Česko by mohlo mít státního obchodníka s plynem do konce roku. V případě krizí by plnil státní zásobníky
Zásobníky na plyn a tranzitní plynovody – dva velké nákupy, kterými se vláda v uplynulých měsících snažila posílit energetickou bezpečnost Česka. Státní investice do energetiky by ještě měly pokračovat. Ministr průmyslu a obchodu za hnutí STAN Jozef Síkela se nevzdává záměru založit státního obchodníka s plynem. Úvahy o společnosti se objevily už před dvěma lety. Nápad má mezi politiky podporu, strany koalice teď čekají na detaily.
„Se státním obchodníkem s plynem nadále počítáme a bude součástí nově připravované struktury plynových aktiv,“ potvrdil ministr průmyslu za hnutí STAN Jozef Síkela. Podrobněji ale záměr dlouhodobě nechce komentovat.
Do Evropy stále proudí ruský plyn. Některé země ho odebírají kvůli nízké ceně nebo ho přeprodávají dál
Číst článek
Podle poslance a člena podvýboru pro energetiku Michala Kučery z TOP 09 by konkrétní návrh mohl ministr průmyslu v koalici představit v následujících týdnech, tak aby obchodník fungoval do konce roku.
„Z mého pohledu by bylo ideální, kdyby už byla zajištěná zimní sezona právě z pohledu státního obchodníka,“ říká Kučera.
Podle ministerstva průmyslu bude úkolem obchodníka zajistit dodávky a stabilizovat ceny plynu v Česku. A to především v mimořádných situacích, třeba v extrémně studených zimách.
Pobídka pro sousední státy
„Státní obchodník by dojednával dlouhodobé kontrakty, ke kterým by soukromé společnosti byly méně ochotné se zavázat. Tyto kontrakty budou nutné s ohledem na očekávanou zvýšenou spotřebu plynu související s transformací české energetiky. Dlouhodobé kontrakty státního obchodníka budou pobídkou pro sousední státy zajistit dostatečnou přepravní kapacitu do Česka, čímž bude opět posílena bezpečnost dodávek.“ popisuje mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.
Gazprom v březnu zvýšil dodávky plynu do Evropy. V meziročním srovnání stouply zhruba o čtvrtinu
Číst článek
Plán reaguje na zkušenost z energetické krize po začátku ruské invaze na Ukrajinu. „Energetická krize odhalila mimo jiné potřebu stabilních energetických dodávek – a to včetně zemního plynu,“ říká náměstek ministra Petr Třešňák z Pirátů.
Nákupy státního obchodníka by podle ministerstva mohly přispět ke snižování ceny plynu na českém trhu a taky k diverzifikaci dodávek. Obchodník by totiž Nekupoval plyn z Ruska. Místo toho by do Česka dostával plyn například z Norska, Alžírska nebo Ománu.
„Energetická bezpečnost je určitě v plnění zásobníků. Tam kdyby selhal soukromý obchodník, tak by musel ty zásobníky naplnit ten státní obchodník. Je to spíš taková pojistka v budoucích krizích,“ říká předseda sněmovního podvýboru pro energetiku Róbert Teleky z KDU-ČSL.
Státní obchodník by zřejmě byla akciová společnost spadající buď pod ministerstvo průmyslu, nebo financí. Právě mezi tyto rezorty je teď energetika podle poslance Václava Krále z ODS rozdělena.
Správné nastavení systému
„Je to spíše skutečně o nastavení kompetencí. Není to jen o bezpečnosti, je to samozřejmě i o cenách plynu, které budou dostupné v České republice. A pokud se systém nastaví špatně, tak se zákazníci můžou dočkat nepříjemného překvapení vysokých cen plynu,“ připomíná Král.
Gazprom žaluje ČEZ a další dvě firmy u ruského soudu. Má jít o reakci na mezinárodní arbitráž
Číst článek
Na detaily čeká i opozice. První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček například nevěří, že obchodník Česku pomůže odstřihnout se od ruského plynu. V době krize by ale podle něj taková společnost mohla mít smysl.
„V době bezproblémové. V době kdy je dostatek energií, tady jsem přesvědčen, že ty komerční subjekty dokáží cenu stlačit dolů daleko lépe než jakýkoliv státních obchodník. A potom tam ten státních obchodník může působit jako slon v porcelánu,“ myslí si Havlíček.
Riziko vyšších cen vnímá i opoziční hnutí SPD, uzavírání dlouhodobých kontraktů na plyn státem ale podporuje. „Samozřejmě je velký tlak na to, aby se cena dojednávala za současné ceny, ale dá se očekávat, jak se zvýší produkce zkapalněného plynu, že cena může ještě klesat a bude důležité to dojednat,“ říká poslanec Jan Hrnčíř.
Spotřeba plynu v Česku podle statistik Energetického regulačního úřadu v posledních dvou letech klesla. Do budoucna ale nejspíš bude růst. Na spalování zemního plynu totiž kvůli snižování emisí skleníkových plynů postupně přecházejí například některé teplárny nebo uhelné elektrárny.
