Případ Motol. Vždyť reformovat nemocnice je tak snadné
Obvinění z korupce ve Fakultní nemocnici Praha-Motol, nemohlo veřejnost překvapit. Vždyť by byl zázrak, kdyby se nějaké peníze neztratily bez užitku v gigantickém podniku, který každoročně utratí sedmnáct miliard korun. Nemluvě o tom, že ho už čtvrtstoletí vede jeden ředitel. Závěrem této úvahy nutně musí být, že je třeba nějak zreformovat, tedy přestavět sektor velkých nemocnic, nebo rovnou celé zdravotnictví. Otázka zní, jak na to.
Začít by se třeba mohlo tím, že se napíše seznam požadavků pro takovou reformu. Není problém Motola, že je tak velký. Slučovat nemocnice do velkých celků je trend, který je znám z celého světa.
Důvodem je fakt, že lékaři provádějí stále složitější a dražší výkony. To dokážou zajistit jen opravdu bohaté a vysoce kvalifikovaným personálem vybavené instituce.
Reforma ostrou tužkou
Na druhé straně ale není pochyb, že velkých špitálů je v Česku moc. Kromě největšího Motola mají pacienti k dispozici dalších deset fakultních nemocnic s ročním rozpočtem od deseti miliard nahoru.
Přitom například v Rakousku vyjdou se třemi. Jinými slovy, reforma by potřebovala ostrou tužku.
Zároveň není pochyb, že služby velkých špitálů typu Motola jsou dražší, než v případě, že stejné služby poskytují menší nemocnice nebo ambulantní lékaři.
Budinský z kauzy Motol už není předsedou legionářů. Na mimořádném jednání mu zrušili členství
Číst článek
Pochopitelně, každý jde raději k superdoktorům z Motola, a tyto doktory je nutné lépe zaplatit. Navíc jsou právě státní fakultní nemocnice posledním pevným pilířem tuzemského zdravotnictví – i v tom smyslu, že provozují celodenní pohotovost, na kterou třeba praktičtí lékaři dávno rezignovali.
Tady se nabízí dánské řešení. Přístup do Motola, ale i dalších nemocnic je třeba omezit, například do nich bude možné chodit jen s doporučením praktického lékaře nebo specialisty. Tím se posílí význam praktiků, kteří posléze převezmou i víkendovou pohotovost, jak jim ostatně mohou nařídit pojišťovny.
Velké nemocnice pak zůstanou centry specializované péče, kam se dostane opravdu jen vážně nemocný pacient.
Správní rady se zástupci krajů
Zkušenosti z obou zmíněných zemí, Dánska a Rakouska, také doporučují další vylepšení. Stát nebo veřejné pojišťovny budou velké nemocnice platit i nadále, ovšem jejich řízení převezmou správní rady, ve kterých budou mít hlavní slovo zástupci krajů. Ty pak budou jmenovat a potvrzovat ředitele.
Není ovšem jisté, jestli mají krajské samosprávy dostatečné kompetence, aby dokázaly na gigantické zdravotnické podniky efektivně dohlížet.
Také je pravda, že Rakušané i Dánové mají méně krajů či spolkových zemí – pak se snáze seženou do správních rad potřební experti. Ovšem i Česku a hlavně tuzemské nabídce zdravotních služeb by prospělo, kdyby se některé kraje sloučily do větších celků.
Firmy z korupční kauzy Motol pracují i na Vinohradech. ‚Jsou v pořádku,‘ ujišťuje nemocnice
Číst článek
Vlastně není tak složité najít recept, jak spravit tuzemské zdravotnictví, a přitom také zabránit, aby všechno stálo na nepřehledných komplexech typu Motola, kde každý dělá všechno. Ke zlepšení by stačilo pár promyšlených kroků.
Jedna vážná překážka přesto existuje. Představte si politika, který předstoupí před veřejnost s návrhem reformy omezující pacientům dostupnost péče.
Takoví se u nás budou hledat těžko.
Přesvědčit občany, aby se osobně omezili ve prospěch celku, také bude o něco jednodušší na větrném dánském pobřeží než v českých luzích a hájích.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Rukavičky dolů, flákat se v práci nebudete
Tereza Zavadilová
Konec syrské pohádky
Jan Fingerland
Komunisté patří minulosti. Doba přeje onačejším sekáčům
Lukáš Jelínek
Češi jsou národem automobilistů z donucení
Julie Hrstková