Existují reálné plány na zachování výroby v Liberty, řekl Stanjura. Počítá se i s částí pracovních míst
Skupina Moravia Steel, která vlastní Třinecké železárny, potvrdila na jednání s ministry zájem o rychlé převzetí druhovýroby, tedy produkce výrobků z oceli, ve zkrachovalé Liberty Ostrava. Zároveň ale pracuje i na strategickém plánu obnovy výroby samotné oceli. Vláda je připravená podle ministra financí Zbyňka Stanjury plán, který počít s investicí do nové elektrické pece, podpořit a požádat o schválení případné veřejné podpory Brusel.
„To, že ustávající vysoké pece (v Liberty Ostrava pozn. red.) už nebudou fungovat, je realita. My se bavíme o budoucnosti české oceli a zelené oceli a to je úplně jiná technologie, úplně jiný přístup. To není tak, že přijde nějaký zázračný investor, který zainvestuje do stávajících vysokých pecí. Říkáme to zcela otevřeně, nic takového na stole není, protože žádný takový investor neexistuje,“ řekl ministr financí Stanjura.
3:44
Celou huť by měl převzít jen jeden investor. Rozkouskování Liberty je nereálné, říká odborář
Číst článek
Stanjura spolu s ministry průmyslu Jozefem Síkelou a práce Marianem Jurečkou jednal o dalším osudu hutě a vůbec i zachování výroby oceli v Česku ve čtvrtek se skupinou Moravia Steel, kterou spoluvlastní miliardář Tomáš Chrenek, a do níž patří nyní největší tuzemský výrobce oceli Třinecké železárny. Skupina projevila zájem o rychlé převzetí celé druhovýroby v Liberty Ostrava, tedy o produkci některých výrobků z vlastních materiálů a surovin. Výhledově, v dlouhodobějším horizontu, by ale firma mohla za určitých podmínek i obnovit samotnou výrobu oceli.
Aby moha v prvním kroku zachovat druhovýrobu, apelovala ve čtvrtek po jednání s ministry společnost na zaměstnance Liberty, aby zatím nepodávali výpovědi.
„Chápeme, v jak těžké situaci se zaměstnanci Liberty Ostrava nacházejí, ale s ohledem na jejich odbornost je jejich setrvání v současné chvíli klíčové,“ uvedl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide v prohlášení.
„Na setkání s ministry jsme představili konkrétní kroky k rychlému převzetí druhovýroby ve společnosti Liberty Ostrava, což umožní významné části zaměstnanců společnosti setrvat v zaměstnání,“ uvedl také předseda představenstva Moravia Steel Petr Popelář.
Oceláři zároveň ministry na jednání seznámili se strategickým plánem budoucího využití areálu Liberty i pro prvovýrobu surové oceli. Jeho podmínkou je ale podpora státu při investicích do zelených technologií, které budou nezbytné. Podle Stanjury je vláda projekt dekarbonizace, který povede k zachování výroby oceli v Česku i po roce 2030, podpořit.
„Některé kroky v dlouhodobém horizontu budou znamenat spolupráci s vládou, navazujeme na obsah memoranda, které už vláda přijala,“ uvedl ministr Stanjura s tím, že memorandum se týká investic Moravia Steel do bezemisních technologií v areálu Třineckých železáren. „Rozšířilo by se to (spolupráce pozn. red.) o areál Liberty, pokud to dopadne směrem, který si přeje investor,“ dodal Stanjura.
Moravia Steel o svých plánech nyní musí jednat s insolvenčním správcem Liberty a managementem firmy. Předložit je má zřejmě už příští týden.
Zmíněná spolupráce s vládou spočívá v tom, že Moravia Steel má příslib, že získá dotaci na nové elektrické pece pro svůj areál v Třinci. A pokud by skupina získala i Liberty, podpora se rozšíří i na získání nové elektrické pece v Liberty, což umožní obnovit zmíněnou prvovýrobu oceli. „Týkalo by se to elektrické pece a věcí souvisejících elektřinou,“ doplnil k podpoře bez dalších detailů po čtvrtečním jednání také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Na dotaci by se daly využít některé evropské peníze a fondy pracující s výnosy z emisních povolenek. Vzhledem k tomu, že by šlo o státní podporu soukromé firmě, musí ale pak konkrétní program schválit Evropská komise. Vláda je podle Stanjury připravena o ní požádat, což na jednání také potvrdila skupině Moravia Steel. „Nechystáme se dělat nic speciálního, co by nedělaly i jiné členské státy. Peníze na dekarbonizaci jsou, ale je potřeba vyjednat povolení veřejné podpory. Známe ty příklady ze zahraničí a proto si myslíme, že je to cesta reálná,“ uvedl ministr.
Třinecké železárny ve svém prohlášení po jednání také uvedly, že jejich strategický plán budoucího využití areálu stávající prvovýroby ostravské huti zohledňuje silné potencionální synergické efekty mezi oběma hutěmi.
„Synergie a možnosti využití obou areálů umožní zachovat v České republice maximální objem výroby oceli. Zároveň budou řešením pro komplexní dekarbonizaci ocelářského průmyslu v Česku,“ sdělil generální ředitel Heide.
Zachovat celou Liberty si přejí i odbory. Jejich předseda Petr Slanina Radiožurnálu řekl, že vláda by k tomu měla firmě Moravia Steel nabídnout podmínky.
„Další možnost už ani nevidíme. Pokud vláda nemá odvahu jít do toho přímo, nedovedu si představit, že by se huť rozkouskovala stylem, že nějaký investor by si vzal rourovnu, jiný investor by si vzal válcovny. To je podle mě nereálné a myslím si, že do budoucna by to zadělalo spoustu problémů,“ tvrdí předseda odborů Liberty Slanina.
O půjčku požádalo kraj přes 650 zaměstnanců Liberty Ostrava. Dohromady jde o více než 16 milionů korun
Číst článek
Pokud nyní insolvenční správce umožní prodej části hutě Liberty Ostrava (druhovýroby pozn. red.) firmě Moravia Steel, zaměstnanci v tomto provozu by mohli začít pracovat zhruba měsíc poté, potvrdil také po jednání se zástupci Moravia Steel Stanjura.
Většina provozů Liberty Ostrava stojí od loňského prosince, kdy jí společnost Tameh Czech zastavila dodávky energií kvůli neuhrazeným pohledávkám. Převážná část zaměstnanců je od té doby doma.
V červnu na sebe firma podala insolvenční návrh a soud ji poslal do úpadku. V úterý firma oznámila, že chce zavřít koksovnu a chystá se propouštět. Podle odborů by se propouštění mohlo týkat až 2600 z asi 5000 zaměstnanců.
