Bartoška: Karlovarský festival je každý rok o něco lepší. Je na něm vidět kontinuita, učíme se z chyb
V Karlových Varech začíná 58. ročník Mezinárodního filmového festivalu. První film uvidí diváci už dopoledne a večerním slavnostním zahájením jako tradičně provede ředitel přehlídky Jiří Bartoška. „Nejsem tam jako herec, ale jako Bartoška. A mám šílenou trému. Přestávám skloňovat, obyčejně popletu na konec datum, kdy má být příští ročník. Takže je to dojetí i rozpaky a tréma,“ přiznává Bartoška v rozhovoru pro Radiožurnál.
Už je to 30 let, co jste se s Evou Zaoralovou rozhodli, že festival zachráníte. Podařilo se vám ho nejen udržet při životě, je z něj opravdu prestižní akce ceněná jak filmaři, tak diváky. Jaký je to pocit?
Je to nádherný pocit. Tohle jsme s Evou opravdu netušili.
Čím větší hvězda, tím normálnější člověk, usmívá se Jiří Bartoška. Letošní ročník přivítá Viggo Mortensena
Ještě je tady opomíjený Igor Ševčík, který tehdy pracoval na ministerstvu kultury. Výborný animátor, kreslíř. Když ministerstvo kultury rozhodlo, že festival není perspektivní, tak to byl on, kdo inicioval, že není dost dobře možné, aby druhý nejstarší festival na kontinentu vysublimoval rozhodnutím úředníků.
Rozhodli jsme se, že festival zachráníme, ale nikdo netušil, že to bude trvat 30 let. Jsme na to strašně hrdí a pyšní a jsme rádi, že festival je dnes tam, kde je.
Přišel za těch 30 let někdy okamžik, kdy jste si říkal: že já jsem se do toho vůbec pouštěl?
Mám pocit, že ne. Protože jsme do toho šli s tímhle entuziasmem.
Bez ní by festival nebyl tam, kde je. Klíčovou postavou pro Vary byla Eva Zaoralová
Číst článek
Něco jiného by bylo, kdyby vás někdo nominoval, třeba nějaký úředník, že povedete festival. Za čtyři roky by byly volby, přišla by nová vláda, nominovala by tam někoho jiného, svého člověka. A po čtyřech letech by tam byl další člověk a ministerstvo kultury by si udělalo fajfku, že festival proběhne.
Tady se modelově ukazuje, že co nejméně zásahů státu prospívá věci.
Tým se vytvářel – Kryštof Mucha 28 let, Petr Lintimer 24 let. To jsou lidé, kteří začínali jako brigádníci a postupně se vypracovávali na pozice, jako je tomu u Kryštofa Muchy dnes – je to výkonný ředitel festivalu.
Ti lidé, poučení ne třeba úspěšným ročníkem nebo ročníkem, který měl určité chyby, věděli, jak to udělat, aby to příští rok tak nebylo. To je výborné, ta kontinuita, ten tah v čase. Že jsme měli možnost na festivalu být skutečně poučení a připravovat další ročníky.
Obrovská pokora
Karlovy Vary navštívily díky festivalu opravdu velké hvězdy Hollywoodu. Kdybych je měl jmenovat, budeme tady hodně dlouho. Je někdo, na koho vy vzpomínáte obzvlášť rád? A proč?
Člověk si tam uvědomí jednu věc. Čím větší hvězda, tím normálnější člověk.
Před 30 lety převzal karlovarský festival Jiří Bartoška. Podařilo se mu znovu nastartovat filmový svátek
Číst článek
A těch osobností, jak jste říkal, byla obrovská spousta. Pro mě bylo milé setkání s Alanem Aldou, který byl ve své době slavný se seriálem MASH. Ale nechtěl bych dělat žebříček nejoblíbenějších herců, kteří tady byli.
Vzpomínali jsme na jednu věc. Když byly první ročníky a vyhrál nějaký film, tak ti lidé k tomu filmu nepřijeli a cenu přebíral kulturní atašé té které země. To bylo takové docela smutné. Dneska má festival to portfolio, když to řeknu vulgárně, obrovské.
Večer předáte Cenu prezidenta festivalu americkému herci Viggo Mortensenovi, kterého lidé asi nejvíc znají jako Aragorna z Pána prstenů. Tak mě napadá, umíte si představit, že byste tu roli hrál vy?
Ne, ne, probůh. Na podobnou otázku už jsem odpovídal – co cítí člověk ze stejné profese k těm hvězdám, které přijíždějí, je to obrovská pokora.
Když si uvědomíte, že v tom osmiminutovém sestřihu, ve kterém je ta hvězda představena, než přebere Křišťálový glóbus, je zkoncentrováno tolik práce, tolik titulů, tolik nádherných výkonů. To je něco famózního.
Novinky z Karlových Varů, tipy na filmy i koncerty. Poslouchejte festivalový podcast VýVar
Číst článek
Změnily se podle vás za tu dlouhou dobu, kdy festival vedete, vkus a požadavky návštěvníků festivalu?
Od začátku jsme museli přesvědčit partnery, aby nám věřili, že festival chceme zachránit a díky partnerům mohl festival pokračovat. Když si vezmete covid, tak všichni partneři s námi zůstali a řekli, že to s námi vydrží, pojďme do toho.
Festival je skutečně když ne o jedno patro, tak alespoň o čtyři schody vždycky něčím novým, něčím zajímavějším. Není to na první pohled třeba vidět.
Ale dnes si můžete přes mobil objednat a zabookovat lístky. Jsou tady sdílená kola, z jednoho kina si bezplatně vezmete kolo a přejedete do dalšího, kde kolo postavíte a může na něm jet někdo další. To jsou maličkosti, které ale festivalu pomáhají a zklidňují ho.
Rozpaky a tréma
Festival se neustále rozrůstá, dnes k němu patří nejen promítání filmů, ale i koncerty a výstavy a vlastně i festivalová televize. Je něco, na co byste posluchače rád pozval?
Jsou to samozřejmě Kosheen, britská rocková kapela, která bude hrát po zahajovacím filmu před hotelem Thermal. Když vycházíme z odhadu policie, která ví, kolik lidí se vejde na metr čtvereční, tak je tam třicet až čtyřicet tisíc lidí. To je obrovská akce, kam nepřijdou jenom děcka, která přijíždí na festival, ale mám pocit, že se na ten koncert sjíždí lidé i z blízkého regionu.
Do Varů přijedou herci Mortensen, Owen a Brühl. Ve festivalové znělce si zahraje del Toro
Číst článek
Bryan Adams bude mít také koncert v parčíku u Grand Hotelu Pupp... A to jsem mluvil jenom o zahraničních interpretech, ale bude tu i spousta českých interpretů, mají tady malou stage. To je pro lidi takové zpestření, že nechodí jenom na kino, ale že můžou slyšet i dobrou muziku.
Večer od vás z Velkého sálu opět uslyšíme, že letošní ročník můžeme považovat za zahájený. Vždycky u toho vypadáte docela dojatě. Máte trému?
Říkal jsem to Marku Ebenovi, proč já tak minimalisticky mluvím. Když jsem herec, tak se můžu schovat za příběh, za postavu. Kdežto na festivalu jsem Bartoška za Bartošku a mám šílenou trému. Přestávám skloňovat, obyčejně popletu na konec datum, kdy má být příští rok...
Takže bych neřekl, že jsem dojat. Ale spíš jsem rád, že jsem to ze sebe dostal a řekl jsem správné datum. To jsou dva pocity, které nelze sloučit, je to dojetí a rozpaky a tréma.
