Na bydlení, jednu ze základních jistot, které by člověk měl mít vyřešené, tak dáváme stále víc peněz. Svou roli v tom hraje i energetická krize – a opět se ukazuje, že nájemníci patří ke zranitelným skupinám společnosti. Jejich zájmy ale hájí jen málokdo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Nájmy se šplhají nahoru, vládu už ale bydlení nezajímá

Ale co víc: Z nájemního bydlení se v poslední době stal marketingový tahák. Že je bydlení v nájmu „cool“, hlásají poslední roky hlavně developeři – a nezřídka kdy pak staví nájemní bydlení, ve kterém se cena nájmů šplhá daleko za snesitelnou mez.

Je to právě nejisté a velmi zatěžující postavení lidí v nájmu, které v Česku nahrává bydlení vlastnickému. Nájmy představují velkou míru nejistoty, smlouvy jsou primárně jen na rok, aby majitelé bytů mohli kdykoli zvyšovat.

Nabídek je málo, ale ne tak úplně proto, že je málo bytů. Problém je to mnohem komplexnější, spadá pod něj celá řada dalších oblastí od daňové politiky, kterou tu máme zcela nedostačující, a jde to až k otázce mezd či ochrany lidí v nájmech.

Sociální dávky na bydlení?

Co tak dnes lidem v nájmech zbývá? S trochu cynismu by se dalo říct sociální dávky. Ty na bydlení pobírá jen zlomek oprávněných žadatelů, i když jejich počty rostou. Stále však nežádají ani zdaleka všichni.

Bylo by ovšem zajímavé sledovat, co by se stalo, kdyby si o dávky říkalo mnohem víc lidí, třeba většina z těch, kteří by nárok měli. Stát už dnes, rok od roku více, kompenzuje nízké mzdy a vysoké ceny nájmů soukromým pronajímatelům.

Je to vcelku komický paradox, protože skutečná politika bydlení by se samozřejmě vyplatila mnohem více, než sypání peněz pronajímatelům na straně jedné, a nulová snaha krizi bydlení řešit na straně druhé.

Že je bydlení velké politické téma, politici vědí, ale samozřejmě, proto o něm tak rádi a tak hlasitě mluví takřka před každými volbami. Po nich jakoby zapomněli a po většinu času krčí hlavně rameny a tváří se, že z nebes sestoupí nějaké řešení samo.

Ideálně takové, ve kterém bude hrát prim volná ruka trhu. Ne jakákoli klasická politika, kterou stát a vláda praktikují v každé jiné oblasti.

Piráti jsou z vlády venku. A ukazuje se, že téma dostupnosti bydlení po nich nikdo nepřevezme. Nedopadne to samozřejmě jen na lidi v nájmu, ale dá se očekávat, že jejich už tak dost nekvalitní podmínky se mohou ještě zhoršovat.

Bohužel, nepředstavují pro téměř žádnou politickou stranu relevantní voličskou sílu a nemají úplně možnosti, jak se kolektivně bouřit. A tak je politická elita nejspíš i nadále bude ignorovat a tvářit se, že si za své problémy mohou sami.

Autorka je publicistka a dokumentaristka

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít