Moravskoslezský kraj:
rázovitý region si nese ekologickou zátěž, trápí jej i rostoucí vnitřní rozdíly

Z pohledu socioekonomických dat patří Moravskoslezský kraj k těm nejvíce vnitřně rozrůzněným, vyplývá z analýzy webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu. Karvinsko, Bruntálsko a Vítkov dominují žebříčku nejvíce socioekonomicky znevýhodněných částí Česka, na druhou stranu ale nabízí Moravskoslezský kraj i mikroregion s nejnižší hodnotou destabilizující chudoby: Jablunkov.

Ostrava 18. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Poslední část třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 představuje Moravskoslezský kraj. Mimo jiné i aktuálně jeden z regionů nejvíce zasažených letošními povodněmi.

„Moravskoslezský kraj je specifický v tom, že si myslí, že je specifický… A od toho se všechno odvíjí,“ popsal ve speciálu Radiožurnálu spisovatel Leoš Kyša, rodák z Bruntálska.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si speciální debatu k volbám do zastupitelstva Moravskoslezského kraje

„Je strašně rozdílný. Jsou tam oblasti, ve kterých se posunete o deset kilometrů a máte úplně jinou náladu, jiné problémy, jiný způsob uvažování, jiný způsob života. V tom je Moravskoslezský kraj velmi náročný a velmi složitý,“ doplnil.

Sociální geograf Ondřej Slach z Ostravské univerzity upozorňuje, že kraj jako celek vypadá o něco lépe, než jaká je skutečná situace v jeho nejpostiženějších a nejvíce znevýhodněných částech.

„Čelíme oddělování mezi ekonomickým vývojem kraje a sociodemografickým vývojem. A tato mezera je v Česku téměř největší – ano, máme problém v kraji Ústeckém a podobně, ale ten má horší ekonomický vývoj než Moravskoslezský,“ popisuje.

Dle socioekonomického znevýhodnění, což je index kombinující míru nezaměstnanosti a nízkého vzdělání, patří Moravskoslezský kraj na druhé nejhorší místo mezi českými kraji hned za Ústecký.

Co do destabilizující chudoby (exekuce, bytová nouze rodin, život v sociálně vyloučeném prostředí) si vede o něco lépe. V této metrice je mezi kraji čtvrtým nejhorším za Ústeckým, Karlovarským a Libereckým.

Jenže při pohledu na ty „nejhorší“ a naopak ty „nejlepší“ je vidět mimořádná vnitřní rozrůzněnost.

Karvinsko je dle hodnot nezaměstnanosti a nízkého vzdělání tím nejvíce znevýhodněným regionem v celé republice, v těsném závěsu je Vítkov a třetí je Bruntálsko. Vysoké hodnoty mají i Orlová či Krnovsko.

Přesně tyto oblasti pak mají i vysoké hodnoty destabilizující chudoby a jsou jasně vidět i při pohledu na Mapu zadlužení.

Na Karvinsku je v exekucích 13 procent místních, na západě kraje stabilně přes deset procent, ale najdou se i obce s více než 30 procenty. Například Osoblaha, Slezské Pavlovice nebo Hlinka.

„Karviná, Havířov nebo Orlová jsou tradičně města s nejhorší kvalitou života. Karvinsko je ale specifické v tom, že vlastně nepatřilo do Sudet, takže na odsun tamní situaci nemůžeme svalit. Je to region postižený průmyslem, s čímž se bude potýkat ještě hodně dlouho. Je tam vysoká nezaměstnanost, přestože z Karviné se dá po dálnici dojet za dvacet minut autem po dálnici do Frýdku-Místku, kde naopak tamní firmy nemůžou sehnat lidi,“ popisuje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Politická mapa kraje

I v Moravskoslezském kraji se ale najdou mikroregiony, které jsou daleko pod celorepublikovým průměrem. Nejmenší hodnoty znevýhodnění má jih a jihovýchod kraje a Hlučínsko či Opavsko.

Jablunkovsko na východním cípu země je pak v indexu destabilizující chudoby tím vůbec nejméně postiženým českým mikroregionem.

„Jablunkov je odlehlý region, který ale nevykazuje prvky periferie. Lidé tam volí jinak, je tam velký lokální patriotismus a z celého tohoto území je cítit, že tam žijí lidé hrdí na to, že odtamtud pochází,“ říká politolog Lysek, který se zabývá datovou analýzou, regionální politikou a volebním chováním.

Chudobou málo zasažené moravskoslezské oblasti jsou opět právě oblasti na jihu a jihovýchodě kraje a k nim i Hlučínsko a Opavsko.

„Hlučínsko je zajímavý úkaz. Je to region, který sice byl německý, žili tam ale Němci, kteří tam chtěli po válce zůstat a uměli i oba jazyky. Nakonec tam tak nedošlo k tak velkému vysídlení jako jinde. Přetrvává tam tak lokální patriotismus, lidé se tam o své okolí starají,“ popisuje Lysek.

Nastíněné rozdělení přesně odráží i volební výsledky. Bruntálsko, Krnovsko, Karvinsko či Havířovsko, Bohumín, Orlová… To všechno jsou bašty volební podpory současných opozičních stran ANO, ČSSD/SOCDEM, KSČM a SPD. V minulých krajských volbách v roce 2020 v těchto oblastech v součtu porazily současné vládní strany ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Piráty a STAN často rozdílem třídy. Největší rozdíl byl na Karvinsku, kde opoziční strany dostaly dohromady 67 procent hlasů oproti pouhým 25 pro ty vládní.

Vládním stranám se podařilo před čtyřmi lety získat více hlasů jen na Jablunkovsku, Frýdlantsku, Těšínsku, Novojičínsku, Frenštátsku a v Kravařích.

„Současným vládním stranám se daří v oblastech, kde je větší kontinuita, jsou to často historická města. Jihovýchod kraje má vyšší míru religiozity, tamní oblasti mají často kulturně blíž Olomouckému nebo Zlínskému kraji než Ostravě,“ doplňuje Lysek.

Sociální geograf Slach upozorňuje, že se kraj dlouhodobě dál vnitřně štěpí, jak je vidět i na hodnotách dvou zkoumaných indexů, což regionu způsobuje další potíže.

„Zvyšuje se vnitřní polarizace kraje. Na jedné straně jsou ti ‚vítězové‘, kteří mají dobrou ekonomickou výkonnost (Frýdek-Místek, Nový Jičín, Opava, Ostrava), a pak jsou regiony, které se dlouhodobě vzdalují nikoliv jen ekonomicky, ale i prostorově od jádra regionu tvořeného Ostravskem, hlavně Karvinsko a Bruntálsko,“ vyjmenovává odborník z Ostravské univerzity.

Odliv lidí

Ještě v roce 2008 byl Moravskoslezský kraj nejlidnatějším českým krajem, aktuálně je až čtvrtý s necelými 1,2 milionu obyvatel. Podle prognózy Českého statistického úřadu do roku 2050 klesne počet tamních obyvatel o čtvrt milionu a dostane se pod hranici milionu.

V Ostravě ještě na začátku 90. let žilo 325 tisíc lidí, dnes už je to ale 285 tisíc. Havířov se z 86 tisíc zmenšil na 69, Frýdek-Místek z 64 tisíc na 54, Opava z 63 tisíc na 55, snad nejvíc je ale pokles vidět na Karviné, která se ze 78 tisíc smrskla na dnešních bezmála 50 tisíc.

Přes pokles žije v celé ostravské metropolitní oblasti téměř milion obyvatel, což z ní dělá druhou největší českou aglomeraci po Praze.

Kdo, proč a kam z kraje odchází? „Zhruba padesát procent stěhujících je ve věkové kategorii 20–39 let. Ti míří do Prahy, Brna a Olomouce. Kdybychom hledali území, se kterým má tento kraj pozitivní bilanci z hlediska migrace, je to Jesenicko – to je jediné území, odkud si Moravskoslezský kraj bere,“ popisuje sociální geograf Slach.

V rámci kraje čerpá Ostrava z Karviné, Havířova či Orlové a naopak z ní odchází lidé do oblasti Beskyd a jejich podhůří, kde mají blízko přírodu a zároveň se příliš nevzdálí pracovním příležitostem v krajském městě.

Odliv mladých lidí z regionu jako největší problém Moravskoslezského kraje adresoval i při své první prezidentské návštěvě loni v březnu Petr Pavel. Zároveň pochválil krajskou transformaci od těžkého průmyslu.

Jakožto jeden ze tří českých „uhelných regionů“ získal Moravskoslezský za dvacet let českého členství miliardy eur z eurofondů určených pro transformaci z orientace na těžební či chemický průmysl a zamezení odlivu mozků.

Jak ukázala nedávná analýza iROZHLAS.cz, byť není vše ideální, oproti Ústeckému a Karlovarskému se Moravskoslezskému jako celku daří ekonomicky sílit. Při pohledu na HDP na hlavu je vidět, že se za posledních dvacet let z ekonomicky nejslabšího českého kraje zařadil do průměru.

„Moravskoslezský kraj můžeme považovat za příklad úspěšného využití fondů EU pro řešení sociálních a ekonomických výzev,“ popsal pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Stanislav Schneidr ze sekce koordinace evropských zdrojů ministerstva pro místní rozvoj.

„Mezi hlavní pozitivní dopady fondů EU v tomto kraji patří mimořádné snížení dlouhodobé nezaměstnanosti, zlepšení kvality ovzduší, integrace romských žáků do vzdělávání, zvýšení dostupnosti veřejné dopravy a podpora podnikání,“ doplnil.

To vše ale při vědomí přetrvávajícího problému vylidňování a prohlubujících se vnitřních krajských rozdílů.

Životní prostředí i gigafactory

Objevení a těžba černouhelných ložisek na Ostravsku znamenaly překotný rozvoj v regionu, který se stal už v 19. století klíčovým průmyslovým motorem Rakouska-Uherska.

V průzkumu STEM/MARK vyšlo, že pro obyvatele Moravskoslezského kraje jsou hlavními problémy kromě dostupnosti bydlení a bezpečnosti i horší životní prostředí, které se váže ke skladbě tamního průmyslu.

Ostravsko dodnes zůstává nejvíce znečištěnou oblastí v Česku, kde mezi největší znečišťovatele patří huť společnosti Liberty, elektrárna Dětmarovice nebo Třinecké železárny.

S ústupem hutnictví a těžby zažívá kraj rozvoj průmyslových zón hlavně u Ostravy – v Mošnově či v Hrabové. V Nošovicích na Frýdecko-Místecku se nachází výrobní závod automobilky Hyundai zaměstnávající přes tři tisíce lidí.

V Dolní Lutyni je pak i přes odpor místních plánována gigafactory, která by do regionu měla přivést až 7000 pracovních míst.

„Člověk si jede z města odpočinout… Teď to bude jako bydlet ve městě. Bude tu šílený hluk, už tu nebude takový klid, jak tu byl,“ popsala Českému rozhlasu Ostrava Kristýna Seková z Dolní Lutyně, které se plánovaná výstavba gigafactory nepozdává.

Svůj názor dali obyvatelé najevo i v červnovém místním referendu, kdy se z 2472 hlasujících vyjádřilo proti stavbě továrny 88 procent.

Tři hejtmani

V tomto volebním období zažil Moravskoslezský kraj tři hejtmany. Postupně se vyměnili tři zástupci hnutí ANO Ivo Vondrák, Jan Krkoška a Josef Bělica.

Krajské volby 2020 drtivě vyhrálo ANO a vládu vytvořilo s ODS a TOP 09, lidovci a ČSSD. V opozici zůstali Piráti, SPD a komunisté. S pravicovými stranami spolupracoval hejtman Vondrák i ve volebním období 2016–2020 a funguje i na ostravské městské radnici.

Dlouholetý hejtman Vondrák ale musel v hnutí a i ve funkci skončit poté, co loni v lednu podpořil v prezidentských volbách Petra Pavla proti svému stranickému šéfovi Andreji Babišovi.

Vondrák přitom patřil k nejznámějším hejtmanům, v loňském průzkumu agentury STEM/MARK odpovědělo 59 procent respondentů z kraje, že jej jako svého hejtmana zná.

V té samé sondáži práci krajské rady v čele s ním pozitivně hodnotilo 47 procent respondentů, zatímco 20 procent negativně a zbytek to nedokázal posoudit.

Loni v červnu tak Vondráka nahradil jeho dosavadní náměstek Jan Krkoška. Dlouho nebylo jasné, kdo ANO do letošních voleb povede, o post lídra se ucházel Krkoška, havířovský primátor a poslanec Josef Bělica i bývalý policejní prezident a velvyslanec na Slovensku Tomáš Tuhý, kterého si vybral přímo předseda Babiš.

Letos v březnu ale ve funkci hejtmana skončil i Krkoška poté, co jej soud uznal vinným z účasti na organizované skupině, která uplácela lékaře. Dopouštěl se toho v letech 2009–2012, když ještě v politice nepůsobil.

Volební období tak jako hejtman dosluhuje Bělica, který porazil vnitrostranickou konkurenci a stal se i volebním lídrem.

Vondrák si po odchodu z ANO založil hnutí Osobnosti pro kraj a kandiduje jako lídr společné kandidátky se Starosty. Dvojkou za ním je místopředsedkyně STAN a poslankyně Michaela Šebelová.

„Nemyslím si, že hlavní souboj bude mezi exhejtmanem Vondrákem a hejtmanem Bělicou. Nemyslím si, že Starostové vedení Vondrákem mohou pomýšlet na drtivé volební vítězství. Šanci na nejlepší volební zisky má určitě hnutí ANO a kromě něj i koalice Spolu,“ domnívá se politolog ze Slezské univerzity Lukáš Vomlela.

Moravskoslezský kraj je jedním ze čtyř, kde se letos stranám ODS, KDU-ČSL a TOP 09 povedlo sestavit jednotkou kandidátku Spolu. Vede ji náměstek ministra vnitra Radek Kaňa (ODS), sekunduje mu náměstek hejtmana Lukáš Curylo (KDU-ČSL) a nejvýše postaveným kandidátem TOP 09 je na šestém místě Pavel Tuleja, prorektor Slezské univerzity v Opavě a bývalý kandidát na ministra pro vědu, který se po kritice svého publikování v predátorských časopisech nominace vzdal.

Dosavadní první náměstek hejtmana a lídr v letech 2016 a 2020 Jakub Unucka (ODS) byl původně na jedenáctém místě, nakonec ale před měsícem rezignoval jak na funkci náměstka, tak i na samotnou kandidaturu. Důvodem byla snaha Unucky a jeho manželky získat krajskou dotaci.

Piráty vede karvinská zastupitelka Zuzana Klusová, koalici SPD, Trikolory a PRO poslanec Jan Síla (SPD), Sociální demokracii bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček, Přísahu Petr Gřes a koalici Stačilo! tvořenou komunisty a ČSNS Ivan Strachoň.

Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Moravskoslezský kraj, Kraje 2024, Josef Bělica, Jan Krkoška, Ivo Vondrák, Krajské volby 2024, Ostrava, Opava, povodně, Povodně 2024, Jeseníky, Bruntál, Krnov, Beskydy, Lysá hora, Karviná, Havířov, Orlová, Hlučín, Frýdek-Místek, Jablunkov, Gigafactory, Dolní Lutyně, Krajské a senátní volby 2024