O celou ostravskou huť Liberty nemá zájem žádný investor. Vláda už další podporu podniku neplánuje
Větší podporu pro zaměstnance zadlužené huti Liberty už stát nechystá. Po večerním jednání odborářů se zástupci vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. Ostravská huť, která zaměstnává 5 tisíc lidí, je od června v úpadku. Pracovníci dostanou od Úřadu práce třetí a poslední náhradu mzdy v srpnu. O hlavní část výroby Liberty podle ministra nikdo zájem nemá. A Stanjura vyloučil i možnost, že by ocelárnu dočasně převzal stát.
V současné chvíli existuje písemná nabídka na provozování druhovýroby, žádný investor ale nepodal nabídku na převzetí hlavní části provozu, potvrdil předseda odborového svazu Kovo Roman Ďurčo. „Je to signál i směrem k zaměstnancům, protože nejhorší, co může být, je dávat někomu plané naděje,“ vysvětlil na tiskové konferenci odborář.
Obnovení alespoň druhovýroby by ale podle něj mohlo umožnit návrat do práce zhruba dvěma tisícům zaměstnanců. „Ti, co pracují na válcovnách, by určitě odcházet neměli, protože tito zaměstnanci budou nezbytní pro opětovné spuštění výroby. A myslím si, že i část zaměstnanců z prvovýroby dostane šanci v té druhovýrobě pracovat,“ popsal s upozorněním, že situace je nicméně stále složitá.
„Počítali jsme s tím, že ten potenciální investor, který do toho vstoupí, bude chtít provozovat huť celou a integrovanou,“ dodal.
Zatím neznámý investor
Ani Ďurčo, ani ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale jméno potenciálního zájemce o část huti neupřesnili. Stanjura ale vyloučil, že by stát měl huť v insolvenci převzít.
24:30
Vláda by měla zvážit zestátnění Liberty, navrhuje Hrnčíř. Možní kupci jsou seriózní, oponuje Kohajda
Číst článek
„Hledáme realistické varianty a toto já nepovažuji za realistickou variantu. Ta společnost má velké množství věřitelů, takže ta situace není tak jednoduchá. I kdybychom to chtěli udělat, nebudeme to schopní uskutečnit v řádu týdnů nebo několika málo měsíců,“ vysvětlil šéf resortu financí.
Zároveň ale odmítl, že by se stát nechtěl podílet na řešení problémů firmy. Podle něj už vláda nemá legislativní oporu pro další pomoc firmě. Kromě toho, že zaměstnancům tři měsíce vyplácela náhradu mzdy, náklady na to jsou asi 1,3 miliardy korun.
Upozornil zároveň, že Česko má nastavený i dobře fungující sociální systém pro ty, kteří o práci přijdou. „Takže ten sociální systém na to připravený je, potřebujeme tam ale koncentrovat pracovní sílu – ať už na Úřadu práce, nebo České správě sociálního zabezpečení,“ dodal Stanjura.
Hledání investora
Kabinet podle Stanjury stále podporuje variantu, že by huť převzal soukromý investor. V minulých týdnech vláda dokonce naznačovala, že zájem o společnost v úpadku mají hned dva investoři. Podle Stanjury ale situaci zkomplikovala soudní moratoria, která firmu bránila před jejími věřiteli.
0:34
Ostravská huť Liberty posunula zaměstnancům návrat do práce, vrátit se mají na začátku prázdnin
Číst článek
„Pravda je taková, že ty nabídky byly v únoru – před prodloužením moratoria – pro budoucnost továrny lepší, než jsou teď v červenci. Bohužel to prodloužení moratoria se ukázalo jako velmi nešťastné a celá situace se pouze zhoršila. A to pro všechny zúčastněné,“ upozorňuje.
Většina zaměstnanců hutě je od loňského prosince, kdy se firma dostala do problémů, doma. Teprve v polovině června se huť dostala do úpadku poté, co na sebe podala insolvenční návrh.
V insolvenčním řízení je podle Stanjury stát velmi aktivní. Prozatímní věřitelský výbor, v jehož čele stojí státní pojišťovna EGAP, vyzval podle ministra financí insolvenčního správce, aby omezil dispoziční práva současného majitele hutí. To by podle ministra posílilo vliv věřitelů i správce při dalším řešení problému firmy a taky zamezilo dalšímu možnému vyvádění majetku současným vlastníkem.
Huť vlastní od roku 2019 Liberty Steel Group z koncernu britského podnikatele Sanjeeva Gupty.
Přečtěte si celé znění insolvenčního návrhu Liberty Ostrava:
