Čipy z Beskyd vydělají Česku miliardy ročně. Vláda bude firmě kompenzovat drahé energie

Rožnov pod Radhoštěm 26. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Je to obrovský úspěch a je to důležité pro Českou republiku,“ řekl premiér Petr Fiala z ODS, když oznamoval investiční záměr společnosti onsemi, která v Rožnově pod Radhoštěm chce rozšířit svůj závod na výrobu čipů a věnuje na to desítky miliard korun. Jak významná to je zpráva?
Je to významná a dobrá zpráva, protože výroba čipů je byznys s dlouhou historií a podle všeho se zdá, že i s dlouhou budoucností nebo s dobrým výhledem. Když nechám stranou samotné peníze, to, že je to obří investice, největší v novodobé historii Česka...

Přes 40 miliard korun.
... v přepočtu 46 miliard korun, přes dvě miliardy dolarů, tak i obsah výroby je asi to, co jsme si mohli přát.

Čí je to úspěch? Je to dlouhodobý úspěch nás jako Česka, že jsme dokázali někoho takového přilákat, anebo se v jednání velmi prosadila nynější vláda a je to úspěch její?
Každá dobrá zpráva má mnoho otců na rozdíl od těch špatných, ke kterým se nikdo nehlásí, ale myslím, že to je kombinace všeho, co jsi říkal. Nepochybně je potřeba přiznat, že v tom hrál zájem vlády, hrálo v tom určitě roli loňské jednání s managementem ve Spojených státech, které tam měl Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu za STAN. Tam bylo jasně deklarováno, že vláda je ochotná investici podpořit a že ji tady opravdu chce. Je potřeba vidět, že tato investice nešla někam do neznáma, ale do místa, kde výroba je a kde má také velkou tradici, takže je tam velké zázemí.

Jak přilákat velkého investora

Česko ale muselo přesvědčit společnost onsemi, protože ta uvažovala, pokud mám správné informace, i o Spojených státech nebo Jižní Koreji, je to tak?
Byly to obě tyto lokality, protože onsemi má výrobu čipů asi v devíti zemích světa. Má také spoustu různých vývojových center v ještě větším počtu zemí, ale výroba je v devíti, v Evropě je to pouze v Rožnově pod Radhoštěm, pouze v Čechách. Všechny země se snaží lákat takovouto investici. Jsou to Spojené státy, které mají dva zákony na lákání investic, o čipech a nových technologiích vůbec, které jsou spojené s určitou podporou, a vhodné podmínky nabízela také Jižní Korea, kde má onsemi obrovskou továrnu. Aby Česko mohlo zvítězit, tak nestačilo, že firma si řekne, že ti Češi jsou takoví srdeční.

Češi museli nabídnout něco víc než Jižní Korea a USA?
Jak ostatně řekl jednatel a finanční ředitel společnosti Josef Švejda. Musely se dorovnat vícenáklady, které vznikly v porovnání s tím, pokud by firma investovala ve Spojených státech nebo v Jižní Koreji.

To je ten takzvaný funding gap, o kterém se teď hodně píše? Úplně mu nerozumím. To je to, co chce Martin Kolovratník z ANO taky vysvětlit, když vyzývá vládu, že chce znát konkrétní podmínky, které česká vláda nabídla onsemi, aby tady mohla rozšířit svůj závod?

On chce znát výši té pobídky, protože nebylo řečeno, jaká je její přesná výše nebo z čeho se bude skládat. Ministr financí Zbyněk Stanjura totiž na tiskové konferenci minulý týden, kdy reagoval na oznámení investice firmou onsemi, zmínil, že se stále ještě jedná o jakémsi balíčku pobídek. Jedna část můžou být nějaké daňové prázdniny, což je standardní věc. Tam se jedná o daň z příjmu, ale to není klíčové.

Obzvlášť v prvních letech tam budete mít jenom náklady a ta investice, jak jsme řekli, je obrovská a bude drahá, protože stroje samotné, na kterých se bude vyrábět, jsou samy o sobě drahé. Než najede výroba, tak společnosti vznikají obrovské náklady a do toho směřuje i velká část pobídky. A jak jsem říkala, kromě daňových prázdnin, což asi není to rozhodující, je to právě přímá finanční pobídka. Třetí věc, o které se mluvilo, bylo také to, že by firma mohla získat nějakou podporu z Evropy v rámci Evropského aktu o čipech, který má podpořit soběstačnost Evropy. Firma onsemi řekla, že dosavadní jednání chápe tak, že tudy asi cesta nepovede, protože evropská podpora má směřovat spíš do vývoje nových věcí v čipech, ale v tomto případě se k nám má přenést stávající výroba, která někde jinde už existuje. 

Jestli to chápu správně, znamená to, že mimo jiné Zbyněk Stanjura z ODS svolí k tomu, aby Česko dalo 10, 12 miliard na investici jako takovou, a tím pádem zlepšilo podmínky, aby si firma onsemi vybrala Česko, a ne Spojené státy nebo Jižní Koreu.
Ano. Teď se musí dojednat, jaké bude procento z výše investice, z těch 46 miliard, které na to vláda poskytne. Je daná nějaká maximální hranice, uvádí se 27,5 %, což je víc než 12 miliard, ale asi to bude o něco nižší. Spekuluje se o částce kolem 10 miliard. Chápu to tak, že přesná dohoda zatím není, ale jednání jsou intenzivní, pokračují a obě strany, stát i onsemi věří, že k dohodě dojde.

Výroba všudypřítomných čipů

Před pár dny jsi jela do Rožnova pod Radhoštěm, byla ses podívat v továrně. Jaké čipy se tam vyrábí, jak to vypadá? 
Je to pokročilá, složitá výroba.

Automatizovaná? 
Hodně automatizovaná, ale onsemi předpokládá, že automatizace bude do budoucna mnohem vyšší. V továrně v současné době pracuje 1700 lidí, takže to není úplně tak, že by tam byli jenom roboti a menší počet obslužného personálu. Nicméně stroje jedou furt, jsou drahé, takže aby byly vytížené, jedou pořád, a tím pádem se tam točí hodně lidí ve směnách. Když to hodně zjednoduším, tak se tam vyrábí takový prostředek celého výrobního řetězce čipů. Je to výroba čipů na křemíkových deskách a nově, díky té investici, přibude výroba čipů na deskách z karbidu křemíku. Nová investice přinese do Rožnova to, že řetězec celé výroby čipů tam bude kompletní, od kultivace krystalů křemíku přes ten prostředek, který tam teď je, nově se tam budou vyrábět i desky na karbidu křemíku a zároveň se tam budou výrobky takzvaně pouzdřit, kdy z toho vznikne kompletní výrobek s čipem, který už si můžou odebrat koneční zákazníci, kteří ho používají do svého produktu. Typicky je to automobilka, která výrobek dostane jako nějaký balíček a vloží ho do auta. Teď je tam ještě mezičlánek, kdy onsemi dodává svůj produkt dalšímu zpracovateli, který z něj udělá finální produkt, a ten potom dodává konečným zákazníkům. Ty bude mít po nové investici samo onsemi. 

Navíc se tam čipy i navrhují, jak napsal například magazín Forbes.
Onsemi má vývojářské centrum přímo v Rožnově a další designové centrum čipů v Brně. Tuším, že dohromady zaměstnávají asi 500 lidí. 

Mluvila jsi o automobilkách. Vidíme, jak moc digitalizované odvětví průmyslu to v tuto chvíli je, jak na silnice vyjíždějí počítače na čtyřech kolech. Jaký výsledný efekt pro posílení české ekonomiky může tak objemná investice mít do budoucna?
Současné propočty říkají několik čísel. Jedno je, že investice by měla přidat ročně k HDP Česka neboli k výkonu české ekonomiky 6 miliard korun každý rok, do veřejných rozpočtů během deseti let by to mělo přidat 45 miliard korun. Pro ekonomiku je důležité i to, že tady bude celý řetězec výroby od začátku až po finální produkt, to nepochybně posílí určitou strategickou roli Česka v tomto segmentu. Může to přilákat i další investice, které se na to můžou nějakým způsobem nabalovat.

Může taková investice znamenat i to, že se Česko zase vzdálí své pověsti montovny, o které se teď často mluví, že už to není jako dřív, kdy se tady věci vymýšlely a vyráběly, ale už se tu jenom dávají dohromady? Může to mít velkou návaznost i na automobilový průmysl, který má v Česku dlouholetou tradici? Kromě mladoboleslavské Škodovky tu je závod TPCA v Kolíně, Hyundai Nošovice.
Nepochybně ano. Jak já to chápu, automobilky jsou pro onsemi klíčové jako koneční zákazníci. S rozvojem elektromobility, které management onsemi absolutně věří a myslí si, že to je budoucnost, ta role poroste. Ale není to jenom automobilový průmysl. Velká část budoucnosti čipů z onsemi se spojuje s dekarbonizací ekonomik čili odchodu od uhlí a využívání nových zelených technologií, solárních elektráren, které jsou prolezlé polovodiči a čipy. Čipy jsou vlastně převodníky energií, používají se v solárních elektrárnách, v úložištích energií, prostě všude. Díky tomu, že čipy zlepšují přenos energií, tak také výrazně šetří energii, takže například zvyšují dojezd elektroaut.

Velká příležitost, nebo důvod k obavám?

Zůstanu ještě jednou otázkou u tvé návštěvy Rožnova pod Radhoštěm. Jak moc se místní těší na to, že se závod ještě rozšíří? Vidí to jako další pracovní příležitost, nebo v tom cítí i nějaká rizika?
Z toho, co se objevilo, tak pro Rožnov je to vítané, protože tato výroba tam má dlouhou tradici. Není to nic, co by se stavělo na zelené louce, kde by se musel zabrat nějaký nový pozemek. V areálu, kde od 60. let sídlila Tesla Rožnov čili opravdu něco známého, a kde onsemi působí skoro 20 let, takže tam s ní mají dlouhodobou zkušenost, zboří jednu starou budovu a místo ní postaví novou. Není to tak, že by tam vzniklo další nové monstrum na louce, takže po této stránce je to vítané. Druhá věc je, že onsemi je zaměstnavatel, který platí mzdy nad průměrem Zlínského kraje. Je to dané tím, že je tam nepřetržitá výroba, jede se pořád, takže mají různé příplatky, ale firma se zjevně chová k lidem slušně, protože všichni říkají, že tam je minimální fluktuace.

Zkušenost s investorem je ten rozdíl, proč se projekt v Rožnově snadno podařil a proč je tolik rozporů ohledně stavby gigatovárny na baterky v Dolní Lutyni na Karvinsku?
Myslím, že jsou dva velké rozdíly mezi gigafactory v Lutyni a onsemi v Rožnově. Jedna věc je, že Dolní Lutyně je obrovský projekt na zelené louce čili se musí vykoupit nebo zabrat velké území, kde je doposud příroda, kde nic nebylo, takže je to pro tamní lidi nové. Druhá věc je, že není známý investor, který chtěl zůstat v utajení, dokud se nerozhodne o tom, jestli vůbec ano, nebo ne. Takže vy nevíte, kdo tam chce přijít, s kým budete jednat. Kdežto v případě onsemi jde o areál, který tam stojí od 60. let, nerozšiřuje se nikam do přírody, pracovalo tam několik generací lidí a navíc staví investor, který tam působí 20 let.

V příštích letech nás tedy čeká tato velká investice. Dodám ještě zajímavý kontext - v Drážďanech bude stavět jeden z největších světových výrobců čipů TSMC, tchajwanská firma, a dodavatele by mohla mít i z Česka. Naše vláda taky chtěla nalákat společnost Intel, psal o tom loni deník E15. Tato americká společnost nakonec bude stavět své základny v Německu a v Polsku. Nám to nakonec vyšlo u onsemi. Musíme říct, že to nebude naráz, není to tak, že bychom se na investici rovnou spolupodíleli částkou 10, 12 miliard, že?
Mělo by to nabíhat postupně tak, jak se bude investovat do nové výroby. Pobídku a to, že odpovídá vícenákladům v Česku, které vznikly nebo vzniknou, ještě musí schválit nejenom česká vláda, ale také Evropská komise. Onsemi počítá s tím, že když to dopadne dobře, tak by se na jaře mělo začít stavět a do tří let by měla být hotová první část výroby, kde se budou vyrábět vzorky, bude se jednat se zákazníky. Kompletně by se to mělo dodělat během sedmi let a postupně k tomu také bude nabíhat investiční pobídka.

Chytím se úplným závěrem toho, co už jsi říkala, totiž že to dokonce může znamenat i to, že do budoucna budeme lukrativnější pro jiné investory. Stává se teď Česko lepším potenciálním partnerem pro vybudování nebo rozšíření jiných závodů, než tomu bylo v minulosti? Nevím, jak velké investice v minulosti byly u jiných firem.
Nevím, jestli se to dá takto zobecnit, že tím pádem už jsme pro všechny další investory lukrativní zemí. Kromě nějakých pozitiv, která určitě máme, jako je poloha a tradice průmyslu v určitých oblastech, tady jsou pořád velké nevýhody, mezi které patří nedostatek zaměstnanců pro nějakou méně náročnou výrobu, vysoké ceny energií, které se mimochodem budou započítávat právě do těch vícenákladů, které se u onsemi budou počítat, a různé další věci. Nedá se úplně říct, že teď už všechno pofrčí.

Česko už má zkušenosti s nějakými miliardovými investicemi, že?
Doposud vévodila žebříčku investic stavba automobilky Hyundai v Nošovicích na severní Moravě za 35 miliard korun, to bylo už v roce 2006. Jiná automobilka tady investovala v roce 2002 23,5 miliardy korun, to bylo TPCA u Kolína, mimochodem na zelené louce. Třetí byly pneumatiky Nexen za 23 miliard v roce 2014. Takže když si vezmeme 46 miliard, je to hodně. Tuto investici by asi mohla přečíslit nějaká gigafactory, o kterou Česko usiluje. Mimochodem ve střední Evropě a jako země s obrovským podílem automobilového průmyslu jsme my a Rakousko asi jediní, kdo žádnou gigafactory doposud nemá.