Zlínský kraj:
region prodchnutý podnikatelským duchem, folklórem a sousedskou pospolitostí

Na severu a východě Valašsko, na jihu Slovácko, na západě Haná. To je Zlínský kraj. Sice pohraniční, ale do Sudet nepatřící region, kde i po stu letech přetrvává silný baťovský podnikatelský duch. Zároveň jde o kraj do budoucna ohrožený. Jak kvůli své výrazné orientaci na průmysl, tak i stárnutím tamní populace. Už teď je přitom hlavním krajským tématem otázka zdravotnictví, což do budoucna spíše dál posílí.

Zlín 17. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Předposlední část třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 představuje Zlínský kraj. Jeho ekonomické jádro tvoří Zlínsko-otrokovická aglomerace, kde žije 130 tisíc lidí, zhruba čtvrtina obyvatel kraje.

Historie krajského města je specifická v tom, že prakticky začíná až s příchodem Tomáše Bati na začátku 20. století.

„I když je Zlínský kraj často spojován s cestovním ruchem nebo zemědělstvím, opak je pravdou,“ říká Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

Kromě úrodných nížin kolem řeky Moravy má kraj spíše nekvalitní půdu, která se hodí spíše pro pastevectví.

„Zlínský kraj patří k regionům s nadprůměrným významem průmyslu, což při současném vývoji může mít vliv na snižování ekonomické výkonnosti,“ upozorňuje sociální geograf na možná úskalí tamní skladby hospodářství.

Z ní zatím kraj těží. Zároveň má jeho severní část do budoucna slíbenou velkou vzpruhu ve formě rozšíření závodu na výrobu čipů onsemi v Rožnově pod Radhoštěm, kam plánuje americký výrobce polovodičů v příštích letech investovat 46 miliard korun.

„Ve Zlínském kraji je silný baťovský podnikatelský duch. Spousta lidí je tam zvyklá starat se o sebe a pomáhat si v rámci komunity,“ popisuje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, regionální politikou a volebním chováním.

Pohled do statistického srovnání jednotlivých krajů napovídá, že za poslední dvě dekády českého členství v Česku se Zlínský kraj i díky efektivnímu využívání evropských fondů v metrice HDP na obyvatele dostal z 62 procent průměru Evropské unie na téměř 80. V porovnání s ostatními českými kraji se z hlubokého podprůměru vyšplhal do nadprůměru a stíhá třeba Středočeský nebo Královéhradecký kraj.

I Zlínský kraj má své periferní oblasti. „Bystřice pod Hostýnem, Holešov nebo Vizovice se potýkají s odlivem obyvatel, stárnutím a ekonomickým zaostáváním ve větší míře než zbytek kraje,“ doplňuje Slach.

Nepasující Kroměřížsko

To se do značné míry týká i Kroměřížska, které je socioekonomicky i kulturně odlišnou oblastí. Co do destabilizující chudoby (exekuce, bytová nouze a život v sociálně vyloučeném prostředí), jde o nejslabší mikroregion v rámci Zlínského kraje, byť jde v celorepublikovém srovnání o podprůměrné hodnoty.

V socioekonomickém znevýhodnění (nižší vzdělání a nezaměstnanost) jde ve srovnání se zbytkem kraje i celé země o nadprůměrně znevýhodněnou oblast. I tím naplňuje znaky typické vnitřní periferie na hranicích krajů.

„Kroměříž je Haná a skoro bych i řekl, že je tam špatně namalovaná hranice kraje, protože měla spadat pod Olomoucký kraj,“ říká politolog Lysek. „Dávalo by to kulturně větší smysl, jsou tam i historické vazby. Olomoučtí arcibiskupové měli v Kroměříži letní sídlo, dojeli tam na koni za den,“ doplňuje historické okénko.

A jde i o volebně odlišnou oblast. V krajských volbách 2020 šlo o jedinou část kraje, kde vyhrály strany dnešní celostátní opozice ANO, KSČM, ČSSD a SPD, když získaly dohromady přes 53 procent hlasů. Zvítězilo tam ANO s 20 procenty před ČSSD s 19,5 procenta hlasů.

Naopak vládní strany ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a STAN zaznamenaly dohromady jen 40 procent. Všude jinde ve Zlínském kraji to bylo naopak.

Lidovecké Valašsko a Slovácko

Podobně jako na jihočeském Dačicku, olomouckém Konicku nebo ve východní části Jihomoravského kraje je klíčem k sociodemografickým i voličským mapám i ve Zlínském kraji míra religiozity.

Čím je někde větší podíl věřících, tím spíše tamní obyvatelé volí KDU-ČSL a tím i vládní tábor.

„Pokud v mapách vidíte vysoké znevýhodnění, nízkou chudobu a vyšší podporu vládních stran, vždy za tím stojí lidovci, kteří dokážou získávat dobré volební zisky i v místech, kde by podle tvrdých socioekonomických ukazatelů měli vítězit populisté a levice,“ vysvětluje politolog Lysek.

Této kombinaci nejlépe odpovídají Vsetínsko nebo Valašské Klobouky. Oba mikroregiony patří v kraji mezi nejvíce znevýhodněné a KDU-ČSL tam v krajských volbách získala přes 25 procent hlasů a zároveň hnutí ANO své nejnižší zisky.

„Zlínský kraj je specifický svým lokálním patriotismem, vysokou úrovní sociálního kapitálu a historické kontinuity, po válce tam totiž nedocházelo k násilnému stěhování obyvatel,“ popisuje politolog Lysek a v těchto aspektech vidí jasné podobnosti mezi Zlínským krajem a Vysočinou.

Vidět je to i na Mapě zadlužení, kde svítí Zlínský kraj po boku Vysočiny nejsvětlejší barvou. Počet osob starších 15 let v exekuci je v kraji jen 4,3 procenta. Oproti Ústeckému kraji je to třikrát méně.

Loňský průzkum STEM/MARK ukázal, že obyvatelé Zlínského kraje jsou hrdí na svou kulturu, tradice a celkově folklór.

„Jsou tam velmi aktivní komunální politici, Zlínský kraj zásobuje všechna sdružení, jak Svaz měst a obcí, tak i Sdružení místních samospráv. Tamní starostové jsou nejvíc aktivní v místních akčních skupinách a umí čerpat evropské dotace, v čemž si často vzájemně pomáhají,“ odhaluje kouzlo Zlínského kraje politolog Lysek.

„I proto jde o kraj s nízkou úrovní chudoby,“ upozorňuje. V celorepublikovém srovnání je co do indexu destabilizující chudoby druhým nejméně postiženým českým mikroregionem. Nedaleké Vizovice jsou pak na pátém místě a Valašské Klobouky na sedmnáctém.

„Lidé ve Zlínském kraji si více pomáhají, je tam větší pospolitost, a přestože jsou některé oblasti socioekonomicky znevýhodněné, kvalita života je tam velká. Plus tam tu místní komunitu dost promazává i slivovice,“ dodává žertem Lysek.

Jak ale ukázala lednová analýza iROZHLAS.cz, právě na východní Moravě jsou častým důvodem úmrtí nemoci trávicí soustavy a z vnějších příčin. „Mezi nemocemi trávicí soustavy se objevují zejména onemocnění jater,“ uvedla demografka Šárka Daňková z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

V tomto „slivovicovém pásu“ to naznačuje vyšší pití alkoholu. Ten totiž často figuruje u nemoci jater, násilných úmrtí, sebevražd či tragických dopravních nehod.

Hlavní téma: zdravotnictví

Sociální geograf z Ostravské univerzity Slach upozorňuje i na to, že Zlínský kraj patří k těm nejstarším. „V roce 2023 měl druhý nejvyšší index stáří mezi českými kraji, což může být pro budoucí rozvoj kraje velkou výzvou stranou zajištění například zdravotnických služeb,“ upozornil na možná rizika.

I proto je tak dlouhodobě hlavním krajským tématem zdravotnictví.

V některých periferních obcích kraje chybí praktičtí lékaři, přičemž se dá čekat, že se problém bude ještě zhoršovat, jelikož je polovina z nich v seniorním věku. Loni třeba reportérka Českého rozhlasu Zlín natáčela v obci Břest, kde praktik skončil. Ti šťastnější pacienti získali lékaře v sedm kilometrů vzdálené Kroměříži, zbylí musí dojíždět desítky kilometrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

V prosinci 2022 v obci Břest na Kroměřížsku skončil praktický lékař. Loni v dubnu na místě natáčela Leona Nevařilová

„Ptá se někdo venkovanů na to, jestli je to do Kroměříže daleko, nebo ne? Manželka chodí o dvou berlích, a jestli mně seberou řidičák, protože mám 82 let, tak co? Tak bude chodit do Kroměříže pěšky?“ stěžoval si muž z Břestu.

Sporná nemocnice

Ostatně otázka zdravotnictví byla hlavním tématem minulé krajské kampaně a nakonec i rozhodla o složení krajské rady.

Krajské volby 2020 vyhrálo těsně ANO před KDU-ČSL a spor mezi rekonstrukcí stávající krajské nemocnice Tomáše Bati a výstavbou zcela nové ve Zlíně-Malenovicích byl nakonec mezi stranami tím největším dělítkem.

Na straně rekonstrukce stálo ANO, Piráti, ODS a ČSSD, kteří tak složili krajskou vládu, zatímco příznivci výstavby nové – lidovci a Starostové – zůstali spolu s SPD a Trikolorou, Soukromníky a Nezávislými v opozici.

Projekt výstavby nové krajské nemocnice koalice poslala k ledu a vydala se cestou postupné rekonstrukce a modernizace stávajícího nemocničního areálu.

Nový hejtman Radim Holiš (ANO) to odůvodnil tím, že by náklady na novou nemocnici nebyly osm miliard korun, jak uváděl výrazný lidovec a vsetínský starosta Jiří Čunek, ale 15 miliard. Bývalý hejtman Čunek ovšem tvrdí, že novostavba by vyšla levněji než rekonstrukce.

Čunek a Holiš se letos v čele kandidátek KDU-ČSL a ANO utkají znovu.

Holiš patří spíše k méně známým hejtmanům. V loňském průzkumu agentury STEM/MARK vyšlo najevo, že jej v regionu jako šéfa krajské rady zná jen 44 procent respondentů.

Ještě horších výsledků se pak představitelé kraje v čele s hejtmanem dočkali, když tamní obyvatelé odpovídali na otázku, jak krajské vedení řeší místní problémy. Jen 34 procent respondentů ze Zlínského kraje se domnívá, že si v tom vedou „velmi dobře“ či „spíše dobře“, zatímco 26 procent bylo kritických a 40 činnost krajského vedení nedokázalo posoudit.

Vrátit se do funkce hejtmana chce i starosta Vsetína a už osmnáct let i senátor Čunek. Jeho lidovci kandidují s hnutím Zlín 21 pod názvem K21 Zlínský kraj 21. století, dvojkou kandidátky je prezident zlínského filmového festivalu Čestmír Vančura (Zlín 21).

Piráty vede náměstkyně hejtmana Hana Ančincová. Starostové jdou do voleb s TOP 09 a lokálním hnutím Zvuk 12 s lídrem Tomášem Chmelou (STAN), starostou Slavičína.

Jedničkou samostatné kandidátky ODS je senátor Tomáš Goláň, SOCDEM podporovanou Zelenými vede náměstkyně hejtmana Olga Sehnalová, samostatnou kandidátku SPD Lubomír Nečas, bývalý předseda Strany práv občanů Zemanovců.

Přísaha zde stejně jako v Královéhradeckém a Pardubickém kraji ani nesložila kandidátku.

Zlínský kraj je jediný ze všech třinácti, kde strany koalice Spolu jdou do letošních voleb na třech různých kandidátkách.

„Jsou regiony, kde vlivem lokální síly některého ze subjektů či jednoho z lídrů nemusí předvolební koalice kopírovat celostátní tendence či dohody v jiných krajích. Možná koalice Spolu ve Zlínském kraji by byla hodně zatížena velmi ambiciózním Jiřím Čunkem, sázka na poměrně silné a vlivné hnutí Zlín 21 je tak pro tamní lidovce logičtější,“ domnívá se politolog z Metropolitní univerzity Petr Just.

Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Zlínský kraj, Kraje 2024, Radim Holiš, Jiří Čunek, slivovice, Krajské volby 2024, Zlín, Kroměříž, Slovácko, Valašsko, Haná, Vsetín, Uherské Hradiště, Krajské a senátní volby 2024