohokrát říkala, že ráda točím o ženách, ale mě zaujala její (Daňi Horákové) kniha, která se jmenovala O Pavlovi. Vyšla v roce 2020 a stala se nejlepší knihou podle ankety Lidových novin.
Chtěla jsem zaznamenat životy lidí, kteří se postavili proti nacistickému a komunistickému režimu. Pak jsem si uvědomila, že Daňa je asi moje poslední chartistka, o které jsem točila, vysvětluje Olga Sommerová
Ta kniha je tak fascinující. S kýmkoliv jsem mluvila, všichni z toho byli úplně rozjaření, že se něco takového vůbec může napsat. Ona píše o svém životě s takovou sebevražednou upřímností.
Není to jen Daňa Horáková, se kterou jste mluvila, která prošla těžkými chvílemi... Jak neztratit inspiraci, jak neztratit důstojnost, když prožívám těžké chvíle?
Já jsem si vlastně uvědomila, že jsem natočila mnoho filmů o disidentech. Chtěla jsem ještě zažít a zaznamenat životy lidí, kteří se postavili nejdřív proti nacistickému režimu, a pak proti tomu komunistickému. Pak jsem si uvědomila, že Daňa je asi moje poslední chartistka, o které jsem točila. To téma pro mě bylo takové, že jsem se do něj pustila s vášní a dělala jsem jeden film za druhým, protože jsem ty lidi strašně obdivovala. Můj obdiv patří i Daně.
Najdou si ženy, které prožívají třeba těžký až toxický vztah v tomto příběhu nějaký návod, jak z toho ven?
Myslím si, že znám mnoho žen, které žily s manželem, který je bil. Když jsem dělala knihu O čem sní ženy, tak jsem se jedné z nich zeptala, proč to vydržela. Říkala mi: „Olgo, ty nevíš, co my prožíváme. My si prostě myslíme, že za všechno můžeme my, on nás tak utluče, že už nemáme vůbec vlastní myšlení a nějakou vlastní důstojnost.“ Nevím, jestli to byl případ Dani. Tam byla obrovská láska, kterou taky můžeme všichni pochopit. Ale to je na začátku, a co potom? Mnoho žen, se kterými jsem mluvila, říkalo: „Jak to mohla vydržet? Proč neutekla z toho toxického vztahu?“
29:51
Za odsun sovětských vojsk by měl být Kocáb svatořečen, věří Sommerová. Natočila o něm film
Číst článek
Když se občas dívám na dokumenty, které jste natočila, tak si říkám, že stavíte lidi do různých situací, přivádíte je na různá místa… Už se vám někdy stalo, že jste někoho opravdu přivedla do situace, která pro něj byla extrémně těžká a nedalo se to točit?
Několikrát v životě, když jsem točila lidi, tak oni začali plakat. Zajímavý je pláč u starších mužů. Ten muž bojuje s pláčem a v tom obličeji je vidět boj. Že je dojatý a že to nechce, a ono to nejde. Já jsem nikdy kameru nevypnula. Prostě jsem čekala, a když jsem to považovala za dobré, tak jsem část toho pláče použila.
Dívala jsem se na titulky. Za kamerou dokumentu Juráček je můj osud byla Olga Špátová a Jakub Sommer. Je to výhoda točit se svými dětmi?
Já to mám ráda. Ze začátku jsem byla drsnější a pak jsem byla méně drsná, protože si to nenechali líbit. Je to něco jiného, když točím s nějakým kameramanem. Ten si ke mně nedovolí, zatímco moje děti si ke mně dovolí. Točím ale především s Olinkou, s Olgou Malířovou Špátovou, která se kameře věnuje, a já ji za kameru hrozně chválím.
Jak vznikal film Juráček je můj osud? Jak se Daňa Horáková dostala do Německa, kde byla hamburskou ministryní pro kulturu? Na jakých dalších filmových projektech pracuje Olga Sommerová teď? Poslechněte si celý rozhovor.
