Rosa Parksová si odmítla před 69 lety přesednout. V USA si připomínají protest proti rasové segregaci
První prosinec není pro Američany obyčejný den. Zvlášť pro ty s kořeny v Africe. Toho dne v roce 1955 totiž začal jeden z největších protestů proti rasové segregaci ve Spojených státech. Na jeho začátku stála drobná černošská žena jménem Rosa Parksová. Její protest spočíval v tom, že si v městském autobusu v Montgomery ve státě Alabama jednoduše odmítla přesednout.
Na křižovatce ulice Dexter Avenue a Court Street v centru Montgomery nastoupila 1. prosince roku 1955 Rosa Parksová po své práci do autobusu a chtěla jet domů. Sedla si, autobus popojel několik desítek metrů k další zastávce a tam nastoupilo několik bílých pasažérů.
V hromadné dopravě už bylo celkem plno a přistupující bílí cestující měli za to, že by Rosa Parksová a další černošští pasažéři měli uvolnit místa. Rosa ale řekla, že nevstane.
Na Rosu zavolali policii, která ji zatkla. To ale vyvolalo skoro rok trvající bojkot městské dopravy v Montgomery tamním nebělošským obyvatelstvem. Byl to jeden z krůčků na cestě k demontáži amerického systému rasové segregace.
V městském muzeu v Montgomery mají v expozici Rosy Parksové celou situaci zrekonstruovanou. Ve žlutém městském autobuse předvádějí hologramy hádku mezi řidičem, bělošskou cestující a Rosou. Ta ale spíš mlčela a dávala najevo odhodlání neopustit své místo.
Pokud se totiž v autobusu zaplnila přední sedadla pro bílé pasažéry, mohli si tito sednout do sekce pro černochy. Ti ale museli podle alabamských zákonů pak cestovat vestoje. Kde seděl běloch, nemohl s ním sedět Afroameričana.
Lidem z etnických menšin v USA přišly rasistické SMS. Mají podle nich nastoupit na nucené práce
Číst článek
Podle Christine, rodačky z Alabamy, byla Rosa Parksová pevná a neústupná. Stála si za tím, čemu věřila a řídila se tím, což podle ní mnoho lidí nedokáže. „Člověk musí být hrdina, aby přestál ústrky a stal se iniciátorem změn a toho, že se věci daly do pohybu. A to ona udělala. Určitě to byla hrdinka,“ tvrdí.
Rosa Parksová se za svůj odboj proti rasové segregaci dočkala i ocenění. Americký Kongres jí udělil čestný titul „První dáma boje za lidská práva“. Dostala také nejvyšší civilní státní vyznamenání Prezidentskou medaili svobody.
Rasová segregace v právním slova smyslu ve Spojených státech skončila v roce 1968. Fakticky ale trvala mnohem déle. Například v Alabamě bylo nejdéle v celých Spojených státech trestné uzavírat rasově smíšená manželství. Rasistický zákon byl zrušený až na počátku 21. století.
