Vláda by měla zvážit zestátnění Liberty, navrhuje Hrnčíř. Možní kupci jsou seriózní, oponuje Kohajda
O zadluženou hutní společnost Liberty Ostrava mají zájem dva investoři. Uvedl to lidovecký ministr práce Marian Jurečka. Budoucnost podniku přesto zůstává nejistá. Část zaměstnanců už z Liberty odešla, ti zbývající můžou žádat o půjčky od Moravskoslezského kraje. Úřad práce by jim příští týden mohl začít posílat dočasné náhrady mezd. O osudu hutě diskutovali v Pro a proti na Českém rozhlase Plus poslanci Michael Kohajda a Jan Hrnčíř.
„Aby byla Liberty Ostrava zajímavá pro nového kupce, je důležité, aby tam všichni klíčoví zaměstnanci zůstali,“ říká poslanec KDU-ČSL Michael Kohajda. „Největší úkol státu je udržet zaměstnance ve specifickém provozu, který nelze vypnout ze dne na den, a zajistit, aby zaměstnanci měli jistotu, že dostanou své výplaty.“
Najde se investor pro Liberty Ostrava, nebo bude vláda muset huť zestátnit? Diskutují poslanci Jan Hrnčíř (SPD) a Michael Kohajda (KDU-ČSL).
Vyplácení náhrad za mzdy je postup daný zákonem. Jeho dlouhodobá zátěž pro stát by ale mohla být kontraproduktivní. Vláda proto aktuálně jedná o prodeji Liberty. Zájem mají dvě firmy.
„U vstupu investora je velké riziko, že to bude někdo, kdo se bude snažit zpeněžit, co se v tom podniku ještě zpeněžit dá, aby na tom vydělal,“ varuje poslanec a místopředseda SPD Jan Hrnčíř a uvádí jako příklad privatizaci Nové hutě firmou Mittal. „Pokud bude stát postupovat jako tímto způsobem, bude jenom tratit peníze.“
Podpora zaměstnanců, ne firmy
Další možností je přechod podniku do vlastnictví státu, kterým by se mimo jiné zamezilo spekulacím se státní podporou.
„Stát v principu nemůže nalívat peníze do soukromých podniků,“ říká Hrnčír. „Pokud by to měl udělat, bude samozřejmě lepší, pokud dojde k zestátnění jako v případě OKD, protože bude peníze dávat do svého majetku.“
Krajský soud poslal do úpadku hutní společnost Liberty Ostrava
Číst článek
Takový scénář podle Kohajdy nehrozí, protože stát svoji pomoc aktuálně cílí na zaměstnance, nikoliv na firmu jako takovou.
„Je v souladu se zákonem, že až po tři měsíce je možno dávat náhradu mzdy zaměstnancům,“ konstatuje. „Pokud by se do tří měsíců nepodařilo naložit s firmou tak, že by ji koupil investor, otvírá se otázka, zda a jak by stát měl pomáhat.“
Navíc dodává, že těžký průmysl patří mezi strategické vládní investice a je důležitý i pro dosažení soběstačnosti ve výrobě. Vláda proto podniká všechny kroky k zajištění dalšího provozu Liberty.
Nízká konkurenceschopnost
Hrnčíř se ale obává záměrů investora i vzhledem k nízké konkurenceschopnosti evropského těžkého průmyslu zatíženého emisními povolenkami a jeho silné zahraniční konkurenci, která je schopná dovážet uhlí nebo ocel mnohem levněji.
Jurečka chce udržet zaměstnance v Liberty. Kolik jich zůstane, závisí na tom, který investor firmu získá
Číst článek
„Problémy nemá jenom huť Liberty. Napříč Evropou odchází hliníkárny, slévárny, sklárny, protože tyto provozy potřebují levné energie k tomu, aby mohly vyrábět,“ podotýká Hrnčíř. „Přece nemůžeme dosahovat zelených cílů tím, že se výroba přesune jinam, kde tyto podmínky nemají takto nastaveny.“
Emisní povolenky jsou ale kromě Evropy uplatňovány i ve Spojených státech nebo Číně. Evropská zelená politika tudíž nemůže být chápána jako jediný či hlavní důvod pro problémy těžkého průmyslu.
„Dbáme na naše životní prostředí a je to správné. Ale nemyslím si, že jsou hutě neživotaschopné. I my potřebujeme vyrábět,“ uzavírá Kohajda. „Česká republika má velmi silný strojírenský průmysl a je určitě dobré, abychom zdroje oceli a podobných výrobků měli přímo v Česku.“
Celé Pro a proti si můžete poslechnout také v audiu v úvodu článku. Moderuje Lukáš Matoška.
