‚Ruský zákon‘ o zahraničních agentech inspiruje další vlády světa. O legislativu usiluje také Slovensko
Rusko šíří antidemokratické myšlenky nejen doma, ale v dalších státech. Kontroverzní zákon o zahraničních agentech je totiž pro vlády s autokratickými tendencemi oblíbeným politickým nástrojem. Platí to jak v případě Gruzie, tak i dalších, upozorňuje rakouský deník Die Presse.
Premiér Irakli Kobachidze je v gruzínské vládě mužem, který kontroverzní zákon o zahraničním vlivu obhajuje.
Poté, co gruzínský parlament minulý týden přehlasoval veto prezidentky, předseda vlády prohlásil, že občané Gruzie mají právo vědět, kdo je kým financován a kdo zastupuje pozitivní nebo negativní zájmy cizích mocností.
Vládnoucí strana Gruzínský sen na veřejnosti vytrvale tvrdí, že nařízení, kterému demonstranti a kritici říkají „ruský zákon“, posiluje suverenitu Gruzie a není v rozporu s jejím kurzem do Evropské unie.
Jak ale podotýká rakouský list, skutečnost vypadá poněkud jinak. V sázce je integrační proces kandidátské země.
Spojené státy v reakci na kontroverzní zákon dokonce zavedly sankce vůči gruzínským politikům, kteří jsou za něj zodpovědní. A to vše jen kvůli „zákonu o transparentnosti“, jak toto opatření gruzínská vláda nazývá. Zákon o agentech navíc není jen tak ledajaká legislativa.
Zákon o ‚inoagentech‘
Její obrysy mají kořeny v Rusku, kde podobné opatření vstoupilo v platnost už před 12 lety. Zákon o takzvaných „inoagentech“, jak osoby se zahraničním vlivem nazývají v Rusku, byl přímou reakcí státu na vlnu protestů proti volebním podvodům v letech 2011 a 2012.
Vladimir Putin tehdy vyzval politiky, aby lépe chránili ruskou suverenitu a obvinil demonstranty z toho, že jsou řízení ze zahraničí. Znění zákona se od té doby postupně rozšiřovalo o další represivní normy. Všechny přitom mají za cíl zabránit organizaci nezávislé občanské společnosti.
Protesty desetitisíců lidí nepomohly. ‚Ruský zákon‘ o zahraničním vlivu vstoupil v Gruzii v platnost
Číst článek
Kremelský autoritářský nástroj v posledních letech využilo několik zemí v ruském sousedství. Například Kazachstán od roku 2016 provozuje registr zahraničního financování, ve kterém se musejí zapsat jak organizace, tak jednotlivci.
V loňském roce úřady zveřejnily jména z registru. Podle vlády šlo o iniciativu, která měla podpořit důvěru. Podobný zákon letos vstoupil v platnost také v Kyrgyzstánu.
Ruské antidemokratické principy se navíc šíří také v zemích Evropské unie. V roce 2017 přijalo legislativu o zahraničním vlivu Maďarsko. Zákon byl ale z popudu Evropského soudního dvora zrušen. Loni ale Budapešť schválila zákon na obranu suverenity, který má obdobné rysy, podotýká Die Presse.
Vláda Viktora Orbána si gruzínskou iniciativu pochvaluje a přála by si, aby takových nařízení v unijním prostoru přibylo. O podobný zákon usilují také Slovensko a kandidátská země Srbsko. Ruské nařízení okopírovaly i některé státy střední Ameriky, Indie a Izrael.
Ruský zákon o zahraničních agentech má jasný antiliberální tah. Kreml totiž vnímal gruzínskou revoluci v roce 2003 a události na Ukrajině o rok později jako hrozbu pro udržení své moci a vlivu v regionu. Po prvních letech demokratizace v postsovětském prostoru tak nyní nastoupilo antiliberální hnutí.
Rusko inspiruje?
Zdá se, že Rusko v tomto směru funguje jako zdroj nápadů, zatímco vlády v regionu tam pak nalézají nástroje k udržení své moci. Němečtí politologové Thomas Demmelhuber a Marianne Kneuerová Rusko popisují jako autoritářské těžiště.
‚Policie vytahuje lidi z aut a odváží kdo ví kam.‘ Sen Gruzínců o EU se může letos rozplynout
Číst článek
„Autoritářské státy hledají v Rusku spolupráci a legitimitu, která zaručí udržení a přežití jejich režimů,“ analyzují odborníci.
Proč ale v současné době zažívá takový boom právě zákon o zahraničním vlivu? Die Presse vysvětluje, že s jeho pomocí lze omezit pozorovatelské aktivity, jako jsou sledování průběhu voleb, obhajoba lidských práv a boj proti korupci.
Pokud se organizace neregistrují, hrozí jim obří pokuty. Registrované asociace nebo jednotlivci pak musejí používat označení „agent“ v každém svém prohlášení. Pokud ne, hrozí jim trest.
Status agenta má pro dotyčné osoby celou řadu dalších nevýhod. Přicházejí tak o možnost reklamy a obchodní partnery. Navíc spojení „zahraniční agent“ má v postsovětském prostoru konotaci se „západním špionem.“
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Svět ve 20 minutách, je v úvodu článku.
