Jednotlivé kroky slovenských kolegů musí zdejším rozpočtářům imponovat. Základní sazba daně z přidané hodnoty vyroste z 20 na 23 procent, zároveň se z 21 procent na 24 zvýší daň z příjmů pro podniky s vyšším obratem a také se omezí slevy daně z příjmů pro rodiče.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Pokušení následovat Roberta Fica

Zavádí se nová daň z bankovních transakcí. Proti tomu se skoro neškrtá ve výdajích.

Češi si mohou gratulovat, že z podobné šlamastyky vyvázli ještě lacino. Polovinu z nových daňových výnosů má zajistit ještě únosné navýšení daně ze zisku firem na 21 procent a vedle toho v zásadě spravedlivé opatření, které obnovilo nemocenské pojištění pro zaměstnance.

Covidový deficit

Přesto má Česko v oboru státního rozpočtu se Slovenskem víc společného, než se zdá, a o mnoho jiné to není ani v Polsku a Maďarsku. Před rokem 2020 zažily středoevropské ekonomiky vzestup, což vlády využily k prudkému zvýšení výdajů.

Útratu ovšem navyšovaly i po příchodu covidu, vždy za použití argumentu, že jde o dočasnou výpomoc.

Vznikl deficit, který se měl po odchodu pandemie zrušit, jenže pak přišla energetická krize, a ta si vynutila další zvýšení výdajů. Schodek rozpočtu zmíněných zemí překročil v roce 2023 znovu hranici pěti procent, naštěstí s výjimkou Česka, které se vešlo pod čtyři procenta. Letošní výhled přitom není lepší.

Slovenský premiér Robert Fico tedy zasáhl a dělalo se mu to tím lépe, že mohl neudržitelný deficit svést na předchozí pravicovou vládu. Ovšem Ficova drsná medicína signalizuje problémy i pro ostatní země.

Nikdo ze sousedů si nemůže být jistý, jestli si poměry nevynutí stejně razantní zásah. Pokud tedy ministr Stanjura udrží letošní schodek pod loňskou hranicí, zaslouží si ve středoevropském kontextu gratulaci.

Vážnější je jiný problém: Premiér Fico totiž škrtá výdaje jen minimálně a místo toho využil rozpočtové krize k navýšení státních příjmů. Pro levicového politika to dává smysl, ohrozil tím však budoucí prosperitu. Všechny středoevropské státy průběžně zvyšují svůj rozpočet, konkrétně Češi se ve výdajích dostali na 45 procent hrubého domácího produktu (HDP).

Právě jednorázové zvýšení daní, které odstraní krizový deficit, zároveň zabetonuje výdaje, které se rozbujely v čase krizí.

V důsledku pak znemožní překročit tzv. past středního příjmu a dostat národní ekonomiku na úroveň vyspělých západoevropských zemí.     

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít