„Myslím si, že je skvělé, že v dnešní době má ochrana přírody nějakou váhu. Oproti devadesátým letům se tady hodně věcí zlepšilo,“ říká Martin Trávníček pro projekt Narozeni do svobody.
Počty ježků v Evropě klesají. Mezinárodní svaz ochrany přírody je přesunul do kategorie téměř ohrožených druhů, píše The Guardian. Úbytku ježků se dá zabránit, říká zástupkyně ochranářů.
Do skupiny Popírajících, kteři jsou proti ochraně klimatu, patří asi šest procent občanů. Ukazuje to výzkum postojů Čechů ke změně klimatu, který zveřejňujeme ve spolupráci s Institutem 2050.
Do skupiny Odmítajících spadá 18 procent populace, ukazuje velký výzkum Institutu 2050, ze kterého vychází seriál České klima 2024. Podle této skupiny není příčinou změny klimatu lidská činnost.
Sítě chrání zejména vzácné alpínské trávníky. Zpravidla se odstraňují až po státních svátcích v září a říjnu, kdy Sněžka v případě vhodného počasí čelí návalu turistů.
„Hlavním impulzem pro vydání bylo jeho přání, aby knížka byla zrenovována, doplněna o současné znalosti,“ říká Ondřej Sedláček, ornitolog a odborník na praktickou ochranu přírody.
Entomologický výzkum v lese Ščúrnica v Bílých Karpatech potvrdil domněnky, že se skutečně jedná o prales, který se stovky let téměř nezměnil. Vědci také objevili vzácné druhy hmyzu.
CHKO by měla podle ministerstva životního prostředí chránit především zachovanou krajinu s rozsáhlými celky rašelinišť. Obce a kraje budou mít lhůtu 90 dní pro podávání námitek.
„My to nevítáme, protože žijeme s ochranou přírody v našich lesích celou dobu,“ komentuje vznik CHKO Karel Picura. „Jako zastupitelstvo jsme vyjádřili tomuto záměru podporu,“ říká Vladimír Buřt.
Inspektoři potvrdili, že rorýsi skutečně paneláky, kde se začalo se zateplováním, využívají k hnízdění. „K zmaření životů nedošlo, ale došlo by, pokud by stavba dále pokračovala,“ uvedl ornitolog.
Okáč skalní býval běžným druhem na skalnatých, stepních místech, po válce ale začal mizet. V krajině totiž ubylo ovcí a koz, které spásaly trávu na potřebnou výšku. Teď dostal motýl novou šanci.
Ornitologové se obávají kolize ptáků s nosnými lany i skleněnými plochami. Podle nich je poslední velké zimní nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě přímo v trase plánované lanovky.
Španělský deník El País zaujala studie zaměřená na to, jak se za poslední desetiletí proměnila příroda v Sýrii v důsledku krvavé občanské války. Výzkum se zaměřil zejména na syrské lesy.
„Cílem národního parku totiž je ochránit biodiverzitu, zachovávat území ve smyslu ochrany přírody. Nemá tam v žádném případě přednost ekonomická funkce,“ vysvětluje geolog Jakub Hruška.
Wahl byl všímavý pozorovatel a při svých procházkách kromě druhového rozložení zvládl vysledovat i specifika jednotlivých ptačích skupin. Wahlova práce položila základy ekologie.
Zpřísnění trestů se bude týkat třeba znečištění způsobeného loděmi, používání rtuti, poškozování ozonové vrstvy nebo nezákonného vyčerpávání vodních zdrojů.
„Mají rádi trofej na stěně. Chtějí mít doma kožešinu, jsou to sběratelé. Často jsou to bohatí, vlivní lidé, podnikatelé. Je to pro ně koníček,“ popisuje pytláky Mináriková z organizace Alka Wildlife.
Ředitelství silnic a dálnic nechává sítě instalovat na rozestavěnou úsek Starým Městem na Uherskohradišťsku a Moravským Pískem na Hodonínsku. Sítě budou umístěné na třech úsecích v délce 700 metrů.
Hrušeň není ani příliš mohutná, se svým věkem 110 let nepatří ani mezi nejstarší stromy, a rozhodně se nedá říct, že by byla symetrická. Jenže stojí sama uprostřed pole a o svůj život se musela prát.
S aplikací přišla americká výzkumná organizace HappyWhale z Oregonu. Jedním z cílů je podnítit zájem veřejnosti o přírodu – v tomhle případě o kytovce.
Změna návštěvního řádu ovlivní pejskaře, skialpinisty i příznivce geocachingu. Správa parku se setkala s kritikou ze strany horolezců, ti budou usilovat o revizi řádu.
Nestačí chránit přírodu v rezervacích, ochranu si zaslouží i pole, lesy nebo rybníky. To říká nová evropská směrnice. V příštích letech má ochránit pětinu krajiny. Třeba té, kde žije koroptev polní.
