Očividně ale nezvládá hlídat všude, takže váš draze zaplacený převaděč zahne na vedlejší cestu a vy do cílové destinace dojedete jen o něco později. Německá policie, jejíž personální kapacity jsou už tak natažené k prasknutí, pečlivě hlídá auta o 10 kilometrů vedle.

Přehrát

00:00 / 00:00

Helena Truchlá: Debata o migraci se v Německu utrhla ze řetězu

Ne, neexistuje jednoduchý návod na to, jak v Evropě řídit migraci a dostát přitom všem morálním, právním i praktickým zásadám. Když se ale navrhovaná řešení mýlí už v počáteční analýze, nemají šanci na úspěch vůbec žádnou.

Akutní nouze?

Hraniční kontroly jednostranně zavedené německou vládou jsou dílčím pokusem o řešení, který zatím především rozhněval sousední státy. I kdyby byly hranice skutečně nepropustné, mohou na nich lidé dále žádat o azyl, do Německa vstoupit – a pak se tam zuby nehty snažit zůstat.

Konzervativní opozice proto navrhuje právo na azyl vypnout vyhlášením nouzového stavu na půdorysu evropských pravidel. Jenže když se podíváme na čísla, žadatelů o azyl v Německu letos ubylo, a to asi o pětinu.

Na akutní nouzi to tedy nevypadá. Ovšem redukovat migraci na statistiky také nestačí. Je fakt, že Německu prospěje podívat se na realitu otevřenějšíma očima.

Ani stávající situace totiž není úplně humánní. Uprchlíci tráví někdy i roky zavření v přeplněných azylových centrech se zákazem pracovat a z evropských srovnání vychází Německo jako místo s nejhorší diskriminací lidí s tmavou barvou pleti.

Je ale na místě myslet i na lidi, kteří bydlí v blízkosti těchto azylových center a mají strach z nově příchozích, kteří relativně častěji než domácí obyvatelstvo páchají trestné činy, včetně tak odporných jako jsou znásilnění a vraždy.

Plýtvání silami

Z různých koutů, třeba od rakouských národních konzervativců, zaznívají spokojené hlasy zadostiučinění, že Němcům „konečně došlo, že to takhle dál nejde”. Evropa má ale z německého postoje být spíš nervózní. Protože kouzelnou hůlku, kterou by Němci lidi na svých hranicích prostě přenesli zpět domů, nemá nikdo. Méně lidí v Německu proto v prvé řadě znamená více lidí někde jinde.

Je to přitom teprve ani ne šest měsíců, co se evropské země po mnoha letech shodly na tom, že chtějí migraci řešit společně. Urychlit byrokracii, humanitární pomocí přispět k tomu, aby tolik lidí nemuselo na drsnou cestu do Evropy vůbec vyrážet, ochránit ty, kteří to potřebují, a získat víc pracovních sil.

Teď mají všechny státy dva roky na to domluvená pravidla propsat do funkčních národních zákonů.

Plácat místo toho síly a politický kapitál, a navíc spustit lavinu zavírání hranic v rámci schengenského prostoru znamená v konečném důsledku nikomu nepomoct a uškodit evropské ekonomice. A to je to poslední, co si můžeme dovolit.

Autorka je analytička a publicistka, žije v Berlíně

Helena Truchlá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít