Jihomoravský kraj:
bohatý region s velkými vnitřními rozdíly. Místní politiku ovlivňuje víra i víno

Třetí nejlidnatější český kraj je zároveň druhým hospodářsky nejvýkonnějším, za což vděčí zejména Brnu a jeho okolí. Jižní Morava je sice na české poměry bohatá, rozhodně se tak ale nedá mluvit o všech jejích částech. Výrazně pokulhává na jedné straně Znojemsko, na druhé i Hodonínsko. Jihozápad a jihovýchod kraje ale zaostávají z odlišných důvodů a liší se i jejich voličské tendence, které v kraji ovlivňuje i koncentrace věřících.

Brno 16. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V jedenáctém pokračování třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 míříme na jižní Moravu.

Po Praze jde o druhý nejbohatší či nejvíce prosperující kraj. V době českého vstupu do Evropské unie byl co do HDP na hlavu ani ne na 70 procentech unijního průměru, po dvaceti letech se i díky využívání eurofondů dostal na nynějších 90 procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si speciální debatu k volbám do zastupitelstva Jihomoravského kraje. „Česká Kalifornie“ sází na víno a motorky. Se suchem jihomoravští zastupitelé příliš nesvedou

Brno jakožto druhé největší české město přitahuje investice do výzkumu a vývoje a kraji pomáhá i jeho poloha, jelikož leží v blízkosti Rakouska a Slovenska, těží tak z mezinárodní investiční spolupráce.

„Za úspěšným rozvojem Jihomoravského kraje stojí například IT. V regionu je velké množství IT firem, technologicky jde kraj nahoru díky symbióze s univerzitami. Je to skvělá oblast z hlediska rekreace a současně je to skvělý kraj vína. Je to kombinace, která mi s drobnou nadsázkou připomíná Kalifornii,“ popisuje kouzlo kraje politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity.

Nedílnou součástí krajské mozaiky je vinařství. Na jižní Moravě leží více než 90 procent všech českých vinic. Ty jsou vysázené téměř na celém území kraje jižně od Brna a významně tak ovlivňují tamní zemědělství i cestovní ruch.

Specifická krajina do regionu láká množství turistů, kteří jezdí na Pálavu nebo na kopcovité Kyjovsko zvané Moravské Toskánsko.

Na jižním úpatí Pálavy je Mikulov, pomyslné centrum místního vinařského turismu, na kterém podnikaví Jihomoravané vydělávají. O jak silnou část místního hospodářství jde, potvrzuje celá vládní debata o možné spotřební dani na tiché víno, která nemá šanci přes jihomoravské politiky projít.

Tamní zastupitelstvo od letoška schválilo zvýšení místního poplatku z pobytu na maximální možnou výši padesát korun za osobu a noc, od čehož si radnice slibuje zvýšení příjmů o čtyři miliony korun ročně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Místní poplatek z pobytu bude v Mikulově od července příštího roku padesát korun za osobu a noc, tedy o 15 korun víc než teď. Podrobnosti zjišťovala redaktorka Vlasta Gajdošíková

To ale někteří místní podnikatelé kritizují. Tvrdí, že město rezignovalo na vymáhání poplatku od těch, kteří ho dobrovolně nehradí, a jeho zdražení tak postihne jen ty poctivé.

„Mikulov vybere od všech ubytovatelů peníze, jako kdyby byla obložnost (ukazatel využití lůžkového fondu v procentech, tedy obsazenost lůžkové kapacity – pozn. red.) 15 procent, což je úplně směšné. Radnice nechce a neumí vybírat, chce trestat ty, kteří platí,“ řekl Českému rozhlasu Brno před letošní sezonou hoteliér a předseda Svazu cestovního ruchu Mikulov Vít Buchta.

Kde se daří a kde ne

Jihomoravský kraj je sice regionem hrdých Moravanů, zároveň jde ale o mimořádně rozrůzněný kus České republiky, jak odhalují sociodemografická data a volební výsledky, které analyzoval iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

V prvním ze zkoumaných indexů – destabilizující chudobě, která se projevuje exekucemi, bytovou nouzí rodin a životem v sociálně vyloučeném prostředí – je na tom naprostá většina Jihomoravského kraje lépe, než je celorepublikový průměr. Bezprostřední okolí Brna, jako jsou Šlapanice, Kuřim a Tišnovsko jsou v desítce českých mikroregionů, které jsou destabilizující chudobou nejméně postižené.

Druhý index – socioekonomické znevýhodnění, které se projevuje nižším vzděláním a nezaměstnaností – ale ukazuje Jihomoravský kraj ve zcela odlišném světle. Znojemsko a Hodonínsko jsou čtvrté a páté nejvíce znevýhodněné oblasti v Česku, v horší situaci už jsou jen některé oblasti v Moravskoslezském kraji.

Výrazně horší hodnoty socioekonomického znevýhodnění, než je celorepublikový průměr, vykazuje i Moravský Krumlov, Veselí nad Moravou, Kyjov, Pohořelice nebo Mikulov.

Naopak Brno-město, jeho okolí a i třeba Blanensko jsou v hodnotách znevýhodnění na zcela opačném konci žebříčku.

„Brno patří k nejúspěšnějším středně velkým městům ve střední Evropě. Z jeho růstu silně profituje prostřednictvím suburbanizace jeho bližší okolí Kuřim, Šlapanice apod.,“ popisuje Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

Zároveň však upozorňuje, že tyto „pozitivní brněnské efekty“ se nepromítají do okrajových regionů. Ať už jde o vnitřní periferie, jako je Boskovicko, nebo vnější, jako Znojemsko, Hodonínsko nebo Veselí nad Moravou.

„Do jisté míry můžeme sledovat podobné vzorce rozvoje jako ve Středočeském kraji ve smyslu fakticky ‚dvourychlostního‘ kraje,“ doplňuje Slach.

Co mají oba zkoumané indexy společné, je pozice jihozápadního Znojemska a Moravského Krumlova a jihovýchodního Hodonínska a Veselí nad Moravou. Tyto oblasti jsou na chvostu v destabilizující chudobě i socioekonomickém znevýhodnění.

V obou pohraničních oblastech je vidět i horší situace ve školství. Počet žáků, kteří nedokončí základní vzdělání, se tam pohybuje mezi čtyřmi a pěti procenty, což je i násobně horší než ve zbytku kraje, jak ukazuje Mapa vzdělávání PAQ Research.

Zaostávání jihozápadu a jihovýchodu Jihomoravského kraje se ale projevuje dost jinak, má jiné důvody a i tamní voličské mapy téměř nemohou být odlišnější.

Sudetské Znojemsko

Nejprve ke Znojemsku, které je sice také vinařským krajem, avšak velmi odlišným od známějšího Mikulovska.

„Zásadní rozdíl mezi vinařem ze Znojma a z Mikulova, samozřejmě čest výjimkám, je to, že ti znojemští nevlastní vinice po generace, ale dostali je po Němcích. Jsou to často potomci členů KSČ, kteří k nim původně neměli žádný vztah,“ popisuje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, regionální politikou a volebním chováním.

„Samotné Znojmo je přitom pěkné město, jenže periferie mezi ním a Mikulovem je na tom dost špatně,“ doplňuje.

Stav vesnic mezi těmito dvěma městy ilustruje například Mapa zadlužení. V obcích ve zmíněném pásu, jako je Jevišovka, Litobratřice, Valtrovice, Jaroslavice, Pravice nebo Nový Přerov, je více než desetiprocentní podíl obyvatel v exekuci.

I proto je Znojemsko dlouhodobě politicky dost odlišné od zbytku kraje. Tradičně zde získávali nadprůměrné volební výsledky komunisté, v poslední době pozici nejsilnějšího místního politického subjektu převzalo hnutí ANO.

„Dlouhodobě na Znojemsku kromě komunistů získávají vyšší podporu populistické subjekty i různé bizarní politické síly. V roce 2002 místní zvolili už v prvním kole do Senátu Vladimíra Železného, v 90. letech tam zase bodovali moravští autonomisté,“ připomíná politolog Lysek.

Víra = lidovci

Zatímco Znojemsko historicky patřilo k Sudetům, odkud stát po druhé světové válce odsunul německy mluvící obyvatelstvo, a je tam i proto nižší podíl věřících, jihovýchodní část kraje problémy spojené s dosídlováním řešit nemusela.

Obecně je tak klíčem k volební mapě Jihomoravského kraje religiozita. Čím je někde větší podíl věřících, tím spíše tamní obyvatelé volí KDU-ČSL a tím i vládní tábor.

Lidovci v Jihomoravském kraji tradičně bodují jednak na sever od Brna, na Blanensku i Boskovicku, a poté i jižně a východně od krajského města. Před čtyřmi lety měli nejlepší zisky v Bučovicích, Šlapanicích, Židlochovicích, ve Veselí nad Moravou i na Hodonínsku.

Toto území vysoké lidovecké podpory přesně odpovídá vyšší religiozitě.

„Pokud v mapách vidíte vysoké znevýhodnění, nízkou chudobu a vyšší podporu vládních stran, vždy za tím stojí lidovci, kteří dokážou získávat dobré volební zisky i v místech, kde by podle tvrdých socioekonomických ukazatelů měli vítězit populisté a levice,“ vysvětluje Lysek. Tento jev je patrný i na Dačicku v Jihočeském kraji či na Konicku v Olomouckém kraji.

Kdo ovládne jih Moravy?

V Jihomoravském kraji před čtyřmi lety vyhrálo volby hnutí ANO, hejtmanský post ale neobhájilo, krajskou radu složili druzí lidovci, třetí Piráti, čtvrtá ODS a pátý STAN. Hejtmanem se stal Jan Grolich (KDU-ČSL).

V opozici zůstaly kromě ANO i SPD, SOCDEM a Spolu pro Moravu (TOP 09, Zelení, LES, MZH, Idealisté).

Loňský průzkum agentury STEM/MARK ukázal, že když měli respondenti říci, jak si stojí při řešení místních problémů krajské vedení v čele s hejtmanem, bylo to jihomoravské hodnoceno v 46 procentech hodnoceno „velmi dobře“ či „spíše dobře“. Negativně jejich práci hodnotilo 18 procent respondentů a 36 procent ji nedokázalo posoudit.

Grolich hejtmanský post obhajuje, tentokrát však nikoliv na samostatné kandidátce KDU-ČSL. Jižní Morava je jedním ze čtyř krajů, kde kandiduje koalice Spolu v plném složení.

Spojenectví ODS, TOP 09 a KDU-ČSL má kampaň postavenou do velké míry na osobě hejtmana a i barevným schématem se snaží částečně odlišit od celostátní a vládní verze Spolu.

Jedničkou hnutí ANO je bývalá starostka Znojma Ivana Solařová. O svůj post přitom přišla teprve na začátku srpna, kdy ji odvolalo zastupitelstvo.

Dřívější městskou koalici ANO, SPD a Znojmáků nahradila dosavadní opozice ve složení Naše Znojmo, ODS, KDU-ČSL a Pro Znojmo v čele s novým starostou Františkem Koudelem (ODS), která Solařové vytýkala špatnou správu města, například loňský schodek 71 milionů korun. Exstarostka změnu ve vedení města označila za převrat.

Pirátskou lídryní je letos krajská radní a místopředsedkyně strany Jana Holomčík Leitnerová. Lídrem STAN je stejně jako před čtyřmi lety starosta Kyjova, náměstek hejtmana a šéf Svazu měst a obcí František Lukl.

Společnou kandidátku SPD, Trikolory, PRO a Svobodných vede bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka (Trikolora), Sociální demokracii starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan a koalici Stačilo! bývalá členka PRO Petra Rédová (SD-SN).

Přísaha sice v některých krajích ani nesložila kandidátku, v Jihomoravském kraji je ale ambiciózní. Krajskou kandidátku vede bývalý brněnský primátor Petr Vokřál, který k Přísaze přestoupil od hnutí ANO. Na Břeclavsku se pokusí o Senát zabojovat i předseda Róbert Šlachta.

Doprava? Problém

Z průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že pokud obyvatele Jihomoravského kraje něco sužuje, jde nejčastěji o dopravu nebo nedostatek škol či školek.

„Pociťované problémy či nedostatky souvisí i s velikostí místa bydliště. V menších obcích lidé častěji zmiňují nedostatečnou dostupnost dopravy či zdravotnictví. Dostupnost zdravotnictví sužuje i lidi z menších měst, tam je navíc aktuálně častěji pociťován problém s možnostmi pracovního uplatnění. Ve větších městech je více skloňována bezpečnost, nedostupnost přírody či škol a školek,“ komentoval výsledky sondáže Jan Burianec ze STEM/MARK.

Pokud se přidržíme dopravní situace v Jihomoravském kraji, důležitým železničním i silničním uzlem je Brno, přes které vede dálnice D1 z Prahy až do Ostravy. Aktuálně tam probíhá rozšiřování na šest pruhů, což způsobuje takřka každodenní zácpy. Rozšiřovaný úsek je zatížený i proto, že leží mezi odbočkou na dálnici D2 směrem na Bratislavu a na výpadovou silnici na Vídeň.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kvůli rozšiřování dálnice na šest pruhů mají řidiči kamionů problém kvůli nejen s dodržováním termínů doručení zboží, ale také bezpečnostních přestávek. Poslechněte si reportáž Tomáše Kremra z prosince 2023

„Brnu se snažím vyhýbat, ale když jsme firma z Brna, tak to úplně nejde. Když se ptá dispečer, kdy tam budu, tak říkám, že nevím... Brno,“ vyprávěl v prosinci pro Český rozhlas Brno řidič kamionu Karel Dvořáček.

Jihomoravským evergreenem je dostavba „prokleté“ dálnice D52, která by měla spojit Brno s Mikulovem a Vídní. Ze 45 kilometrů stojí zatím jen necelých 17, od roku 1996 v její výstavbě chybí jakýkoliv progres.

Ještě starší je pak vize dálničního severojižního propojení Brna a Svitav, které měla v plánu už nacistická třetí říše v rámci exteritoriální dálnice Vídeň – Vratislav. Nedokončené spojení známé jako „Hitlerova dálnice“ chátralo, poválečné Československo mělo jiné dálniční plány.

Povodně i tornádo

Jihomoravský kraj už má za sebou řadu živelních pohrom. Zvláště v kontextu letošních povodní se místním připomněly ty z léta 1997, které si v Česku vyžádaly 50 obětí na životech a škody zhruba 62 miliard korun.

V červnu 2021 pak Hodonínsko a Břeclavsko zasáhlo nejsilnější tornádo v historii Česka. Nejvíce postiženy byly Moravská Nová Ves, Mikulčice, Hrušky, Lužice a části Hodonína, kde bylo poničeno zhruba 1500 budov, zemřelo šest lidí a celkové škody byly vyčísleny na 15 miliard korun.

O rok později se tornádo prohnalo krajem znovu. V nejjižnějším městě Moravy Lanžhotě poškodilo 30 domů, bylo ale o několik řádů slabší než to předchozí.

Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Kraje 2024, Jihomoravský kraj, krajské volby 2024, vinice, tiché víno, Jan Grolich, Mikulov, Znojmo, Krajské a senátní volby 2024