Únik informací o chystaném úderu na Írán může operaci Izraele ohrozit a zkomplikovat vztahy s USA
Necelé tři týdny poté, co Írán odpálil salvu více než 180 balistických raket na Izrael, se na povrch dostaly informace o plánované izraelské odvetě. Únik přísně tajných dokumentů, připravených dvěma americkými národními agenturami, přitom může chystanou izraelskou operaci ohrozit. „Pokud se uniklé informace týkaly i seznamu cílů, Írán by se mohl připravit a terče evakuovat,“ říká pro iROZHLAS.cz analytik Miroslav Mareš.
„Ten únik je hluboce znepokojující,“ uvedl předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson v rozhovoru pro americkou televizi CNN, podle které přísně tajné dokumenty připravily dvě americké agentury – Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) a Národní bezpečnostní agentura (NSA).
Pentagon vyšetřuje únik informací. Na telegramu se objevily texty o izraelských plánech úderu na Írán
Číst článek
První z dokumentů, připravený agenturou NSA na základě satelitních snímků z 15. a 16. října, popisuje manévry a cvičení izraelských vzdušných sil a také námořnictva. Druhý od NGA pak odhaluje přesuny munice. Dokumenty, které dávají nahlédnout do izraelských příprav na odvetu za íránský útok z 1. října, ale CNN nezveřejnila a ani je přímo necituje. Co všechno tedy bylo obsahem uniklých zpravodajských informací, není jasné.
„Záleží samozřejmě na tom, jak velké podrobnosti unikly. Zatím víceméně víme to, že informace unikly, ale neznáme podrobnosti. Pokud by to byl minimálně seznam cílů, znamenalo by to ohrožení operace, protože na to Írán může připravit protileteckou a protiraketovou obranu a zároveň potenciální terče evakuovat. Izraeli by se tak nepodařilo dosáhnout plánovaných cílů,“ odhaduje možné dopady úniku bezpečnostní expert Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.
Jeden z dokumentů zároveň naznačil něco, co Izrael dlouhá léta odmítal veřejně potvrdit, a to, že Izrael disponuje jadernými zbraněmi. „Je to veřejné tajemství a není to tak, že by to potvrdila sama izraelská vláda. Je to jen další do řady indicií, které to potvrzují. Ale ví se o tom několik desítek let, nepředstavuje to tedy žádnou závažnou změnu,“ říká k tomu Mareš.
Dokument nicméně uvádí, že Spojené státy nezaznamenaly jakékoliv náznaky, že by vláda Benjamina Netanjahua plánovala jadernou zbraň proti Teheránu použít.
Rozkolísání důvěry vůči USA
Únik přísně tajných zpravodajských informací nyní podléhá vyšetřování, které se snaží zjistit, jak se dokumenty dostaly na veřejnost. Zatím není jasné, jestli šlo o záměrný únik způsobený členem americké zpravodajské komunity, nebo zda byly získány jiným způsobem, například hackerským útokem. Vyšetřovatelé pak zjišťují i to, jestli nebyly ohroženy i další zpravodajské informace.
Sílící aliance Ruska a Íránu děsí Západ. Teheránu by jaderné know-how pomohlo urychlit vývoj zbraní
Číst článek
„Pokud je pravda, že izraelské taktické plány, jak reagovat na íránský útok z 1. října, byly prozrazeny, je to vážné porušení,“ uvedl pro CNN bývalý zástupce Pentagonu a důstojník Ústřední zpravodajské služby (CIA) ve výslužbě Mick Mulroy, podle kterého může únik ohrozit důvěru mezi Spojenými státy a Izraelem. Především ale záleží na tom, jakým způsobem k úniku došlo.
To si myslí také odborník Masarykovy univerzity. „Existuje podezření, že to byl řízený únik informací a v tom případě by to samozřejmě znamenalo komplikace ve vztahu mezi americkou administrativou a izraelskou vládou. Nicméně to se může změnit v případě, že by byl prezidentem USA zvolen Donald Trump, který to může využít v boji proti demokratům,“ míní Mareš.
Kalibrace izraelské odvety
Právě Spojené státy jsou pro Izrael hlavním spojencem, se kterým v současnosti ladí podobu odvetného útoku proti Íránu. Spojené státy se přitom snaží Izrael držet na uzdě a zabránit mu především v tom, aby zaútočil na íránská jaderná zařízení. Odradit ho chce také od útoku na íránské rafinerie a ropná zařízení. I to by totiž byla silnější odpověď, než jakou Izrael zvolil po prvním íránském raketovém útoku na Izrael v dubnu letošního roku.
V reakci na vzdušný úder proti íránskému konzulátu v syrském Damašku nechal Teherán v polovině dubna vyslat proti Izraeli více než 300 dronů a balistických raket, díky izraelskému protiraketovému deštníku a zapojení zahraničních partnerů ale nezpůsobily významnější škody. Stejně tak ale zásadní škody nevznikly ani po následné odplatě Izraele poblíž íránského města Isfahán.
Konflikt s Izraelem vrhá íránský režim do rizika kolapsu. Další eskalace může rozhýbat odpor v zemi
Číst článek
Nyní ale Netanjahu slibuje Íránu tvrdou odvetu. Podle Mareše je přitom možné, že Izrael americké výzvy nakonec nevyslyší – tím spíš, že z americké strany nyní unikly informace o izraelských plánech úderu na Írán.
„Pokud unikly potenciální konkrétní cíle, může se na to Írán připravit. Domnívám se ale, že Izrael to od plánovaného útoku na Írán neodradí, aby Netanjahu neztratil tvář v domácí politice a ani mezi stoupenci tvrdé linie ve Spojených státech. Může ho ale modifikovat a zajistit si to, aby informace neunikly,“ říká Mareš pro iROZHLAS.cz, podle kterého bude případný útok probíhat z velké části prostřednictvím balistických raket, ale také za pomoci letadel.
„Letadla se nad území Íránu nedostanou, ale mohou vystřelit řízené střely z bezpečné vzdálenosti tak, aby zasáhly citlivé cíle. Nevylučuji ale ani využití izraelských ponorek, které by také mohly vystřelit rakety na Írán,“ popisuje Mareš s tím, že by ponorky mohly operovat v části Indického oceánu, odkud by střely vypálené z ponorek měly dostatečný dolet na to, aby zasáhly íránské území.
„Ale to nebude to hlavní. Hlavní budou balistické rakety a letadla, která ale samozřejmě budou mít problém dostat se do takového vzdušného prostoru, který pro ně bude bezpečný,“ podotýká Mareš s tím, že možných cílů, které mohou odvetné údery zasáhnout, má Izrael celou škálu.
„Mezi cíli mohou podle mne být i íránská jaderná zařízení. Budou to samozřejmě vojenské základny, případně sídla rozhodujících vojenských orgánů, jako jsou revoluční gardy, a nevylučuji ani ropná zařízení,“ dodává pro iROZHLAS.cz.