Gruzie utužuje své vztahy s Čínou. Co je na jedné straně prezentováno a vnímáno jako výhodná ekonomická spolupráce, na straně druhé leckdy vzbuzuje obavy. „Opravdu bychom neměli spolupracovat se zemí, která si je blízko s Ruskem,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Aksana Achmedová, která společně s Ketevan Gelašviliovou monitoruje v organizaci Civic IDEA čínské investice a politický vývoj v Gruzii.

Rozhovor Tbilisi 6:00 25. srpna 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Gruzie s Čínou minulý rok podepsaly smlouvu o strategickém partnerství, ve které je podle analytičky Achmedové hlavní její ekonomická rovina. Jedním ze stěžejních projektů gruzínsko-čínské spolupráce je výstavba přístavu ve městě Ankalia.

Ten je podle Aksany Achmedové zásadní pro posílení mezinárodního obchodu mezi Evropou a Asií, a to zejména po začátku války na Ukrajině, kdy se část obchodu přesunula z Ruska na jižnější trasu, která prochází právě i Gruzií.

Do tendru se přihlásily čínská a švýcarská firma - ta ovšem záhy vypadla, protože údajně nedodala veškeré potřebné materiály. „Zdá se nám, že vláda chtěla, aby vyhrála čínská společnost, ale nyní si uvědomuje, že to nepůjde. Na začátku výběrového řízení bylo stanoveno, že tendr nesmí vyhrát firma, která je z 30 procent vlastněna vládou jiné země,“ říká Ketevan Gelašviliová, právnička a kolegyně Achmedové. 

Dodává, že podle jejího názoru gruzínská vláda v tomto případě není vůbec transparentntí. „Několikrát jsme se ptali na základě zákona o veřejně dostupných informacích ministra financí na detaily, ale nedostali jsme žádnou odpověď nebo jen obecná tvrzení z tiskových konferencí.“ Jednání o výstavbě přístavu dál probíhají.

Objem investic klesá

Politici a diplomaté opakovaně zdůrazňují rostoucí trend čínských investic. „Premiér Gruzie (Irakli Garibašvili – pozn. red.) v rozhovoru pro čínskou televizi CGTN uvedl, že jeho vláda udělá, co může, aby mohly čínské společnosti v Gruzii pracovat, protože je spokojená s jejich dosavadní prací,“ uvádí Achmedová. Zároveň ale upozorňuje na data, která tvrzení o růstu rozporují.

Gruzie otevřela dveře Pekingu. Čína o ni má zájem od začátku války na Ukrajině, tvrdí analytik

Číst článek

„Čína je v Gruzii aktivní od vzniku iniciativy Pás a stezka (globální ekonomická strategie Číny z roku 2013 – pozn. red.), ale investice nemají rostoucí tendenci. Podle gruzínského statistického úřadu přímé investice dosáhly svého vrcholu roku 2014, potom začaly klesat. Roku 2020 byly na nejnižší úrovni,“ vysvětluje Achmedová.

V následujících letech Čína nebyla v Gruzii ani mezi top deseti investory (kam se ale vedle Spojených států dostala třeba Malta nebo i Česko). „V čínských přímých investicích jde hlavně o infrastrukturní projekty, zejména stavbu dálnic, tunelů nebo mostů. Potom tu jsou ale i preferenční půjčky (od čínských bank – pozn. red.), které má Čína podle smlouvy (o strategickém partnerství – pozn. red.) Gruzii potenciálně poskytovat,“ popisuje Gelašviliová.

Při zadávání a stavbě zmíněných zakázek je ale kromě jiného problematická i otázka životního prostředí. „Čínské firmy vypouštějí do vod nebezpečné materiály, jsou tu problémy s odvodňováním, můžeme mluvit i o kvalitě ovzduší. V okolí infrastrukturních projektů často není regulovaný prach, ale ani hluk a vibrace,“ jmenuje Gelašviliová několik problémů.

Alternativa vůči Západu

Jak spolupráci Gruzie s Čínou vnímají obyčejní lidé? „Čína není pro Gruzínce nějakou strašidelnou mocností. Lidé žijící v okolí čínských projektů začínají vidět problémy, které jsou s nimi spojené, ale nepřipisují je čínské politice, spíše přístupu jednotlivých společností. Neuvědomují si, že je to propojené s čínskou vládou,“ říká Gelašviliová.

Přístupy k Číně se ve veřejném prostoru podle ní mění a liší se podle jednotlivých médií. Některá jsou vůči Číně kritická, jiná ji prezentují jako alternativu vůči Západu. 

„Někteří jsou už pod vlivem provládních médií a souhlasí s tvrzením, že se jiné vlády snaží ovlivňovat naši politiku. Výroky EU nevidí jako doporučení, ale jako příkazy. Čínu vnímají naopak jako zemi, které je naše politika jedno.“

Podle Gelašviliové je ale pohled na Čínu složitým tématem. „Čína je pro nás nový koncept. Jediným řešením je to, že budeme mluvit o tom, jak pomáhá Rusku a jak s ním spolupracuje. Jedině tehdy Gruzínci řeknou, že je Čína nebezpečím,“ myslí si.

Achmedová připomíná i realitu gruzínských území, které okupuje Rusko. „7. srpna jsme si připomínali výročí vpádu Ruska do Gruzie, což mě vede k otázce – respektuje Čína vůbec gruzínské území? Jedna věta ve smlouvě s Čínou uvádí, že obě strany respektují vzájemnou teritoriální integritu, ve druhé se píše, že Gruzie uznává princip jedné Číny. Nevidíme ani zmínku o okupovaných územích.“

„Neměli bychom spolupracovat se zemí, která si je blízko s Ruskem. Je to stát, který je ve své ekonomické moci rozpínavý. Čína není tak rozdílná od Ruska – používá ekonomické nástroje, aby ovlivňovala jiné země. Z obou států vidí experti nebezpečí,“ varuje dále Achmedová.

Podle Achmedové je vývoj vztahů z Čínou v současnosti svým způsobem symbolický. „Upevňování vztahů se děje po ruské invazi na Ukrajinu a v době, kdy gruzínská vláda praktikuje multivektorovou zahraniční politiku a vyhýbá se euroatlantické integraci.“

Klára Malinovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít