Spojené státy musí při dodávkách zbraní vážit, zda mají samy dost. Ukrajina a Blízký východ si berou daň
Oznámení nové americké vojenské pomoci některému z partnerů je v posledních měsících takřka každotýdenní událostí. Pentagon musí při každé z nich vážit, zda by dodávka mohla ohrozit schopnost USA reagovat na nový konflikt, především v Pacifiku. Otázka, jak hluboké má americké ministerstvo obrany zásoby, opět vyvstala, když oznámilo, že do Izraele posílá pokročilý systém protivzdušné obrany THAAD s personálem, píše deník The New York Times.
Systém THAAD slouží k obraně proti balistickým střelám krátkého a středního doletu. Spojené státy jich pravděpodobně mají sedm, píše The New York Times, včetně toho, který dodaly Izraeli.
Další na Blízký východ putoval k ochraně amerických jednotek před případným útokem ozbrojených skupin blízkých Íránu. Pentagon běžně nezveřejňuje, kde se baterie THAAD nacházejí, jednu další má patrně Jižní Korea.
„Každý chce protivzdušné jednotky americké armády,“ řekl americký generál Randy George. „Je to naše nejčastěji nasazovaná jednotka“. Armádní tajemnice Christine E. Wormuthová byla přímější: „Zástupci protivzdušných a dělostřeleckých jednotek jsou nejvíce v pohybu,“ řekla na výroční konferenci Asociace americké armády, kde hovořil i George.
Wormuthová varovala, že armáda by měla být opatrnější, aby sebe a svoji výzbroj „nepřetížila“. „V takto nestálém světě musíte občas dělat, co je třeba,“ poznamenala.
Přes Atlantský oceán za posledního dva a půl roku cestovala celá přehlídka amerických zbraní. Ruskem napadené Ukrajině USA poskytly vybavení v hodnotě 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), a to včetně systémů protivzdušné obrany Patriot a dalekonosných střel ATACMS a HIMARS, taktických vozidel, protitankových střel Javelin, protileteckých střel Stinger a velkého množství munice.
Pentagon rovněž navýšil svoji podporu Izraele i dalších zemí na Blízkém východě poté, co na jihu židovského státu loni v říjnu Hamás spáchal teroristické útoky, které spustily pokračující válku v Pásmu Gaza.
USA použily bombardér B-2 proti zbraním Húsíů v Jemenu. Izrael útočil v syrském přístavním městě
Číst článek
Otázka připravenosti
Dalším dílkem obrázku je americké námořnictvo, které má lodě ve Středozemním moři, Rudém moři nebo Pacifiku. Ministr obrany Lloyd Austin před dvěma týdny prodloužil o dva měsíce nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Ománském zálivu, kde společně se skupinou dalších lodí „dohlíží“ na Írán.
Poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, vysoce postavení představitelé Pentagonu neustále váží otázku, jak zachovat „připravenost“ americké armády – v podstatě schopnost bojovat v daný moment – a přitom podporovat zahraniční spojence. Konflikty na Ukrajině a Blízkém východě, které se dějí současně, toto napětí zintenzivnily.
Relativní nedostatek amerických střel ATACMS je jedním z důvodů, proč prezident Joe Biden zamítl ukrajinské žádosti útočit s nimi hluboko na území Ruska. Zástupci ministerstva obrany uvádějí, že je nemohou dodat, aniž by sáhli do vlastních zásob určených pro americké jednotky pro případ, že by s nimi musely bojovat na Blízkém východě nebo v Asii.
Vysoce žádané jsou i protivzdušné obranné systémy Patriot, které Ukrajině pomáhají proti ruským úderům na energetickou infrastrukturu před blížící se zimou. Jejich neustálé nasazení zatěžuje jednotky, které je ovládají, a brání armádě, aby je pravidelně vozila zpět k prohlídkám a vylepšení jejich technologií, uvedla Wormouthová.
„Toto se snažíme ministru Austinovi předestřít, aby mohl rizika zvážit, především stavět proti sobě současná a budoucí rizika, když vydává doporučení pro prezidenta (Bidena), zda nasadit systém Patriot tady, nebo někde jinde,“ řekla tajemnice.
Ministerstvo obrany se především obává, že konflikt na Blízkém východě – a do menší míry i na Ukrajině – odklání potřebné zdroje od regionu Tichého oceánu, na který se armáda snaží už delší domu zaměřit hlavně pro případ, že by Čína napadla Tchaj-wan, nebo pokud by územní spory v Jihočínském moři přerostly v něco vážnějšího.
