Gruzie otevřela dveře Pekingu. Čína o ni má zájem od začátku války na Ukrajině, tvrdí analytik
„Měnící se vnitropolitické a zahraničněpolitické vyhlídky Gruzie vedly k otevření dveří Pekingu“, tvrdí v analýze pro Asociaci pro mezinárodní otázky Emil Avdaliani, který vyučuje na Evropské univerzitě v Tbilisi. Vztahy Gruzie a Evropské unie v květnu ochladilo finální přijetí sporného zákona o zahraničním vlivu. Na to vláda Gruzínského snu navázala oznámením, že zadá významný tendr na stavbu hlubokomořského přístavu čínským společnostem.
Podle plánů gruzínské vlády z roku 2022 by si Gruzie ponechala 51procentní podíl na přístavu. Pokud by byl projekt dokončen, Anaklia by byla druhým hlubokomořským přístavem v Černém moři po Novorossijsku.
„Tím končí dlouhý příběh nejistoty ohledně projektu, který od znovuzískání nezávislosti v roce 1991 definoval ambice Gruzie stát se významnou tranzitní zemí v Eurasii a propojit EU se Střední Asií a Čínou,“ napsal ve svém článku pro Asociaci pro mezinárodní otázky (AMO) Avdaliani.
Podle něj se dalo čekat, že tendr nakonec získají čínské společnosti. Když ho totiž vypsala gruzínská vláda roku 2015 poprvé, vyhrálo jej konsorcium amerických společností, jejichž projekt byl ale kvůli vnitropolitickým komplikacím roku 2020 zrušený.
Vláda navíc nechtěla schválením výrazné americké přítomnosti v zemi provokovat Rusko, které od roku 2008 ovládá přibližně 20 procent gruzínského území. Anaklia se totiž nachází na hranici okupované Abcházie.
Avdaliani ve svém textu zpochybňuje i vůli amerických společností vůbec přístav stavit a tvrdí, že jejich primárním cílem bylo zabránit expanzi čínských společností.
Výběr čínských společností (konkrétně China Communications Construction Company Limited a China Harbour Investment) pro stavbu přístavu lze podle Rádia svobodná Evropa (RFE) považovat za ukazatel toho, jaký směrem bude Gruzie v budoucnosti směřovat.
Evropská unie pozastavila přístupová jednání s Tbilisi. Gruzínská politika je podle Bruselu ‚znepokojující‘
Číst článek
„Pokud to, co bude vybráno, není v souladu s EU – klubem, do kterého chce Gruzie vstoupit – pak by nám to mělo napovědět, jakým směrem se tato vláda ubírá,“ řekla RFE Asuncion Sanchez Ruiz, zástupkyně vedoucího mise delegace EU v Gruzii, již v roce 2023.
Geopolitický kontext
Pro Gruzii bylo v prosinci 2023 úspěchem získání statutu kandidátského státu EU. Silná unijní kritika po přijetí zákona o zahraničním vlivu ale vzbudila pochyby o možném postupu přístupových vyjednávání. EU tato jednání v červnu nakonec pozastavila.
Gruzie tak proto podle Avdalianiho postupně přesedlává na „multivektorovou“ zahraniční politiku, prostřednictvím které navazuje úzké vztahy i se zeměmi Eurasie mimo Západ, jako je Čína.
Právě s tou Gruzie dlouhodobě utužuje vztahy. Od roku 2017 je mezi těmito zeměmi například režim volného obchodu, roku 2023 uzavřelo Tbilisi s Pekingem strategické partnerství, od června tohoto roku gruzínští turisté nepotřebují pro vstup do Číny víza – to je novinka, která přišla v kontextu obav ze zrušení bezvízového pohybu mezi Gruzií a EU.
Čína také v Gruzii buduje kritickou infrastrukturu, jako jsou mosty, tunely nebo silnice, píše Avdaliani. To lze zasadit do situace po ruském vpádu na Ukrajinu, kdy se oblast Černého moře stala „arénou geopolitické soutěže.“
Zákon o zahraničním vlivu
Zákon byl finálně schválen poté, co parlament nepřijal 28. května veto prezidentky Zurabišviliové. Ta se s dalšími kritiky obávala, že zákon omezí svobodu slova a tisku a že bude překážkou na cestě Gruzie do EU. Nová legislativa ukládá médiím a nevládním organizacím povinnost registrovat se jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než 20 procent rozpočtu ze zahraničí.
Se západními sankcemi se přesunula část obchodu mezi Západem a Východem z Ruska do takzvaného „středního koridoru,“ jedné z mezinárodních obchodních tras.
Koridor vede od Černého moře napříč střední Asií do nejzápadnější provincie Číny, Sin-ťiangu. Investuje do něj Čína v rámci projektu Nové hedvábné stezky, ale i EU, a to zejména od února 2022.
Čína od té doby například schválila spuštění stavby železnice mezi Čínou, Kyrgyzstánem a Uzbekistánem. „Výstavba hlubokomořského přístavu Anaklia proto zapadá do této geopolitické vize, kterou Čína stále více upřednostňuje,“ píše Avdaliani.
Do „středního koridoru“ se ale podle něj může přesunout maximálně 20 procent obchodu mezi Čínou a EU, protože Čína neopustí obchod s Ruskem. Přesto má ale tato trasa potenciál a je vhodné jí věnovat pozornost.
Ač Rusko podle Avdalianiho nebude čínská přítomnost v regionu kolem Černého moře těšit, „Čína je pro Moskvu stále mnohem pohodlnějším hráčem než kolektivní Západ.“
„Peking není považován za existenční hrozbu, která by usilovala o snížení ruského vlivu nebo vyžadovala přísné dodržování pravidel vládnutí, na rozdíl od EU a jejích institucí založených na pravidlech. Stručně řečeno, Rusko by stále raději jednalo s transakční Čínou než se Západem,“ uzavírá analytik.
