Expertka k vratným PET: Nápojáři můžou zdražit. Změny se bojí všichni, ale je to o zvyku

Praha 29. října 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V čem novela přesně spočívá? Bude teď povinné zálohovat všechny PET láhve?
Ano, bude povinné zálohovat všechny PET láhve na nápoje, a zároveň i plechovky na nápoje. To znamená, že výrobce prodá nápoj obchodníkovi už se zálohou, obchodník ho prodá taky se zálohou, a když bude zákazník chtít zálohu – což budou čtyři koruny – zpět, bude muset PET lahev nebo plechovku donést zpátky do obchodu.

Takže potom, co vypiju nealko pivo v plechovce, koupené někde na benzínce, ho pak na té benzínce můžu i vrátit? Nebo musím najít obchod, kde bude automat, do kterého se to vrací?
Jsou stanovené obchody, myslím, že to je od 50 metrů čtverečních výš, které budou muset povinně přijímat PET láhve a plechovky. Můžete to vrátit na pumpě a stejnou povinnost budou mít i online obchody, které to také musí vzít zpět.

Říkáte nad 50 metrů čtverečních, to jsou tisícovky obchodů v Česku. Takže míst by měl být dostatek? Nemůže se stát, že vypiju nápoj a nebudu mít kam vrátit obal?
Nemělo by se to stát. Podle propočtu ministerstva životního prostředí je po celé republice asi 11 tisíc míst, takže to je poměrně dost. A potom i obce s počtem obyvatel pod 300 musí povinně zřídit sběrné místo, kam to budete moct dát.

Navykl jsem si vhazovat do žluté popelnice kromě PET láhví i hliníkové obaly. ŘÍká se tomu multikomoditní sběr. 
Ano, tady v Praze se to zavedlo. 

Jak tohle bude dál fungovat? Budu moct nadále vracet PET láhve a hliníkové plechovky do žlutých kontejnerů, jenom přijdu o zálohu?
Přesně tak, žlutá popelnice bude dál fungovat. Nadále se tam budou vhazovat všechny plastové i hliníkové obaly, akorát – přesně, jak říkáte – přijdete o zálohu. Dokonce si myslím, že by ta PET lahev nebo plechovka potom měly být vytříděné, jen nedostanete tu zálohu.

Což jsou čtyři koruny, nebo to je návrh…?
Návrh je čtyři koruny. 

To je více než za sklo. 
Přesně tak, za sklo máme teď tři koruny.

Už posledních asi 22 let, dlouho se to neměnilo.
Taky jsem koukala, že už je to hodně dlouho. Důvod je asi ten, že ministerstvo chtělo, aby to bylo motivační. Aby byli lidé motivováni dojít do obchodů a vrátit tu PET lahev nebo plechovku, protože vzhledem k inflaci jsou tři koruny skoro nic. Ale u převážně pivních láhví to běží a lidé jsou na to zvyklí.

Je to návrh, ve výsledku to může být asi i víc. Když jsme zmínili to sklo – ministerstvo životního prostředí tvrdí, že má návratnost 98 procent. To je ohromné množství. Lidem to tedy asi stojí za to, kvůli třem korunám. Neříkám, že to je málo, ale evidentně to je skvělý motivační prvek. Myslíte, že čtyři koruny budou fungovat podobně?
Myslím, že fungovat budou. Samozřejmě jde o zvyk. Jsme zvyklí to házet do žluté popelnice a teď to budeme muset skladovat nezmačkané doma.

Nesešlapovat.
Přesně tak. Nesešlapovat, nemačkat. Na každé láhvi je totiž EAN kód, který musí automat načíst, aby vám vydal peníze. Takže to je hlavní změna, že to musíte mít doma nějakou chvíli nahromaděné – samozřejmě záleží, jak často chodíte do obchodu – a pak to tam odnést. Myslím, že čtyři koruny fungovat budou, protože Češi jsou poměrně spořící národ, respektive slyší na finanční odměnu. A když se to naučili lidé, kteří poměrně často pijí pivo a chodí s tím zpátky do obchodu, tak nevidím důvod, proč by se to nenaučili u PET láhví a u plechovek.

Bude tam nějaká výjimka, třeba obaly na mléko a podobně?
Ano, jsou tam nějaké výjimky. Jsou z toho z hygienických důvodů vyjmuty láhve na mléko, Usazují se tam různé bakterie, takže by to mohlo způsobovat problémy při sběru. Jinak to bude víceméně na vše s výjimkou alkoholu nad 15 procent, ale to podle mě moc nebývá, stejně tak v plechovkách.

