Zanedbané větrací šachty jsou často líhní bakterií a hub. Brněnští vědci vyvinou zařízení na jejich čištění
Desítky let zanedbávané větrací šachty v panelových domech se mohou zanášet různými bakteriemi a plísněmi. Podle expertů mohou způsobovat alergie a škodit astmatikům. Tým brněnských vědců proto spolu se soukromou společností zkoumá, jak přesně se zanáší. Získaná data plánují využít na vývoj automatického zařízení, které bude šachty čistit.
S Dalimilem Petrilákem ze společnosti Alkion, která čistí potrubí, jsme vystoupali až do podkroví jednoho z brněnských panelových domů. „Nás tady bude zajímat jedna vzduchotechnická stoupačka. Je to vlastně šachta, která sbírá vzduch ze všech koupelen, toalet a kuchyní,“ vysvětluje Petrilák.
Šachtu za přibližně 40 let, co dům stojí, nikdo nevyčistil. To v českém prostředí vůbec není výjimka. Naopak. A to může být i nebezpečné.
„Ta stoupačka je znečištěná, a tedy i mastná, protože jsou na to připojené i digestoře. Tak ve chvíli, kdy v jednom z bytů vypukne požár, tak kvůli té stoupačce roste výrazně riziko toho, že se ten požár rozšíří i do dalších bytů,“ popisuje Petrilák.
K šíření požáru přispívají ve stoupačce uchycené zbytky oleje, které dobře hoří. Petrilák potvrzuje, že kombinace prachu a mastnoty vytváří ideální prostředí pro šíření ohně.
Vzduch v takovýchto šachtách nemusí jít vždy jen směrem z bytu ven, ale i dovnitř. A to je problém, protože v nich žije taky mnoho mikroorganismů. Vědci proto začali s několikaletým výzkumem.
3:57
‚Tohle umíme jenom my.‘ Češi vymysleli způsob, jak z oceánského plastového recyklátu tisknout ve 3D
Číst článek
„Zajímá nás, co za tu dobu mohlo v té vzduchotechnice narůst,“ popisuje Tomáš Vítěz z Oddělení mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který se na výzkumu podílí.
Z větrací šachty odstraňujeme poklop. Kdybychom si dobře posvítili, uvidíme šachtou až do sklepa. Ale i nahoře je docela patrné, že je šachta zanesená.
Tomáš Vítěz si připravil na získání vzorku z povrchu vzduchotechniky štěteček, jaký známe z doby pandemie covidu. „Setřeme povrch té vzduchotechniky a nyní se vydáme do laboratoře, abychom zjistili, o jaké mikroorganismy se jedná,“ popisuje postup mikrobiolog.
„Tím, že je tam odvětrávaná často toaleta, sprchy, tak jsou to i organismy, které jsou součástí třeba trávicího traktu. Můžou to být bakterie typické pro domácí mazlíčky, organismy, které jsou spojovány s kažením potravin, to znamená plísně,“ jmenuje Vítěz a dodává, že právě ty mohou způsobovat alergie či astma.
Vědci některé šachty vyčistili a teď budou dva roky sledovat, jak se v nich mikroorganismy množí. Už mají první data.
3:42
Ledovce na Anktartidě po sobě zanechávají jemný prach. Přenášet se může i tisíce kilometrů
Číst článek
„Pakliže jsme dělali odběr před a po čištění, tak je patrný dramatický úbytek detekovatelných mikroorganismů ve vzduchotechnice. Což by mohlo mít vliv jak na šíření požárů, tak na zlepšení komfortu lidí bydlících v panelových domech,“ říká vědec.
Výzkumníci proto chtějí především vyvinout zařízení, které bude takovéto šachty čistit. A to samostatně, vysvětluje Martin Naď z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.
„Cílem vlastně bude vyvinout zařízení, které se bude pohybovat po celé délce té stoupačky. To znamená od střechy po první byt,“ říká s tím, že přesnější podoba zařízení zůstává předmětem výzkumu.
Takový stroj bude pravidelně sledovat stav šachet, odebírat vzorky a podle toho si sám naplánuje, kdy stoupačku vyčistí. Vědci proto šachty v tomto a ještě jednom brněnském panelovém domě osázeli senzory a rok budou sbírat data, jak v nich proudí vzduch anebo jaký vliv má teplota nebo vlhkost. A podle nich si pak v laboratoři vytvoří vlastní šachtu.
„Ano, budeme si stavit věrnou repliku stoupaček. Abychom zjistili, jak nejefektivněji toto zařízení bude fungovat. Abychom to uměli správně otestovat,“ potvrzuje Naď.
Vědci chtějí první testovací prototyp vyrobit na konci příštího roku. Kdyby šlo vše hladce, už hotové zařízení na čištění větracích šachet by na trhu mohlo být v roce 2027.
