V Bělorusku se dál sbírají radioaktivní houby, lidé si přitom myslí, že jsou lišky ‚čisté‘
V běloruských regionech, které přímo sousedí se zónou uzavřenou po havárii černobylské jaderné elektrárny, dál některé plodiny překračují limity radioaktivity až čtyřiadvacetinásobně. Jde hlavně o houby a lesní plody. Například v borůvkách byly hodnoty cesia Cs-137 z takzvaného počernobylského spadu téměř čtyřnásobné. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila běloruská potravinová inspekce.
Vyšší hodnoty byly u hub, konkrétně u jedlých lišek. Překročily limit více než čtyřiadvacetinásobně - ve zkoumaném vzorku byla hodnota 8 988 Bq/kg (Becquerelů na kilogram), limit je přitom 370 Bq/kg. Místo sběru je vzdálené od černobylské jaderné elektrárny 40 kilometrů vzdušnou čarou.
Černobyl či Osvětim jako cíl turistů. Odborníci zkoumají, proč lidé míří na místa s temnou minulostí
Číst článek
Podle ředitelky místní potravinové inspekce lidé považují lišky za „čisté houby“, opak je ale pravdou. „Laboratorní výzkum svědčí o něčem jiném, proto by se měly všechny ‚dary lesa‘ z daného území kvůli hodnotám záření povinně laboratorně kontrolovat,“ zdůraznila Anna Buzdalkinová, kterou cituje běloruský portál Homel.today. Místní obyvatelé mohou své potraviny nechat přezkoumat bezplatně.
Exploze čtvrtého bloku jaderné elektrárny v severoukrajinském Černobylu zasáhla v roce 1986 Bělorusko velmi těžce. Znečištěna radioaktivitou byla podle expertů téměř čtvrtina běloruského území s více než 3600 městy a obcemi. Po explozi byla vytvořena třicetikilometrová ochranná zóna. Lidé tam dodnes nesmějí žít, nicméně pro turistiku je už oblast otevřená.
Nejvíce byly postiženy Brestská, Homelská a Mahiljovská oblast, které leží na jihu a jihovýchodě země. V oblastech se zvýšenou radioaktivitou ještě dnes žije přes 1,1 milionu obyvatel, což je 12 procent běloruské populace.
Z mléka sýry pro Rusy?
Téma bezpečnosti běloruských potravin se dočkalo pozornosti v roce 2016. Agentura AP tehdy napsala, že se na okraji „zakázané zóny“ prodává čerstvé mléko. To mělo podle laboratorního rozboru v minské laboratoři vyšší úroveň radioaktivních izotopů stroncia. Požití potravin kontaminovaných stronciem-90 může způsobovat onkologická a další onemocnění.
Z mléka 45 kilometrů od Černobylu měla místní mlékárna vyrábět sýry a vyvážet je do Ruska. Nedostatečnou ochranu obyvatel pak kritizoval běloruský výzkumník Juryj Bandažeuski, který byl poté uvězněn pod záminkou korupce. Běloruský soud později nařídil reportérovi zprávu stáhnout.
Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, který za sovětských dob býval ředitelem státního zemědělského podniku, po svém příchodu k moci v roce 1994 pozastavil program přesídlování lidí z okolí „zakázané zóny“ a naopak spustil program rozvoje zemědělské výroby na této půdě.
Cesium se nachází i v potravinách na území Česka, přes které prošel černobylský spad. Jde především o houby, zvěřinu a lesní plody. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové množství v potravinách není zdravotně závadné.
Cesium se podle ní bude rozkládat ještě několik desítek let. „Teď momentálně jsme na polovině aktivit cesia, od havárie v Černobylu to letos bude 33 let. Za dalších 30 let to bude čtvrtina a tak dále,“ vysvětlovala letos v březnu Drábová.