Skóre třídění

Dobře třídíme, špatně recyklujeme. To tvrdí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Říkal to v momentě, kdy zdůvodňoval, proč vláda schválila novelu týkající se mimo jiné zálohování PET láhví.

Budeme lépe recyklovat, když už – jak říká ministr Hladík – dobře třídíme?
Mělo by se to zlepšit v tom, že se zálohováním uzavře kolečko sběru a oběhu PET láhví až do toho momentu, kdy se znova zrecyklují. Když si to představíme – teď je vyhodím do žluté popelnice, která jede na třídící linku, kde se všechno vytřídí. Ve žluté popelnici skončí asi 75 procent všech nápojových PET láhví, které jsou uvedené na trh. Cestou se tohle množství ještě zhruba o třetinu sníží, takže k recyklaci se dostane daleko menší množství, zhruba 40 nebo 50 procent, čísla se dost liší. Záleží taky, kdo je uvádí, ale ministerstvo zhruba operuje s těmito čísly.

Takže čtyři z pěti láhví, co si koupíme v obchodech, dáme do žluté popelnice, a z těch zhruba polovina jde na recyklaci?
Přesně tak. A to je relativně málo, protože zbytek skončí buď ve spalovně, nebo na skládce, což je úplně špatně. Když teď bude zavedeno zálohování, tak bude kolečko uzavřeno. Jako zákazník budu motivována vrátit vše zpět do obchodu, z obchodu se to potom bude svážet do skladů a na třídící linku a přebere si to kolektivní systém, který se o zálohování bude starat. Potom si to poměrně rozdělí podle podílů, kteří výrobci mají v tom kolektivním systému podle toho, kolik PET láhví a plechovek uvádí na trh. Ti pak dostanou zpátky materiál a zrecyklují ho, což znamená, že se to rozemele a z PETu se udělá granulát. Neznamená to, že se budou PET láhve vymývat a znova plnit. Koluje mýtus, že to bude podobné jako u pivních láhví, ale tak to není.

Obnovený PET, kterému se říká rPET, recyklovaný PET. A ministrovi Hladíkovi právě vadí, že když zrecyklujete PET lahev, tak to pak jde do triček, do mikin, do koberečků do aut… A to by chtěl změnit. Chce, aby z toho byly znovu láhve. Čísla se skutečně různí. Třeba Iniciativa pro zálohování tvrdí, že jen 17 procent vytříděných a zrecyklovaných PETek jde do nových PET láhví. Česká asociace odpadového hospodářství zase říká, že se toho naopak zrecykluje mnohem víc. Má stát představu, jak by se to mělo zlepšit?
Máme plnit cíle EU, což je jeden z důvodů, proč se tohle dělá. Do roku 2029 máme vytřídit 90 procent PET láhví. Nyní jich máme vytříděno zhruba 70 procent. To ještě neznamená, že se zrecyklují, ale aspoň se dostanou do systému a vytřídí se. Takže k těmto cílům jsme se zavázali. A zálohování by k tomu mělo přispět přesně proto, že bude uzavřen kruh a láhve se nebudou ztrácet a odplývat na skládky a do spaloven. Dostanou je zpátky kolektivní systém. Mohou si je koupit výrobci, protože mají taky svoje cíle. Podle EU musí mít do roku 2025 v PET láhvi 25 procent recyklátu a do roku 2030 30 procent recyklátu. Dnes mají velký problém recyklát sehnat, respektive je drahý, takže jim to zdražuje celou výrobu a nevyplatí se jim to. Takhle budou mít množství PET láhví, které si budou moct odkoupit z toho systému, a zbytek kolektivní systém rozprodá po trhu, takže se třeba dostane třeba i na výrobce triček.

Cenný materiál

Novela schytává kritiku ze všech stran. V připomínkovém řízení na něj přišlo asi 700 připomínek. Novelu kritizuje třeba Svaz měst a obcí a další svazy a asociace v Česku. Premiéru Petru Fialovi (ODS) poslali dopis, v němž se proti novele vymezovali a chtěli, aby ji s Petrem Hladíkem znovu zvážili. Svazu obcí a dalším asociacím a svazům – Asociaci krajů, Hospodářské komoře – například vadí, že tam budou dopady na spotřebitele, že to zatíží obce. Říkají, že přijdou o peníze a že to je zastaralý systém. Jsou ty obavy oprávněné?
Myslím, že se změny všichni bojí. Je to něco nového, takže i obce se bojí, že to pro ně bude finančně nevýhodné, respektive méně finančně výhodné než dnes, že přijdou o peníze z prodeje materiálu.

V momentě, kdy vyhodím PET lahev do žlutého kontejneru, v ten moment je to majetek obce?
Přesně tak, je to majetek obce, který pak prodává odpadové nebo svozové společnosti, která ho odvede dál a zlikviduje. Zároveň ale obec platí i různé poplatky za likvidaci odpadu. Koloběh odpadů je docela složitý – tak si vysvětluji to, proč se obce tak brání. Protože obcí tady máme šest tisíc a většina z nich je hodně malá. Starosta tak nemá kapacitu na to, aby zvládnul odpadové hospodářství. To není nic proti starostům. Prostě je to ohromná agenda, ve které se musejí vyznat, takže to pak nechávají na odpadových společnostech. A pro ně je to samozřejmě mizející byznys. Tím, že se zavede zálohování, jim zmizí část lukrativního byznysu. Zcela samozřejmě se tedy snaží lobbovat za to, aby se to co nejvíc zachovalo. A jedním ze směrů je dle mého názoru právě ovlivňování obcí. Proto obce vytvářejí takový tlak. Nicméně, co jsem četla, až se zavede zálohování, obce budou mít nárok na finanční kompenzace od EKO-KOMu. Dostanou tak 15 procent z takzvaných nevybraných záloh. To je příjem kolektivního systému, který se teď odhaduje na 250 milionů korun, na všechny obce. Dle propočtů by to obcím mělo vyjít nastejno, nebo by měly být mírně v plusu.

Co je EKO-KOM?
Je to kolektivní systém, který zajišťuje sběr odpadů, převážně obalových materiálů. 

A finanční prostředky z EKO-KOMu půjdou směrem k obcím? 
Půjdou směrem k obcím a třídičkám, které taky o část PETu přijdou. PET je cenný materiál. Ze žluté popelnice je ten nejcennější. 

Fakt?
I proto se odpadové společnosti tolik brání, protože přijdou o materiál, který šel dobře zobchodovat. 

Léta zvykání

Pak je tu ještě jeden argument, který zmiňuje například exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a taky starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal, který je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí. Ten říká, že zhruba dvacet let se tu učíme třídit, jde nám to a teď budeme něco měnit. Říkala jste, že se Češi bojí změn. Nemá ale pravdu, že si Češi skutečně zvykli, ale teď se to má celé změnit, a tak tu jsou skutečně obavy, abychom si na to navykli?
Myslím, že to je reálný důvod. Určitě to bude velká změna a všechny strany v řetězci si na to budou muset zvyknout, včetně zákazníků. Na druhou stranu, jak jsme říkali, že se dnes vytřídí 70 až 75 procent PET láhví, tak tohle číslo se za poslední léta úplně nezměnilo. Ani celková čísla se moc nemění, pokud jde o ostatní plasty. Takže je asi potřeba něco udělat, abychom se dostali na vyšší úroveň, kterou po nás ostatně chce i EU. Tak či onak by to ale měl být náš zájem, vytřídit a zrecyklovat víc věcí a neposílat to v černé popelnici na skládku nebo do spalovny. Druhou možností, která by šla udělat, je zintenzivnění sběru. To znamená, že by se muselo přidat ohromné množství popelnic a dělat se nějaká velká edukace, abychom třídili víc.

Že třeba lidi netřídí, protože mají popelnice na tříděný odpad moc daleko…?
Ano, daleko od domu.

Je otázka, nakolik by to bylo ekologické.
Přesně tak. Musel by být častější svoz, víc popelnic, víc zastávek pro svozové firmy. No a pak spousta plechovek a PET láhví končí ve směsném odpadu. Když jdete po městě a dopijete z láhve, tak po městě není moc košů na tříděný odpad, takže ji většina lidí hodí do toho směsného. Aspoň já to vidím všude v koších po městě. Všude jsou plechovky.

Aspoň, že to hází do košů, ne?
A je to taky jeden z důvodů – čeká se, že i z přírody by to mělo zmizet, že trochu ubyde littering.

Jak jsme na tom s těmi plechovkami? Jsou tam nějaké cíle EU?
Plechovek dnes vysbíráme hodně málo. Myslím, že to je jen čtvrtina z celkového počtu plechovek, které se uvedou do oběhu. Plechovky se skoro nerecyklují. Přitom je energeticky velmi náročné plechovku vyrobit. Musí se těžit bauxit, použít spousta chemie, jsou kolem toho různé ekologické katastrofy. Takže u plechovky se dvakrát vyplatí udělat ji z recyklátu, protože se sníží její uhlíková stopa. Mám pocit, že cíle EU jsou u plechovek trochu nižší než u PET láhví, protože jsme právě na nižší úrovni. Začalo se s tím později. Ale rozhodně tam cíle taky jsou a nějak se tam dostat musíme.

Bude to fungovat?

Je nějaká zkušenost ze zahraničí, která by Čechy přesvědčila, že to bude fungovat?
Často se jako příklad uvádí Norsko, kde se vytřídí přes 90 procent odpadu. To samé je třeba v Německu, kde už taky zálohy zavedli.

A na Slovensku je taky.
Přesně tak. Tam se zálohový systém zaváděl rok nebo dva zpátky a z roku na rok se podíl zvýšil asi z 60 procent. Byli tedy ještě níž než my, asi o 10 procentních bodů, ale pořád jim to jde nahoru. Na Slovensku jsem byla, byli jsme se tam podívat a funguje to tam celkem dobře. Jdete do jakéhokoli obchodu a vidíte, jak tam lidi tam stojí frontu, hází plechovky do automatu, berou si peníze… Samozřejmě tam měli určité problémy. Musely dobře nastavit poplatky, aby fungoval kolektivní systém a aby to pro všechny strany finančně vycházelo. To je asi největší problém. A taky dobře vymyslet logistiku, protože ta je potom v rámci provozu zálohování největší náklad.

Taky to ale klade nároky na lidi, ne? Protože už nemají jenom jednu cestu, ke žluté popelnici, ale musejí myslet na to, aby ty plastové láhve donesli do obchodu.
Jasně, ale předpokládám, že většina z nás do obchodu chodí. Musíte na to myslet, láhve nesmíte zmačkat nebo sešlápnout a musíte je vzít zpátky do obchodu. Nebo je dneska docela rozšířený online. I online obchody to taky budou muset brát.

Kdo to všechno zaplatí?
Zaplatí to ten kolektivní systém, což je sdružení výrobců nápojů a obchodníků. Ti budou součástí tohoto systému, který se založí po tom, co bude zálohování.

Takový operátor…
Přesně, takový operátor, který bude všechno řešit. Největší podíl budou mít výrobci nápojů a obchodníci a bude to na jejich bedrech. Ti to budou platit.

Ministerstvo životního prostředí říká, že se má v průběhu asi 15 let do sytému zainvestovat pět miliard korun, provozně to bude stát miliardu až miliardu a půl ročně. A budou to platit nápojáři…?
Přesně tak, výrobci nápojů, kteří budou v systému, který to bude obhospodařovat.

To znamená, že nápojáři to pak ale můžou přenést na koncové zákazníky, ne? I když Svaz výrobců nealkoholických nápojů tvrdí, že ne, tak na tom úplně není shoda. Můžou nápoje zdražit? 
Ano, můžou. Otázka je, jestli by tomu tak bylo i ve starém systému, kdy by se šlo pouze cestou posílení sběru – ministerstvo životního prostředí říká, že by se muselo přidat 1,8 milionů popelnic na celou Českou republiku, abychom se dostali na čísla, která po nás chce EU. Teď nemám v hlavě náklady, ale popelnice by musel přidávat EKO-KOM. A ten je taky financovaný z poplatku výrobců, takže EKO-KOM by musel zvýšit poplatky, aby mohl instalovat více popelnic. 

Novela jako naděje

Ministerstvo životního prostředí ročně s novým systémem očekává, že se ročně vyrecykluje 2,5 miliardy PET láhví a plechovek. Novela byla schválena vládou, teď půjde do Poslanecké sněmovny. Projde?
To je velká otázka.

Je na tom politická shoda, že má ČR něco takového zavést?
Prošla vládou, takže si myslím, že nějaká shoda na tom je. Nicméně jak jsme zmiňovali, rozporů a připomínek je velká spousta. Strany odpadových společností mají dobře propracované argumenty a ve Sněmovně mají dobře vyšlapané cestičky. Takže si myslím, že o to bude velký boj, což můžeme vidět na tom, jak dlouho jsme měli velmi nízké skládkovací poplatky a skoro všechen odpad šel na skládky, protože to pro ně byl dobrý byznys.

Takže když to projde Sněmovnou, tak jsou tu dobré vyhlídky, že splníme cíle EU?
Přesně tak. Nesmíme ale zapomínat na to, že se to týká jenom části odpadu, který jde do žluté popelnice. Říká se, že PET láhve dělají zhruba 30 procent objemu žluté popelnice. Pořád nám tam tedy budou zbývat dvě třetiny, které se dnes moc nerecyklují. A to je i argument odpůrců, že se vlastně nic nezmění. Není to ale důvod pro to nezavádět zálohování. Takhle aspoň vyřešíme PET, zvýšíme jeho recyklaci a vytřídění. Musíme se ale podívat i na ten zbytek.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize, TV Nova.