O svém dědečkovi Ottovi Wichterlem říká, že byl nejen vynálezcem kontaktních čoček nebo silonu, ale svým způsobem také podnikatelem. Martin Wichterle se věnuje především byznysu a rovněž své milované geologii. „Mladí se více orientují na design. Naše generace byla trošku poničená 40 lety totality. Teprve potom jsme se začali znovu učit, co je architektura, co je design a estetika,“ říká Wichterle v rozhovoru pro Radiožurnál.

Host Radiožurnálu Praha 16:24 6. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak se vaše firma Bomma Rückl prezentovala na letošním Designbloku?
Prezentujeme se nyní na dvou místech. Expozice sklárny Rückl se nachází na Pražském hradě v Jízdárně a Bomma šla trošku do veřejného prostoru, do kostela svatého Salvátora, kde jsme udělali krásnou instalaci našich lustrů a z laserového nasvícení. Diskutujeme teď s panem farářem, zda nás tam nechá o něco déle.

Ve středu jste se zúčastnil debaty Design jako diplomacie. Co vám z ní utkvělo?
Jakým způsobem propagovat Českou republiku, je dnes velké téma. Je to téma národního brandingu a je fajn, že státní instituce a ministerstva se této problematiky chtějí chopit a mají zájem diskutovat s veřejností, s byznysem, s akademickou sférou a s kulturní oblastí, jak Česko zviditelnit ve světě i za pomoci českého designu.

Jak konkrétně design spoluvytváří obraz země ve světě?
Obraz ve světě vytváří celá řada faktorů. Jeden ze šesti hlavních je právě zboží, které Česká republika exportuje. Designové produkty jsou zajímavé tím, že jsou poměrně viditelné, svět si jich snáze všímá, a proto designové produkty jsou velkými ambasadory České republiky.

K čemu slouží Asociace průmyslového designu, kterou vedete?
Jako firmy, které se průmyslovým designem zabývají, jsme se před pár lety dali dohromady. Společným jmenovatelem je obecně naše spolupráce v této oblasti, ale samozřejmě chceme působit i na veřejnost, abychom ukázali, jak důležitý a hezký je průmyslový design. Chceme ukázat i cestu dalším firmám k tomu, aby měly dobré, hezké a úspěšné produkty.

Ekodesignérka proměňuje použité tenisové míčky v nábytek. Vyrábí lehátka

Číst článek

Mladí designéři

Téma 26. ročníku mezinárodní designérské přehlídky Designblok 2024 je Mládí. Jak se vám název zamlouvá?
Mládí je důležité v jakémkoli produktu. Pořád musíte přemýšlet o tom, co představíte v dalším roce. A když děláte dlouhodobou strategii firmy, tak nakonec musíte myslet i na to, co nová generace bude chtít a čím ji můžete oslovit. Mládí je tedy vlastně úplně v pořádku a platí nejenom pro firmy, které dělají design.

Má mladá generace podle vás jiný vztah k designu, než měly ty předchozí?
Já si myslím, že určitě. Naše generace byla trošku poničená 40 lety totality. Teprve potom jsme se začali znovu učit, co je architektura, co je design a estetika.

Myslím si, že design rezonuje v dnešní době, i co se týče udržitelnosti. Už nehledáme produkty, které bychom druhý den zmačkali a vyhodili. Hledáme něco, co je kvalitativně jinde, co nám vydrží a na co se rádi budeme dívat a co budeme rádi brát do rukou. Čili toto je možná důležitá nová role designu, která určuje a oslovuje mladší generaci.

‚Fakt se zdráháme úplně všeho.‘ Designérka popisuje, proč se Češi bojí měnit ulice v místa pro lidi

Číst článek

Podtitul Mládí zřejmě mířil i k mladým tvůrcům. Je u nás dost originálních a nápaditých mladých designérů?
Česká republika má velice dobré jméno, co se týká designu, obecně. Máme celou řadu středních i vysokých škol. Vysoká škola uměleckoprůmyslová je ze všech vysokých škol hodnocena ve světě úplně nejvýše. Máme tedy obrovskou tradici. Vychováváme spoustu mladých designérů, kteří se prosazují nejenom u nás, ale i v zahraničí. Čili máme na co navazovat a máme skvělé učitele a skvělé studenty.

Slavný chemik Otto Wichterle byl váš dědeček. Jak dobře jste ho poznal?
Znali jsme se docela dlouho, strávili jsme spolu hodně času o prázdninách i přes rok. Vnímal jsem ho ale převážně jako svého dědečka než jako vědce, postupem času jsem ale samozřejmě začal víc a víc rozumět tomu, co dělá, v čem byl dobrý a v čem byl unikátní.

Byl držitelem 150 patentů a proslavil se vynálezem silonek a měkkých kontaktních čoček. Podědil jste po něm vynálezectví?
Musím připomenout, že můj pradědeček a prapradědeček byli především podnikatelé ve strojírenství. A i můj dědeček byl tak trošku podnikatelem, protože on nezůstal jenom v laboratoři, ale základní výzkum, co se týče silonu a kontaktních čoček, byl schopen přenést do poloprovozu a do praxe a v podstatě do komercializace produktu, což je poměrně vzácný jev, který velmi dobře svědčí o jeho podnikatelském duchu.

Co Martina Wichterleho přitahuje na geologii? A jak se dostal od keramiky ke sklu? Poslechněte si celý rozhovor, audio je v úvodu článku.

Vladimír Kroc, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít