Průhledná kůže a svaly. Dosáhne toho obyčejné potravinářské barvivo, zjistili vědci ze Stanfordu
Vědci ze Stanfordovy univerzity objevili způsob, jak zprůhlednit kůži a svaly pomocí lokální aplikace potravinářského barviva. Proces je vratný a opakovatelný, přičemž po smytí barviva se kůži vrátí její přirozená barva. Přestože tato technika zatím nebyla testována na lidech, vědci věří, že by se dala využít i v lékařské diagnostice například k lokalizaci zranění či odhalení rakoviny.
Výzkumníci zatím postup zkoušeli jen na tělech živých zvířat. Po nanesení barviva na břicho myši byla přes její kůži jasně viditelná játra, střeva a močový měchýř. Aplikace na hlavu jiného hlodavce zase vědcům umožnila sledovat jeho mozkové tepny.
25:52
Bakterie v lidském těle vyrábějí tisíce malých, dosud neznámých proteinů. Možná souvisí s čichem
Číst článek
Rozptyl světla
S přelomovou teorií přisel Zihao Ou a jeho kolegové ze Stanfordu, píše list The Guardian. Zjistili, že určitá barviva mohou změnit index lomu tkání tím, že silně absorbují světlo. To vědcům umožňuje přizpůsobit indexy lomu různých tkání a snížit rozptyl světla, což usnadní jeho průchod skrz danou tkáň.
V časopisu Science vědci ukázali, jak se kůže a svaly stanou transparentními několik minut poté, co byly ponořeny do roztoku tartrazinu. Jedná se o žluté potravinářské barvivo, které se používá například v amerických chipsech Doritos. Barvivo v sérii experimentů snížilo rozptyl světla uvnitř tkáně a umožnilo paprskům proniknout hlouběji.
„Nejpřekvapivější na této studii je, že barvivo obvykle věci spíše zneprůhlední. Například když smícháte modrý inkoust s vodou. Čím více inkoustu přidáte, tím méně světla vodou projde,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Guosong Hong. V případě tartrazinu je tomu přesně naopak.
Aplikace u lidí
25:32
Jen si kupujeme čas, říká vědkyně o výzkumu nových antibiotik. Nové druhy už nesmíme používat plošně
Číst článek
Vědci ze Stanfordovy univerzity věří, že zákrok najde své místo i v lékařské diagnostice. Podle nich by lékařům umožnil vyhledat zranění, sledovat poruchy trávení či odhalovat nádory. Ošetřená kůže získá svou přirozenou barvu po smytí barviva.
„Lékaři by mohli diagnostikovat hluboké nádory bez invazivní operace. Stačilo by vyšetření tkáně pacienta,“ uvedl Hong. Nová technika by podle něj mohla snížit bolestivost odběrů krve, protože by flebotomistům usnadnila lokalizaci žil pod kůží.
Výzkumníci proces popisují jako vratný a opakovatelný. V současné době je průhlednost omezena pouze hloubkou, do které barvivo proniká. Podle Honga by tento problém mohla vyřešit injekční zavedení barviva pod kůži. Vědcům zbývá už jen zjistit, zda je použití barviva tímto způsobem bezpečné.
