Konflikt s Izraelem vrhá íránský režim do rizika kolapsu. Další eskalace může rozhýbat odpor v zemi
Izrael v minulých týdnech zasadil libanonskému hnutí Hizballáh řadu tvrdých úderů, které klíčového spojence Íránu do značné míry oslabily. Eskalující situace ale zásadně dopadá také na samotný Írán, který v posledních letech drží pod pokličkou doutnající odpor uvnitř íránské společnosti. Otevřená konfrontace s Izraelem by přitom mohla rozkolísat soulad mezi různými mocenskými kruhy uvnitř Íránu a otřást základy krutého režimu.
Konflikt s Izraelem vrhá íránský režim do rizika kolapsu. Další eskalace může rozhýbat odpor v zemi
Konflikt mezi Izraelem a libanonským šíitským hnutím nabral v posledních týdnech na obrátkách. Po sérii explozí pagerů a vysílaček využívaných Hizballáhem následovaly nejtvrdší izraelské vzdušné údery od války z roku 2006. Při bombardování byl zabit vůdce hnutí Hasan Nasralláh i další vysoce postavení představitelé Hizballáhu.
Začátkem tohoto měsíce pak situace vygradovala zahájením izraelské pozemní operace na jihu Libanonu s cílem zneškodnit stanoviště Hizballáhu, odkud hnutí údajně plánovalo teroristický útok na Izrael.
19:33
‚Ten, kdo porazil Izrael.‘ Jak silný je Hizballáh, jakou má pozici v Libanonu a může ho vláda podpořit?
Číst článek
Židovskému státu se tak podařilo zasadit tvrdou ránu jednomu z aktérů takzvané „Osy odporu“ – alianci protiizraelských ozbrojených skupin, kterou v regionu vybudoval Írán. Mezi takzvané „proxies“ přitom patří nejen libanonský Hizballáh, ale také palestinské teroristické hnutí Hamás, jemenští Huthíové a další šíitské skupiny působící v Sýrii a Iráku.
„Je tam velký tlak na Írán a zároveň velká nejistota v tom, jak je schopen realizovat podporu svým proxies – to znamená hráčům a aktérům, které má napříč regionem. Nejedná se jen o Hizballáh, ale celou řadu milic v Iráku, Jemenu nebo Sýrii. Z mezinárodně-politického pohledu je to zcela zásadní, protože všechny tyto proxies sledují vývoj se znepokojením. Vidí totiž, že jim Írán není schopen výrazně pomoci. Ať už materiálně nebo vojensky zatím nebyl schopen vyvinout tak velký tlak, aby dokázal zamezit dalším eskalacím,“ říká pro iROZHLAS.cz analytik Asociace pro mezinárodní otázky Matouš Horčička.
Podle odborníka na Írán ale poslední vývoj na Blízkém východě sleduje s obavami o vlastní bezpečnost nejen „Osa odporu“, ale také samotný Írán. Chameneího režim totiž v uplynulých měsících zažil kromě sílící eskalace mezi Izraelem a Hizballáhem také několik zásadních úderů na jeho vlastním území.
5:56
Pokud bude izraelská odveta vůči Íránu eskalační, může vyvolat spirálu násilí, varuje analytik Kraus
Číst článek
V noci na 31. července zemřel při explozi v prominentním teheránském ubytovacím zařízení šéf teroristického hnutí Hamás Ismáíl Haníja, který přijel do íránské metropole, aby se zúčastnil inaugurace nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána. Írán a Hizballáh útok přičítají Izraeli, ten se ale k atentátu oficiálně nepřihlásil.
„Už na přelomu července a srpna byl na íránském území zabit Ismáíl Haníja, zároveň dochází k dalšímu oslabování proxies. Současný režim se proto čím dál víc obává o svoji bezpečnost. Izrael ukázal schopnost provést velmi přesné, úspěšné útoky na íránském území i mimo něj a dokáže udeřit na těch nejvyšších pozicích. Režim je momentálně ve stavu určité paranoie a obav. Jedná se sice o režim velmi robustní, pořád ale směřuje k Alímu Chameneímu a ke konkrétním špičkám z řad generálů Islámských revolučních gard nebo některých kleriků. Cílené údery by přitom mohly režim výrazně oslabit,“ popisuje Horčička obavy, kterým íránský režim v současnosti čelí.
Paranoia íránského vedení
Na znepokojení íránského vedení minulý týden upozornila také agentura Reuters, podle které má Írán nyní vážné obavy z možné infiltrace izraelských tajných služeb i do nejvyšších pater íránského establishmentu. S odvoláním na své zdroje uvnitř Íránu agentura napsala, že Nasralláhova smrt přiměla íránské úřady, aby důkladně prošetřily možnou infiltraci do vlastních řad – od mocných revolučních gard až po významné bezpečnostní činitele.
26:09
Čejka: Otevřená válka by pro Izrael byla tvrdá záležitost, ale více by na ni doplatil Írán
Číst článek
Spolu s vůdcem Hizballáhu Hasanem Nasralláhem přitom v bunkru 27. září zemřel také vysoce postavený velitel íránských revolučních gard Abbás Nílforúšán, kterého podle agentury Reuters poslal do Libanonu nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí s úkolem, aby Nasralláhovi osobně tlumočil varování před hrozícím nebezpečím ze strany Izraele a přiměl ho k odjezdu do Íránu.
Sám Chameneí se následně ukryl na bezpečném místě v Íránu, odkud minulé úterý nechal vyslat na Izrael nejméně 180 raket, které v drtivé většině odrazila izraelská protivzdušná obrana. Podle agentury Reuters nicméně uvnitř íránského režimu nepanuje jen obava o Chameneího bezpečnost, ale také ztráta důvěry. Jeden ze zdrojů blízkých íránskému vedení uvedl, že nejvyšší vůdce „už nevěří nikomu“.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky navíc poukazuje na to, že uvnitř íránského vedení začínají sílit hlasy takzvaných jestřábů, podle kterých je současný přístup Íránu k probíhající eskalaci v regionu příliš umírněný.
Mezi pragmatiky, kteří se místo dalšího vyhrocování situace spíš chtějí domluvit se Západem, patří i nový prezident Pezeškján. Ten už během kampaně často hovořil o tom, že se zasadí o oteplení vztahů mezi Íránem a západními zeměmi v čele se Spojenými státy, aby dosáhl zrušení sankcí, které tvrdě dopadají na íránskou ekonomiku.
„Pezeškján byl od prvního dne pod enormním tlakem, protože den po inauguraci byl v Teheránu zabit Haníja, což bylo naprosté selhání Islámských revolučních gard, které se měly starat o jeho bezpečnost. Dostalo ho to pod enormní tlak a nedostal vůbec příležitost realizovat vztahy směrem k Západu, což samozřejmě mohla být strategie ze strany Izraele, který věděl, že od prvního dne zablokuje tuto Pezeškjánovu cestu k Západu,“ odhaduje Horčička.
„Z hlediska bezpečnosti jsou tam ale jestřábi, kteří by chtěli situaci eskalovat nebo použít výrazné silové řešení, například akcelerovat jaderný program. Jednoduše nějakým způsobem navrátit Íránu ztracený prostor a vliv, který Írán měl ještě před létem. Chameneí je do jisté míry sice racionálním hráčem, může být ale pod zvýšeným tlakem, aby realizoval ne úplně racionální tah, protože bude čelit tlaku například ze strany Islámských revolučních gard,“ říká Horčička s tím, že k tomu Chameneí může přistoupit, aby si udržel jejich loajalitu.
Izraelská odveta
Íránský režim tak v současnosti čelí dilematu, jak na postup Izraele reagovat tak, aby si zachoval tvář a zároveň neohrozil vlastní přežití.
Izraeli se pravděpodobně podařilo zlikvidovat nástupce Nasralláha i dva vůdce Hamásu
Číst článek
„Uvnitř režimu se vede debata, kam by to mohlo vést a jestli by režim neohrozil svou bezpečnost, pokud by přistoupil na silovější kroky. Situace v rámci Íránu je tak tak udržitelná. V minulých letech čelil protestům hnutí Žena, život, svoboda, které režim utopil v krvi a pozavíral tisíce lidí. Zároveň to ale závisí na tom, že spolu všechny režimní složky spolupracují. A pokud by se vládnoucí koalice začala rozpadat, režim by ohrozil nejen své mezinárodní postavení, ale mohl by začít řešit i své vlastní přežití,“ upozorňuje Horčička.
Odkazuje tak na rozsáhlé protivládní demonstrace, které v Íránu propukly v roce 2022 po smrti Mahsy Amíníové – 22leté Íránky kurdského původu, která zemřela 16. září 2022 v policejní vazbě. Mravnostní policie ji zatkla kvůli nesprávně nasazenému hidžábu, jehož nošení vyžadují íránské zákony. Při následném brutálním zásahu bezpečnostních složek zemřelo více než 500 lidí a přibližně 20 tisíc jich bylo zadrženo.
Toto dilema uvnitř režimu se přitom odehrává v době, kdy Írán očekává izraelskou odvetu za salvu raket vypálených na Izrael během minulého úterý. O formě a rozsahu útoku nyní izraelská vláda vedená Benjaminem Netnjahuem čile debatuje zejména se Spojenými státy, které se Izrael snaží odradit zejména od útoku na íránská jaderná zařízení. Další diskutovanou možností je pak zaútočit na íránské rafinerie a ropná zařízení. I to by ale byla silnější odpověď, než jakou Izrael zvolil po prvním raketovém útoku Íránu na Izrael v dubnu letošního roku.
Hrozí totální válka s dopady na celý Blízký východ? Záleží na Hizballáhu a jeho spojencích, míní expert
Číst článek
V reakci na vzdušný úder proti íránskému konzulátu v syrském Damašku nechal Teherán v polovině dubna vyslat proti Izraeli více než 300 dronů a balistických raket, díky izraelskému protiraketovému deštníku a zapojení zahraničních partnerů ale nezpůsobily významnější škody. Stejně tak ale zásadní škody nevznikly ani po následné odplatě Izraele poblíž íránského města Isfahán.
„Je otázkou, kam Izrael bude chtít zajít. Jestli bude chtít řešit ještě tvrději než v dubnu, kdy máme jedinou analogii takového útoku. Poté, co Írán vyslal na Izrael salvu raket a dronů, Izrael ukázal schopnost zaútočit v Íránu na konkrétní vojenské cíle. Zároveň to ale dál neeskalovalo situaci, protože šlo o poměrně cílené útoky a Írán se nechal slyšet, že to je pro něj uzavřená eskalace. Pokud by to bylo opět takhle, další eskalaci bychom pravděpodobně neviděli. Na straně Íránu totiž panuje určitá obava, aby režim nečelil výraznému bezpečnostnímu riziku a případnému kolapsu,“ vysvětluje Horčička.
Odborník na Írán ale upozorňuje, že Izrael má celou „paletu cílů“, které v Íránu může zasáhnout a tím konflikt dále eskalovat. „Doufám, že otevřená válka mezi těmito dvěma zeměmi nenastane. Je otázkou, kam by to mohlo vést. Země mezi sebou nemají přímou hranici, je mezi nimi celá řada dalších hráčů, jsou tam síly Spojených států, ale i dalších spojenců. Řada náhodných událostí by mohla přerůst v něco, co sami aktéři nezamýšleli. Nevíme, kde by se takový sled událostí, který by se vymkl kontrole, mohl zastavit,“ varuje pro iROZHLAS.cz.
Íránský režim v ohrožení
V sázce je tedy hodně a íránský režim si toho je vědomý, i proto doposud volil spíše opatrnější postup. Jak totiž upozorňuje Horčička, ale například také analýza webu The Conversation, přímá konfrontace s Izraelem může v Íránu rozhýbat disent a protivládní odpor.
Izrael neslíbil, že nezaútočí na íránská jaderná zařízení. Biden ho v úderu nepodpoří
Číst článek
„Režim už nyní čelí velkým ekonomickým problémům, společenské nespokojenosti a latentnímu odporu, byť byly protesty v minulých letech potlačeny popravami a tvrdými represemi. Byly utopeny v krvi nevinných demonstrantů. Tento odpor je nyní držen pod poklicí, ale určitě je možné, že pokud by režim musel napnout síly jiným směrem, mohlo by to vést ke změnám uvnitř,“ míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky.
„Protesty v roce 2022 a 2023 se režimu podařilo potlačit hlavně díky tomu, že se vládnoucí kruhy a různé mocenské složky byly schopné spojit. Íránský režim je hodně rozmanitý, není to jeden diktátor – to Alí Chameneí sice je, ale zároveň je tam řada mocenských center a kruhů. A pokud nebudou mít soulad na tom, jak se postavit dalšímu konfliktu, a budou se ozývat hlasy, že se to Íránu materiálně nebo politicky nevyplatí, pak se koalice může začít rozpadat. Kdyby se vzedmuly demonstrace a lidé by viděli, že režim tápe, mohlo by se něco takového odehrát,“ uzavírá Horčička.
