Richard Sulík, který položil dvě vlády, odešel ze slovenské politiky

Jeden z nejznámějších slovenských politiků Richard Sulík ohlásil odchod z veřejného života. Úplně nečekané to nebylo. Už v březnu přestal být předsedou liberální strany Sloboda a solidarita, kterou kdysi zakládal a sám o ní často hovořil jako o „svém dítěti“.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda slovenské strany Svoboda a solidarita Richard Sulík

Předseda slovenské strany Svoboda a solidarita Richard Sulík | Foto: TASR | Zdroj: Profimedia

V červnu pak svou stranu vedl jako kandidát do eurovoleb, ale překročení pětiprocentní hranice mu uniklo o osm setin procenta, takže do Bruselu neodjel. Teď Sulík uvedl, že po 15 letech v politice potřebuje získat odstup.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kamila Pešeková: Richard Sulík, který položil dvě vlády, odešel ze slovenské politiky

Příběh Richarda Sulíka je příběhem emigranta, který se po sametové revoluci dokázal na Slovensko nejen vrátit, ale také se tam velmi úspěšně prosadit.

Začínal obchodovat s kancelářskou technikou, později, v roce 2009 založil stranu, kterou se mu podařilo dostat pět krát po sobě do parlamentu. Na Slovensku, kde strany rychle vznikají a rychle zase končí, je to možné považovat za velký úspěch.

Sulík ale zanechal stopu i v ekonomické politice státu. Jako ekonom se podílel na zavedení rovné 19procentní daně, kterou prosadila druhá Dzurindova vláda a která byla odborníky hodnocena jako klíč k slovenskému ekonomickému boomu na začátku nového tisíciletí.

Byl u konce vlád Radičové i Matoviče

Jakmile ale opustil pozici ekonomického poradce a naopak sám vstoupil do aktivní politiky, už to tak úspěšné nebylo. Ukázalo se to hlavně v situaci, když poslanci jeho strany pomohli k pádu prozápadní a proreformní vlády premiérky Ivety Radičové.

Slovenský premiér Heger navrhl opatření k udržení vlády. Sulík odstoupil, na řadě je Matovič

Číst článek

Bylo to v roce 2011 kvůli sporu o takzvaný euroval, čili mechanismus, který měl během globální finanční krize zachránit eurozónu.

Pro ekonomického liberála Sulíka to bylo nepřijatelné z ideových důvodů, celé to přirovnával k situaci, jako kdyby se někdo snažil hasit oheň ventilátorem. Zůstal zásadový, Radičové vláda padla a o rok později se dostal na šest let k moci Robert Fico.

Pověst, že má určitý destruktivní potenciál a neumí být diplomatický, provázela Sulíka i později. Znovu na ni došlo, když jeho strana vstoupila po volbách v roce 2020 do koalice s hnutím Igora Matoviče.

Mezi Sulíkem coby vicepremiérem a ministrem hospodářství na jedné straně a premiérem a pozdějším ministrem financí Matovičem na druhé straně to neustále jiskřilo.

Dřívější scénář se opět celý zopakoval: Sulíkova strana odešla z koalice, prozápadní vláda padla a po předčasných volbách se vrátil do premiérského křesla Fico.

‚Osobní neslučitelnost‘ Matoviče se Sulíkem. Jak lídři slovenské pravice ničí další slovenskou vládu

Číst článek

Hlavně po posledních parlamentních volbách a následném silném nástupu nové levicově-národovecké vlády začalo být zjevné, že jedinou cestou, jak ji někdy v budoucnu porazit, je těsnější spolupráce opozičních stran.

Jenomže se také ukázalo, že staré tváře, jako jsou Sulík nebo Matovič, s jejich konfliktními povahami toho nebudou schopné. Vždycky u nich bude přítomný moment nejistoty, zda se náhodou nevrátí do starých kolejí.

Možná proto nakonec prokázal Richard Sulík svým odchodem slovenské politice daleko větší službu, než kdyby v ní pokračoval. Hodil tím rukavici dalším, kteří ze slovenské politiky neumí odejít.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Kamila Pešeková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme