Šéf Fakt o klimatu: Největší extrémy se Česku vyhnou. Na tohle léto budeme vzpomínat jako na chladné
I když začal školní rok, extrémní horka pokračují. Letošní první tropický den přišel už v dubnu a teplotní rekordy padají i v září. „Největší extrémy se nám vyhnou, ale kolem roku 2050 budeme na toto léto vzpomínat jako na jedno z chladnějších,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu.
Co všechno z letošních extrémních veder lze přisuzovat ještě létu? A co už klimatické změně?
To je složitá a spíše statistická otázka. Kdybychom si představili, že budeme házet kostkou, tak budeme čekat, že všechna čísla budou padat zhruba stejně. Ale když nám šestky začnou padat v každém druhém hodu, tak si řekneme, že je ta kostka divná. A když tam občas padne sedmička, tak je něco velmi špatně.
O letošním létě, které nám v roce 2050 bude připadat ještě docela chladné, s Ondrášem Přibylou z Fakt o klimatu
Toto je analogie klimatické změny. Když budeme sledovat letní extrémy, tak vidíme, že poslední léta patří k těm nejteplejším a léto roku 2024 bude určitě patřit k pěti nejteplejším.
Letos bylo velmi výjimečné, že první tropický den jsme měli už sedmého dubna a to bylo nejdříve v historii. Na některých stanicích pravděpodobně přesáhneme i rekordní počet tropických dní za celé léto, který doposud držel rok 2015.
Pokud se ale podíváme na stanici ve Strážnici, tak ta nyní naměřila už 45 tropických dní. Víme tedy, že postupně přicházejí častější vedra. A to je jeden z projevů klimatické změny.
Přineslo vám toto léto nové informace ohledně rychlosti změny klimatu?
Z pohledu Česka ne. Poslední dva roky jsou spíše velmi zvláštní z globálního pohledu.
Teplotní odchylka totiž vyskočila výrazně více. Ono se to i očekávalo, protože přichází jev El Niño. Ale žádný vědec nečekal tak velký skok. A součástí nynějšího vědeckého zkoumání je, proč byl ten teplotní skok tak velký.
Je tam tedy jakési překvapení. Ale stále se čeká na rozbor, jestli je to součást dosavadního trendu, nebo se skutečně jedná o zrychlování.
26:03
Přibyla: Zvládneme-li šetřit s energiemi a nastartovat zelenou transformaci, vyřeší to i geopolitiku
Číst článek
Ekonomické důsledky
Má poloha České republiky nějaké výhody, či nevýhody spojené s jevy vyvolané klimatickou změnou?
Nevím, jestli to přesně pojmenovávat jako výhody a nevýhody. Určitě nám nehrozí hurikány nebo teploty okolo padesáti stupňů Celsia a další život ohrožující extrémy.
Česká republika je uvnitř kontinentu a jediná voda, která se k nám dostává, je ta, která nám naprší. Tím pádem můžeme být náchylní na sucha. To bylo vidět i mezi lety 2015 až 2020, kdy panovala extrémní sucha.
Takže ano, nějaké náchylnosti máme. Ale je mnoho míst, která schytají mnohem silnější projevy klimatické změny. My jsme trochu v závětří.
Na změnu klimatu reagují i zvířata. Pozorujeme například to, jakým způsobem jsou zmatení ptáci při odletu do teplých krajin. Jak je na tom hmyz? Máme si zvyknout na sršně a vosy i během podzimu?
Neviděl jsem na to studie, ale asi ano. Hmyzu se prodlužuje sezona, kdy může fungovat a létat. Přicházejí sem také invazivní druhy. Například pavouci nebo stonožky, které tu dříve nebyly. A právě to vědci zaznamenávají.
Jiná věc, která člověka netrápí přímo, ale spíše v ekonomických důsledcích, je kůrovec. Ten se rojí podle toho, jaké jsou teploty. Nyní zvládne vyvést více generací za sezonu. Na jižní Moravě za jednu sezónu vyvedl dvě generace a nyní je běžné, že stihne i čtyři. A smrkové lesy nemohou v takových podmínkách přežít.
Co můžeme čekat z hlediska dalšího oteplování?
Trend je poměrně jasný. A to 0,3 stupně Celsia za dekádu, tedy jeden stupeň za třicet let. To se děje už od šedesátých let a v Česku je to o něco více než dva stupně. Tím pádem můžeme říct, že léto, které nyní zažíváme, bude z pohledu roku 2050 patřit k těm chladnějším.
