Rakouská veřejnoprávní televize čelí kritice. 'Potřebuje reformy,' ohlásili po sporné reportáži svobodní
Rakouský veřejnoprávní rozhlas a televize ORF je v posledních týdnech pod tlakem vládní Svobodné strany Rakouska (FPÖ). „ORF potřebuje reformy,“ prohlásil v neděli předseda populistických svobodných Heinz-Christian Strache. Kritika se stupňuje po třech aférách, které prokázaly důvěryhodnosti rakouských veřejnoprávních médií medvědí službu, říká serveru iROZHLAS.cz analytička Zuzana Lizcová z Asociace pro mezinárodní otázky.
Politiky rakouské FPÖ, která společně s lidovci kancléře Sebastiana Kurze tvoří vládu, pobouřila reportáž ORF. Podle ní měl tyrolský politik svobodných Markus Abwerzger na volebním mítinku schvalovat antisemitské výroky.
ORF
Österreichischer Rundfunk (ORF) je největší rakouská rozhlasová a televizní společnost, která má formu nadace. ORF provozuje čtrnáct rozhlasových a čtyři televizní kanály.
Kauza Abwerzger
Abwerzger na setkání s voliči přitakával staršímu muži, který mluvil o „páchnoucích Židech“, následně se s ním kvůli tomu ale dostal do sporu a věty ostře odmítl. Reportáž ORF přitom záběry pře Abwerzgera s mužem vystřihla.
Problémy ORF pak prohloubil generální ředitel televize Alexander Wrabetz, když na twitteru lajknul fotomontáž, která spojovala Markuse Abwerzgera a šéfa svobodných Heinze-Christiana Stracheho s nacismem.
Ředitel později twitterový lajk dementoval a vysvětloval, že k tomu došlo omylem. „Je ale od té doby pod velkým tlakem. Neprospěl mu ani případ manipulace reportáže,“ říká serveru iROZHLAS.cz analytička Asociace pro mezinárodní otázky Zuzana Lizcová.
Kritika nebo znevýhodňování?
„Události posledních dnů pověsti rakouských veřejnoprávních médií neprospěly. Kritice čelí dlouhodobě. Podle průzkumu z loňského roku jen 4 % Rakušanů uvedla, že mají pocit, že ORF není politicky ovlivňována,“ dodává analytička.
Rakouští svobodní chtějí poslat uprchlíky do kasáren. Zvažují pro ně i večerní zákaz vycházení
Číst článek
Ve zmíněném průzkumu agentury Mind Take Research z loňského ledna veřejnoprávní ORF v nezávislosti na politicích předstihly soukromé televize Servus TV a ATV. Ve stejném průzkumu 58 % dotázaných uvedlo, že ORF zvýhodňuje sociální demokraty, podle 48 % lidí pak lidovce. Naopak téměř polovina lidí uvedla, že ORF znevýhodňovala svobodné.
Pohrobek poměrného systému
Současná rakouská veřejnoprávní média, která jsou podobně jako na Slovensku sdružena do jedné instituce, jsou podle Lizcové pohrobkem rakouského poměrného systému.
„Rozdělení moci mezi sociální demokracií a křesťanskými demokraty nejen na vládní úrovni, ale i na mnoha dalších úrovních veřejného života fungovalo v Rakousku po desetiletí, takže strany, které stály mimo, si vždy stěžovaly na to, že dostávají méně prostoru ve veřejnoprávních médiích a že zpravodajství je ovlivňováno ve prospěch lidovců a sociálních demokratů,“ vysvětlila analytička.
O systémové reformě veřejnoprávní ORF se přitom mluví dlouhodobě. „Delší dobu se mluví o tom, že by jí prospěla reforma a depolitizace. Otázkou ale je, jakým způsobem zařídit, aby politický vliv v médiích klesl,“ říká Zuzana Lizcová.
Strache chce posílení vlivu
Nově svobodní uvažují o úplném zrušení koncesionářských poplatků. Všichni vlastníci televizorů platí měsíčně poplatek ve výši 20 až 27 eur, v závislosti na místě pobytu (v přepočtu přes 500 až téměř 700 korun).
Rakouská ORF tak patří mezi nejbohatší veřejnoprávní média v Evropě. Případné zrušení koncesionářských poplatků by pravděpodobně znamenalo financování média přímo ze státního rozpočtu. Vláda by tudíž získala přímý nástroj na ovlivňování chodu televize a rozhlasu.
Lizcová ale upozorňuje na to, že zatím neexistuje žádný pevný plán na to, jak ORF reformovat, spousta věcí je ve stadiu nápadu. „FPÖ navrhuje snížení počtu členů Rady ORF, proti tomu jsou křesťanští demokraté kancléře Sebastiana Kurz, kteří mají v radě své regionální zástupce. Jsou tam poměrně silně zastoupeni a to jim vyhovuje,“ říká analytička.
„Panuje obava, že kritikou se FPÖ snaží posílit svůj vlastní vliv a snaží se pravidla nastavit nikoli tak, aby podmínky byly objektivní a rovné pro všechny, ale naopak aby do veřejnoprávních médií mohli svobodní více vstupovat,“ uzavírá analytička.
