Vláda i přes kritiku měst a obcí, krajů nebo Hospodářské komory schválila návrh na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Jak má celý systém fungovat?
Výzva s názvem LunaRecycle má získat inovativní a proveditelné nápady a do budoucna má zajistit větší udržitelnost hlavně dlouhodobých vesmírných misí.
„Mladí se více orientují na design. Naše generace byla trošku poničená 40 lety totality. Teprve potom jsme se začali znovu učit, co je architektura, design a estetika,“ říká vnuk Otta Wichterleho.
Staré oblečení, koberce nebo záclony. Pokud se nedají znovu využít, lidé by je měli správně třídit do kontejnerů na textilní odpad. Většina ho ale v Česku končí na skládce.
„Materiál vyžaduje, dalo by se říct, extrémní podmínky pro průtok, teplotu, výkonnost chlazení… jsou nedosažitelné běžnými stroji,“ vysvětluje způsob zpracování recyklátu zakladatel start-upu 3DDen.
Ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL je přesvědčený, že jeho návrh o povinném zálohování PET lahví a plechovek vláda schválí ještě do konce srpna. Proti jsou odpadářské firmy i řada obcí.
V Česku se ročně vyhodí přibližně 180 000 tun textilu, přičemž jen 3 až 4 procenta se dostanou do kontejnerů na směsný odpad. K recyklaci se vytřídí jen 39 000 tun.
Nový způsob recyklace plastů může vést k jejich nekonečnému použití. Působením tepla se rozloží na směs uhlovodíků, která je znovu použitelná pro jejich výrobu.
V Příbrami se nachází jediné místo, kde zpracovávají vysloužilé lithiové baterie. Jejich recyklace je ale složitá. Ty nejcennější kovy, které baterie mohou obsahovat, jsou kobalt a nikl.
V pořadu Českého rozhlasu Plus Pro a proti diskutují vedoucí oddělení recyklace z ministerstva životního prostředí Jan Maršák a odbornice na toxické látky z organizace Arnika Nikola Jelínek.
„Žlutý mech, to je to směs do koňských jízdáren. Pak máme pryž pro podrážky a žlutý melton, se kterým ještě nevíme, co dělat. To je ještě v rámci vývoje,“ připouští zakladatel start-upu.
S nápadem na využití textilního odpadu přišla Diakonie Broumov. Měsíčně vytřídí až 500 tun textilního odpadu, z toho zhruba 20 procent končí na skládkách a ve spalovnách.
Už za dva roky by mohlo mít Česko vratné PET lahve. Nesešlapané by je mohli všichni vracet zálohované například v supermarketech anebo na jiných sběrných místech.
Žádná linka, která by dokázala vysloužilé solární panely takto zpracovávat, zatím neexistuje. „Mohla by stát do roka a do dne. Tady ale narážíme na obavy samospráv,“ říká Jaromír Wasserbauer.
Popelnice v bytových domech nebo u rodinných domů pojmou navíc i kovy. To má zjednodušit třídění, navíc Pražské služby na základě toho ušetří asi 20 milionů korun ročně.
Výrobní linku chce firma postavit v areálu poblíž hlavního vlakového nádraží. Původně měla linka stát v nedalekých Biskupicích, proti tomu ale protestovali místní.
Zatímco v minulosti vedla výtvarníky k recyklaci a opakovanému používání materiálů nouze a nedostatek látek, dnes je motivem potřeba šetřit finance i prostory ve skladech.
„V aplikaci se objeví interaktivní mapa, která ukáže všechna dostupná místa v okolí, kam můžete věci vyhodit,“ popisuje zakladatel spolku Ukliďme Česko Miroslav Kubásek.
V Česku organizace zabývající se tříděním odpadu uvádějí, že elektronické cigarety je možné vrátit v místě nákupu, odnést na sběrný dvůr nebo vyhodit do červených kontejnerů na elektronický odpad.
Jednatel společnosti Odpady Písek Jakub Šimoník připouští zvýšení emisí v ovzduší kvůli rozšíření recyklační plochy. I to je přitom podle něj lepší než skládkování odpadu, který by se dal zrecyklovat.
Ministerstvo životního prostředí se snaží do roku 2029 recyklovat 90 procent PET lahví. Dosáhnout toho chce pomocí zákona, který umožní zálohování PET lahví.