„Přišli jsme o spoustu lidí, již byli za svou vlast a rodiny připraveni položit život, na což nemáme právo zapomínat a už vůbec ne o konfliktu jednat jako o nějakém obchodu,“ říká Vladyslav Urubkov.
Nálety na město nebyly nejhorší počtem obětí ani množstvím zničených objektů, ale koncentrací pum shozených na civilisty. A historikové se dodnes nemůžou shodnout, jestli mělo vojenský smysl.
Záznam z představení se nezachoval, pouze divadelní vývěska s nápisem „první rádiový přenos“. „Troufli jsme si na to, že jsme celou operu vysílali s jedním mikrofonem,“ vzpomínal později technik.
Ničivá vlna tsunami si tehdy vyžádala na 230 000 životů včetně turistů, kteří v oblasti trávili dovolenou. „Rozsah škod i počet obětí dodnes děsí,“ vzpomíná meteorolog Žák.
Odvaha Rosy Parksové vyvolala skoro rok trvající bojkot městské dopravy v Montgomery tamním nebělošským obyvatelstvem. Byl to jeden z krůčků na cestě k demontáži amerického systému rasové segregace.
Jít na náměstí v menším městě je větší odvaha než v Praze. To chce kuráž, říká Zdeněk Svěrák. V rozhovoru pro Radiožurnál popsal, jak při revoluci v Litoměřicích burcoval dělníky.
Sedm osob, každá z jiné části Česka, různého věku a s různým životním pozadím. Ale přestože každý z nich v dnešním světě považuje za důležité něco jiného, sdílejí stejné hodnoty a touhy.
„Byl schopen rychle odhadnout, kdy by riskoval zbytečně. Nepouštěl se do střetnutí, u kterých věděl, že by neměl šanci,“ uvedl pro Radiožurnál ředitel husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka.
Šestice milostných trampot sympaťáka s pověstí proutníka, kterou si nezaslouženě vydobyl zájmem o 23 kosteleckých krásek, vytváří smolnou knihu jeho sexuálního loudění.
„Jako by po smrti Beethovenů, Mozartů a Bachů nadešlo v hudbě vakuum, do něhož napumpovali vzduch až Pink Floyd,“ stojí v recenzi na koncert z roku 1994.
Už ve 30. letech znali vysílání z Brna pod názvem Verda Stacio lidé napříč Evropou. V univerzálním umělém jazyce esperanto z Brna vysílal i herec Karel Höger.
Slovensko si ve čtvrtek připomíná 80. výročí zahájení Slovenského národního povstání, tedy ozbrojeného vystoupení proti německé okupaci a domácímu kolaborantskému režimu.
Je nejstarší, největší a stále nejposlouchanější regionální stanicí Českého rozhlasu. Poprvé začal brněnský rozhlas pravidelně vysílat před 100 lety, konkerétně 1. září 1924. Jak to tehdy vypadalo?
Události srpna 1968 si v Praze ve Vinohradské ulici před budovou Českého rozhlasu připomněli nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Petrem Pavlem.
„Bylo to hrozné, ztratil jsem tam kamarády. Vidím to i ve snech, jako by to bylo včera,“ vzpomíná pan Andreas. Když začala turecká invaze, končil vojenskou službu.
Před 82 lety nacisté srovnali se zemí Lidice. Stalo se tak po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Před dvěma lety se objevil deník jedné z lidických žen Emílie Rohlové.
Členové klubu přijeli do Francie s jeepy, spí ve vojenském stanu ve vojenských spacácích a mají uniformy. „My se snažíme napodobit ten život, co nejvíc to jde,“ popisuje Tomáš Chorý.
O knihu publicistky Mileny Štráfeldové líčící dramatický osud, dobu i lidi, kteří obklopovali skladatele Bedřicha Smetanu, si můžete tento týden zahrát v pravidelné soutěži webu iROZHLAS.cz.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35 000 lidí.
Na čtvrteční přehlídce bylo podle ruských médií k vidění méně vojenské techniky než v letech před invazí na Ukrajinu. Neúčastní se jí také žádní představitelé západních zemí.
Otevřelo pouze pro pozvané hosty, kterých bylo podle Roberta Mary zhruba 50 tisíc a šlo z většiny o politicky exponované osoby nebo rodinné příslušníky zúčastněných na výstavbě.
„Věcí, na které přispěla třeba z 80 procent EU, je u nás spousta. Jinou otázkou je, jak moudře s fondy hospodaříme, proč nestavíme dálnice jako Poláci, proč jich nemáme víc a podobně,“ říká Černý.
