Plevel pomůže ekologické módě. Z borytu z brněnských Hádů se stane textilní barvivo
Kvete sice žlutě, ale barví modře. Boryt barvířský na jaře zapleveluje některé chráněné lokality a škodí ostatním rostlinám. Ten vytrhávali dobrovolníci a středoškoláci u brněnského lomu Hády. Studenti oboru Ekotextil design totiž listy využijí k jejich starému a zapomenutému účelu – k barvení látek. Spolupracují na tom s ekologickou Nadací Veronica a spolkem Rezekvítek.
„Boryt je vyšší šedozelená rostlina, která kvete žlutě. Musíme ji najít a natrhat, ještě než rozkvete, dokud má silný pigment. Jakmile rozkvete, pigment se oslabí,“ vysvětluje ředitelka nadace Helena Továrková, zatímco na planině u Hádů vytrhává stonek s listy.
Jak využít plevel ve výuce na umělecké a textilní škole? Třeba na barvení látek pro budoucí šaty na módní přehlídku
Dlouhé kořeny borytu škodí ostatním rostlinám, zjednodušeně řečeno jim vysávají vodu a tím je vytlačují.
„Proto je nutné rostlinu vytrhnout celou. Dělá se to tak třeba na Pálavě, my tady ale tu rostlinu nenecháme ležet, naopak ji sbíráme a vezmeme s sebou,“ doplňuje Továrková.
Do terénu vyrazila i čechoameričanka Sonya Darrow, oblečená je v sytě modrých šatech, které vypadají jako kroj. „Ty šaty mají zrovna barvu indigo, ale barva z borytu nakonec nebude až takhle tmavě modrá,“ vysvětluje a připomíná, že boryt barvířský se původně pěstoval právě jako náhražka indiga pro barvení textilu.
Jako draní peří
Když mají dobrovolníci a studenti s učitelkami natrhané plné tašky borytu, míří s nimi do areálu Střední školy umění a designu ve Francouzské ulici, kde rostlinu využijí k dřívějšímu účelu.
„Zrovna jsme si tu dělali srandu z toho, že je to jako takové veganské draní peří,“ komentuje Továrková, zatímco s ostatními studenty stojí kolem stolu pokrytého igelitovou fólií a škubou listy z dlouhých stonků.
2:49
Šije pánské sukně. ‚Nosili je už Slované. Oproti kalhotám nabízí neomezený rozsah pohybu,‘ říká
Číst článek
„Natrháme listy, pak je nasypeme do hrnce a budeme do nich šťouchat rýčem, z té hmoty pak uplácáme koule, ty usušíme a pak se z nich dá vyvářet ten potřebný pigment,“ popisuje postup vedoucí odboru Ekotextil design Světlana Ruggiero-Kulíšková.
Barvu použijí studenti ve svých ročníkových klauzurních pracích.
„Celoškolním tématem je diverzita, my jsme to pojali víc ve spojení s přírodou, jako biodiverzitu, kterou se snažíme chránit tím, že boryt používáme na oděvní účely. Vznikne něco mezi kimonem a košilovými šaty, vyzkoušíme i japonskou batiku shibori, takže propojíme naše české tradiční barvivo s japonským přístupem,“ dodává učitelka.
Helena Továrková z Nadace Veronica doplňuje, že i díky dotaci od města Brna vznikne ekologická kolekce šatů, kterou studenti na podzim předvedou v Českém centru ve Vídni.
