Děti dnes sportují vrcholově, nebo vůbec. Sport ale není přirozený pohyb, varuje instruktor
„Rodiče někdy spěchají, předbíhají vývoj dítěte, nebo se předhání v tom, co už kdo umí. Každý má ale své vlastní tempo,“ vysvětluje pro Radio Wave učitel pohybu Daniel Müller. „Kolem třetího roku se zapnou vnitřní svaly, dítě dokončí jednu vývojovou etapu života a mělo by stát rovně, bez vystrčeného břicha. Pokud má dítě ve čtyřech letech propnutá záda a vystrčené břicho, je potřeba to hned řešit,“ pokračuje.
„Nepoužíváme pohyb jako přirozenou věc. Rodiče v zájmu bezpečnosti svých dětí zavádějí hned od jejich narození různá omezení, kterými jim brání ve volném pohybu,“ říká Müller a upozorňuje, že sportem nejde nedostatek přirozeného pohybu kompenzovat.
Nohy do O, nohy do X – co je u dětí přirozená vývojová fáze a co už signalizuje problém? Jak souvisí vyplazování jazyka miminka s otáčením hlavy a těla? Poslechněte si Houpačky s Danielem Müllerem
„Sport není pohyb, sport je něco navíc. Sportem přirozený pohyb často nahrazujeme. Pokud by šlo o všestranný sport, fungovalo by to. Ale děti mívají rychle nějakou specializaci, jdou například ve čtyřech letech na led. Takže pak v šesti letech řešíme vpadnuté kotníky a kolena, v deseti řešíme krční páteř,“ upozorňuje Müller.
„Navíc u nás děti dělají sport vrcholově, nebo nedělají vůbec nic. Postrádám střední kategorii, kdy si chodí parta jen tak zahrát volejbal,“ pokračuje.
„Lidské tělo má nepřeberné množství možností, kde se může pokazit. Když má dítě nějakou vadu, nebo přetěžuje část těla, necítí hned bolest jako my dospělí. Má totiž spoustu alternativ, jak to svým tělem kompenzovat. Většinou to trvá dlouho, než pocítí bolest,“ vysvětluje dále učitel pohybu.
Poslechněte si celý rozhovor s Danielem Müllerem o přirozeném pohybu, jednostranně zaměřených sportech a o touze něco dokázat.
